Proč patnáctiletí z Číny a ostatních východoasijských zemí suverénně vítězí v testech PISA 2025?

Proč patnáctiletí z Číny a ostatních východoasijských zemí suverénně vítězí v testech PISA 2025?

1) vysoká očekávání.

V čínském, obecněji východoasijském (Singapur, Japonsko, Jižní Korea,…) vzdělávacím prostředí stále platí, že škola má po žákovi chtít výkon. Neúspěch se mnohem méně interpretuje jako důvod snížit požadavky a více jako důvod přidat na práci. Současný výzkum přitom skutečně ukazuje, že učitelská očekávání vedou k vyššímu následnému výkonu žáka.

2) autorita učitele a disciplína.

Základní institucionální vztah je stále výrazněji než třeba na Západě nastaven jako „učitel učí, žák se má učit“. To má silnou vazbu na výsledky: prostředí ukázněné třídy znamená více skutečného času na výuku, méně času na utišování třídy a větší prostor pro náročné úlohy.

3) kultura úsilí, ne výmluv na malé nadání na matematiku.

V mnoha východoasijských systémech je zakořeněnější přesvědčení, že matematika není primárně otázkou „talentu“, ale práce. Dítě, kterému matematika nejde, tedy častěji dostane více procvičování, nikoli více či méně zastřený vzkaz, že „na matematiku prostě není“.

4) učení mimo školu.

Čína má dlouhou tradici doučování, domácí přípravy a mimoškolního vzdělávání. Kultura intenzivní domácí přípravy nezmizela ani dnes.

5) když jde o základy, memorování a dril má přednost před kreativitou.

Čínský a další východoasijské systémy jsou někdy na Západě kritizovány za memorování a dril. Jenže: chce-li dítě kreativně řešit složitý matematický problém, musí nejprve bez velkého přemýšlení ovládat násobilku, zlomky, algebraické operace a práci s textem. Dril sám nestačí, ale bez automatizovaných základů se vyšší myšlení staví velmi obtížně.

6) role rodičů.

Východoasijská rodina tradičně považuje vzdělání za jeden z hlavních způsobů společenského vzestupu. Proto je rodičovský tlak často obrácen jiným směrem než v části západních systémů. Zjednodušeně: když dítě dostane špatnou známku, první otázka může být spíše „proč ses to nenaučil?“ než „proč ti učitel dal špatnou známku?“