RILSA vydala Zprávu o rodině 2026. Češi děti stále chtějí, jejich plány ale často zůstávají nenaplněné

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) vydal Zprávu o rodině 2026, která podrobně mapuje současnou situaci českých rodin a faktory stojící za výrazným poklesem porodnosti. Zpráva potvrzuje, že převážná část populace si děti nadále přeje a přetrvává také ideál dvoudětné rodiny. Přibližně třetina rodičů však uvádí, že má méně dětí, než původně zamýšlela. Hlavním problémem tak podle zprávy není nedostatek zájmu o rodičovství, ale rostoucí rozdíl mezi rodičovskými plány a jejich skutečnou realizací. Závěry Zprávy o rodině 2026 budou také stěžejním tématem letošního Fóra rodinné politiky, které se uskuteční 11. září 2026 v Clarion Congress Hotelu v Ústí nad Labem.

„Je pozitivním zjištěním, že lidé v Česku o rodinu a děti zájem neztratili a stále je chtějí. Řada z nich má ale nakonec méně dětí, než původně plánovala. Stát proto musí řešit to, co jim v založení nebo rozšíření rodiny reálně brání. Jde zejména o dostupné bydlení, možnost skloubit práci s péčí o děti a obavy z výrazného propadu životní úrovně,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Zprávu o rodině 2026 zpracovala RILSA na základě vládního úkolu. Navazuje na předchozí zprávy z let 2017, 2020 a 2023. První část analyzuje demografické trendy v mezinárodním kontextu a aktuální sociálně-ekonomické podmínky rodin s dětmi v České republice. Druhá část vychází ze dvou rozsáhlých výběrových šetření mezi bezdětnými a rodiči zaměřených na rodičovské plány a jejich realizaci.

Cílem zprávy bylo identifikovat faktory stojící za poklesem porodnosti a zjistit, jakými nástroji rodinné politiky lze lidi v produktivním věku podpořit v naplňování jejich reprodukčních záměrů.

Výzkumy zároveň ukazují, že zájem o rodičovství zůstává v Česku silný. Přibližně 80 procent žen ve věku 18 až 49 let považuje za ideální mít alespoň dvě děti a vlastní dítě si přeje také téměř dvě třetiny bezdětných ve věku 25 až 44 let. Mezi rodiči má 61 procent tolik dětí, kolik si přáli, zatímco 34 procent jich má méně, než původně zamýšleli. Výsledky tak potvrzují přetrvávající rozdíl mezi představami lidí o velikosti rodiny a jejich skutečnou realizací.

Porodnost od roku 2021 výrazně klesla

Zpráva upozorňuje na zásadní obrat v reprodukčním chování po roce 2021. Tehdy dosahovala úhrnná plodnost v České republice hodnoty 1,83 dítěte na ženu, což byla nejvyšší úroveň od roku 1991 a jedna z nejvyšších v Evropě. V roce 2025 však klesla na 1,28. Počet živě narozených dětí se ve stejném období snížil ze 111,8 tisíce na historické minimum 77,6 tisíce. Mezi roky 2021 a 2025 tak počet narozených dětí i úroveň úhrnné plodnosti poklesly přibližně o 30 procent. Pokles porodnosti patří k nejrychlejším v Evropské unii.

Současně roste průměrný věk žen při narození dítěte, populace stárne a snižuje se počet žen ve věku nejvyšší plodnosti. Tento vývoj se do budoucna promítá také do počtu lidí v produktivním věku a tím i do základny příjmů daní a veřejných pojistných systémů.

Na rozhodování rodin v posledních letech působilo také výrazné zdražování zboží a služeb, energetická krize, špatná dostupnost bydlení nebo nejistoty spojené s válkou na Ukrajině. Spotřebitelské ceny vzrostly mezi lety 2022 a 2025 kumulativně o více než 33 procent.

Klíčové je odstraňovat překážky pro založení a rozšíření rodiny

Na základě výsledků doporučuje zpráva zaměřit rodinnou politiku především na odstraňování bariér, které lidem brání uskutečnit jejich rodičovské plány, na podporu včasného zakládání rodin a také na vícedětné rodiny významné z hlediska demografického vývoje.

Důraz by měl být kladen na ekonomickou stabilitu, dostupnost bydlení a celkovou stabilitu životních podmínek. Mezi doporučovanými opatřeními je proto podpora nájemního, družstevního a startovacího bydlení nebo zvýhodněných úvěrů pro mladé domácnosti. Přímé sociální dávky by měly směřovat především k nízkopříjmovým rodinám, zatímco daňové slevy a bonusy mají umožnit, aby z podpory nebyly vyčleněny ani rodiny se středními příjmy. Výše podpory by měla být pravidelně přehodnocována podle měnících se potřeb rodin a životních nákladů.

Zpráva zároveň doporučuje rozvíjet služby péče o děti a neomezovat unáhleně kapacity dětských skupin, mateřských škol a dalších zařízení v reakci na současný pokles porodnosti. Namísto jejich rušení by měly být kapacity využívány flexibilně a přizpůsobovány aktuálním potřebám jednotlivých regionů.

Významnou součástí rodinné politiky má být rovněž podpora flexibilních forem zaměstnání a částečných úvazků, zlepšování podmínek pro slaďování pracovního a rodinného života a dlouhodobá předvídatelnost a stabilita podpory rodin.

Pozornost by se podle zprávy měla věnovat také kvalitě a stabilitě partnerských a rodinných vztahů, preventivním a poradenským službám a fyzickému i duševnímu zdraví. Podle závěrů zprávy představuje právě kombinace ekonomické stability, dostupného bydlení, kvalitních služeb péče o děti a podpory slučitelnosti pracovního a rodinného života nejefektivnější cestu ke snižování bariér rodičovství a k tomu, aby lidé mohli své rodičovské plány naplnit.

Zpráva o rodině zároveň zdůrazňuje potřebu dlouhodobě posilovat datovou základnu a sledovat proměny partnerského a reprodukčního chování. Důležitým zdrojem je například šetření GGP – Současná česká rodina. RILSA doporučuje pokračovat také ve výzkumu nových témat, jako jsou proměny single života, postoje a očekávání spojená s rodičovstvím nebo ekonomika rodin.