Datová centra pro AI na oběžné dráze? Masové nasazení brzdí technologie, reálnější jsou až ve 30. letech

Myšlenka datových center umístěných na oběžné dráze Země získává v souvislosti s prudkým rozvojem umělé inteligence stále větší pozornost. Elon Musk a jeho společnost SpaceX sice mluví o tom, že start prvních takových projektů je možný už v příštím roce, nicméně odborníci jsou střízlivější a domnívají se, že skutečně rozsáhlé využití této technologie je záležitostí až příští dekády.

„Je to událost příští dekády,“ má jasno Evelyn Chowová, manažerka portfolia ve společnosti Neuberger. „Budeme potřebovat významný počet vypouštění satelitů během příštích čtyř až pěti let a současně rozšiřovat konektivitu, než začneme uvažovat o skutečném měřítku orbitálních datových center,“ dodala v rozhovoru pro pořad Squawk Box Asia televizní stanice CNBC.

Podobně situaci hodnotí také Blaine Curcio z poradenské společnosti Orbital Gateway Consulting. Podle něj je očekávání nástupu této technologie ve 30. letech „férovým ohodnocením“, připomněl však, že SpaceX už v minulosti dokázala očekávání odborníků předčít.

„Kdybyste se na konci roku 2010 zeptali nějakého odborníka na satelitní průmysl, zda SpaceX dokáže vypustit 10 000 satelitů do roku 2025, tak každý z nich, včetně mě, by řekl bez šance',“ podotkl.

Největší překážky

„Chlazení je obrovský problém,“ nastínila hlavní problém Chowová. Zatímco pozemní datová centra stále více využívají kapalinová chlazení, tak ve vakuu kosmického prostoru fungují fyzikální podmínky zcela odlišně. Technologie určené pro orbitální provoz proto musí nejen efektivně odvádět teplo, ale zároveň odolávat zvýšené radiaci.

Další komplikací je mimořádně rychlý vývoj hardwaru, zejména grafických procesorů, které tvoří základ současných AI systémů. „GPU se vyvíjejí tak rychle, že pokud vypustíte špičkové datové centrum do vesmíru za obrovské náklady, tak může být za pár let zastaralé,“ vysvětlil Curcio. Životní cyklus moderních AI čipů je zkrátka výrazně kratší než doba návratnosti podobných kosmických investic.

Výzvu představuje také přenos velkých objemů dat mezi orbitálními systémy a Zemí. Bez datového spojení totiž nedává takový projekt smysl. Na řešení této překážky pracuje například společnost Transcelestial, která se specializuje na komunikaci založenou na laserech, podotýká CNBC.

„Datová centra může postavit kdokoli, ale pokud nemůžete komunikovat s těmito AI systémy, pak jsou tato datová centra k ničemu," řekl generální ředitel a spoluzakladatel Transcelestial Rohit Jha.

Jha zároveň odhaduje, že orbitální datová centra budou potřebovat ještě pět až sedm let vývoje, než dosáhnou úrovně takzvaného hyperscale provozu. Ten by podle něj pravděpodobně vyžadoval nasazení jaderných zdrojů energie, které by dokázaly pokrýt enormní spotřebu výpočetního výkonu.