Oteklé nohy po dlouhé cestě? Pozor na bolest a napětí v lýtku, hrozit může i trombóza

Oteklé kotníky a pocit těžkých nohou patří k častým potížím při delším cestování. Stačí několik hodin v autě, autobuse nebo letadle bez většího pohybu a nohy mohou reagovat otokem či nepříjemným tlakem. Ve většině případů jde o běžný důsledek dlouhého sezení, který po rozhýbání odezní. Někdy ale mohou podobné příznaky upozorňovat i na závažnější problém.

S pocitem oteklých a těžkých nohou se někdy setkal téměř každý – jen málokdo mu ale pravděpodobně věnoval zvýšenou pozornost. Pokud jsou končetiny oteklé jen mírně, nebolí a problém při odpočinku postupně odezní, není třeba se znepokojovat.

„Pozornost si naopak zaslouží otok pouze jedné nohy, zvlášť pokud se přidá bolest, napětí nebo citlivost v lýtku. Kůže může být také teplejší nebo zarudlá. V takovém případě je vhodné co nejdříve navštívit lékaře,“ vysvětluje Petr Diviš, lékařský ředitel SurGal Clinic. Jednou z možných diagnóz je totiž hluboká žilní trombóza, při které se nejčastěji v dolní končetině vytvoří krevní sraženina.

Část sraženiny se pak může uvolnit a krevním řečištěm postupně doputovat až do plic. V takovém případě hrozí ucpání některé z plicních tepen a vznik plicní embolie, která může být v některých případech i život ohrožující. Varovným signálem je zejména náhle vzniklá dušnost, bolest na hrudi, zrychlený tep nebo vykašlávání krve. V takové situaci je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Kdo by měl být ostražitý

U zdravého člověka je přitom riziko vzniku cestovní trombózy podle českých odborníků nižší než jedno procento. Pravděpodobnost ale roste s délkou nehybnosti a především tehdy, pokud se k cestování přidají další rizikové faktory. Pozornější by proto měli být lidé, kteří už trombózu prodělali, mají poruchu srážlivosti krve nebo se trombóza vyskytuje v jejich rodině. „Riziko zvyšuje také nedávná operace, úraz, hospitalizace nebo jiné omezení pohybu. Roli může hrát i těhotenství, hormonální antikoncepce, vyšší věk, obezita či kouření,“ dodává Diviš.

Při neobvyklém jednostranném otoku končetiny a podezření na trombózu je základním vyšetřením ultrazvuk žil, který ukáže jejich průchodnost. Podle výsledků lze doplnit i krevní test. „Ultrazvuk pomáhá rychle rozlišit trombózu od jiných příčin otoku. Je šetrný, ale zároveň nám poskytuje důležitou informaci o stavu žil. Díky tomu můžeme zvolit další postup podle konkrétního nálezu a případnou léčbu zahájit včas,“ vysvětluje primář Centra zobrazovacích metod SurGal Clinic Lukáš Hruška.

Pokud se trombóza potvrdí, většina pacientů se léčí protisrážlivými léky, které brání dalšímu zvětšování sraženiny. Složitější zákrok je potřeba jen u vybraných pacientů, například když je trombóza čerstvá, rozsáhlá a zasahuje velké žíly v oblasti třísla nebo pánve. V takových případech mohou lékaři zvážit odstranění sraženiny nebo její cílené rozpuštění pomocí katetru. O tom, zda je řešení vhodné, rozhoduje specializovaný tým s ohledem na rozsah trombózy, délku trvání obtíží i riziko krvácení.

Nejjednodušší prevencí je pohyb

A jak potížím během dlouhé cesty předejít? Riziko lze snížit poměrně jednoduchými opatřeními. Nejdůležitější je nenechat nohy několik hodin úplně bez pohybu. Při cestě autem se proto vyplatí dělat pravidelné přestávky a krátce se projít, v letadle nebo ve vlaku je vhodné podle možností občas vstát ze sedadla. Při dlouhém sezení pomáhá také jednoduché procvičování lýtek a kotníků – například střídavé zvedání pat a špiček.

U lidí se zvýšeným rizikem mohou být vhodné také správně zvolené kompresní punčochy. Jejich použití, stejně jako případnou preventivní léčbu léky na ředění krve, je však vhodné před delší cestou konzultovat s lékařem. Preventivní užívání protisrážlivých léků bez doporučení lékaře vhodné není.

Pozornost navíc není namístě jen během samotné cesty. U trombóz spojovaných s leteckým cestováním se podle dostupných dat většina případů projeví během prvního až druhého týdne po letu. „Pokud se proto po návratu objeví nevysvětlitelný jednostranný otok, bolest nebo napětí v končetině, je vhodné být ostražitý a automaticky je nepřičítat jen únavě z cestování,“ uzavírá lékařský ředitel Petr Diviš.