Inflace v souladu s očekáváními v srpnu vzrostla na 1,9 % (Komentář)

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku zrychlil z červencových 1,7 % na 1,9 % v srpnu. To bylo v souladu s naším odhadem, prognózou ČNB i tržním konsensem. Jedná se prozatím o předběžný odhad srpnové inflace obsahující pouze omezené informace o její struktuře. Podle dostupných informací se ovšem zdá, že i struktura cenového vývoje byla zhruba v souladu s našimi očekáváními.

Za srpnovým nárůstem meziroční inflace stály převážně dražší pohonné hmoty. Ceny u tuzemských čerpacích stanic v návaznosti na obnovenou eskalaci konfliktu na Blízkém východě a s tím spojeného zdražení surové ropy podle našeho odhadu v srpnu meziměsíčně vzrostly 7,3 % a navázaly tak na červencové zvýšení o 3,5 %. Výsledkem bylo významné urychlení meziročního růstu cen pohonných hmot z méně něž 20 % v červenci na skoro 30 % v srpnu. Přispěl k tomu však i efekt nižší srovnávací základny, když loni v srpnu i září ceny u čerpacích stanic klesaly.

Potraviny naproti tomu nadále významně zlevňovaly. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v srpnu meziměsíčně klesly o 1,1 %, což přispělo k prohloubení jejich meziročního poklesu z 3,1 % na 4,3 %. To kompenzovalo meziměsíční zdražení alkoholu a tabákových výrobků o 0,6 %, jejichž ceny byly naopak meziročně o 4,7 % vyšší. V souhrnu by se pak meziroční pokles cen v rámci celé skupiny potravin včetně všech nápojů a tabákových výrobků mohl pohybovat poblíž 0,5 %, tedy zhruba tam, kde jsme ho očekávali.

Jádrová inflace se nejspíše významně nezměnila a setrvala poblíž červencových 3 %. Zatímco meziroční růst cen služeb v srpnu mírně zpomalil z 4,7 % na 4,5 %, tak dynamika cen zboží naopak vzrostla z -0,2 % na 0,2 %. Tento vývoj zahrnoval všechny ceny spadající do těchto kategorií, tedy nejen ty klasifikované v rámci jádrové inflace.

Inflace tedy zůstává poblíž dvouprocentního cíle ČNB, v rámci její struktury však nadále přetrvávají významné rozdíly. Poblíž dvou procent ji nadále drží ceny potravin, které nejspíše do jisté míry stále odrážejí příznivou zemědělskou úrodu z loňska, stejně tak ale i klesající ceny energií, které zase z části zahrnují administrativní vliv převedení plateb na obnovitelné zdroje na stát. S prodlužující se délkou trvání blízkovýchodního konfliktu a důsledky letošního výrazného sucha a dalších s klimatem spojených problémů, lze ovšem očekávat, že postupně dojde k obratu příznivého trendu vývoje těchto dvou složek. Ve výsledku tedy očekáváme, že inflace ve zbytku roku dále poroste a svého vrcholu dosáhne v únoru příštího roku mírně nad 3 %. Zatímco tedy pro letošní rok ještě odhadujeme celkovou inflaci na rovných 2 %, pro příští rok očekáváme její zvýšení na 2,6 %. Jádrová inflace nejspíše do začátku příštího roku zůstane poblíž 3 %, poté by se však měla podle naší prognózy začít postupně snižovat ke 2,5 % na jeho konci.