Policie už k většině střetů se zvěří nevyjíždí. Co mají řidiči dělat po nehodě

Policie ČR už standardně nevyjíždí k většině dopravních nehod způsobených střetem se zvěří a vše se řeší telefonicky přímo z místa. Statistiky ukazují, že kolize se zvířaty nejsou okrajovým problémem; v roce 2025 byly sedmou nejčastější příčinou všech dopravních nehod v Česku, což představuje bezmála 3000 zaznamenaných událostí. Pokud policie na místo nehody nevyjede, musí řidiči zajistit potřebnou dokumentaci pro pojišťovnu sami.

Postup je teď takový, že řidič musí po srážce se zvěří nehodu oznámit na linku policie 158 přímo z místa, aby operační důstojník mohl rozhodnout o dalších krocích. Policie na místo nevyjede zpravidla pokud nedošlo ke zranění, poškození majetku třetích osob nebo vzniku překážky v provozu a jestliže škoda zjevně nepřesahuje limit 200 000 Kč. V takovém případě si řidič potvrzení o oznámení nehody pro pojišťovnu vyžádá dodatečně e-mailem nebo datovou schránkou. „V praxi tyto zprávy chodí rychle, někdy i v den nehody, což urychluje výplatu plnění,” potvrzuje Martin Vyskočil, manažer likvidací ČPP. Policie změnila přístup u dopravních nehod při střetu se zvěří v dubnu 2025.

Role myslivců v novém systému zůstává klíčová pro dohledání a odstranění zvěře, nikoliv však pro úklid vozovky. Jak upozorňuje Andrea Güttlerová z Českomoravské myslivecké jednoty, zkušenosti se v jednotlivých regionech liší: „Obecně lze říci, že pokud je uživatel honitby o střetu se zvěří včas informován, zajistí podle okolností dohledání poraněné zvěře nebo odstranění uhynulého kusu z honitby.“ Zároveň zdůrazňuje, že odstranění biologických zbytků ze silnice je povinností správce komunikace, nikoliv myslivců. Pro řidiče je zásadní zvíře z místa nikdy neodvážet, protože by se dopustili trestného činu pytláctví. Policie po nahlášení události vyrozumí příslušnou honitbu na základě souřadnic místa střetu. Poslední dostupná data ukazují, že: “Nejvyšší podíl na evidovaných srážkách má srnec obecný, který tvoří nejméně 74 % případů. Druhým nejčastějším je prase divoké (černá zvěř), které představuje 16 % kolizí. Tyto dva druhy dohromady tvoří 90 % všech registrovaných střetů se zvěří (data do roku 2018),” doplňuje Tomáš Kušta v publikaci, kterou vydala Českomoravská myslivecká jednota.

Absence policejní hlídky klade vyšší nároky na dokumentaci přímo od motoristů, kteří musí pořídit kvalitní fotografie místa, stop i poškození vozu pro pojišťovny. Ty se i v novém režimu setkávají s pokusy o podvody. Martin Vyskočil z ČPP zmiňuje extrémní případ: “Klient fingoval střet se zvěří tak, že vozidlo polil krví z láhve a nalepil na něj srst, aby získal plnění z pojistky, která nekryla náraz do pevné překážky.” Pojišťovny proto varují, že bez kvalitní fotodokumentace stop a poškození vozu nemusí být událost uznána. Náklady na opravy přitom neustále rostou; v roce 2025 dosáhlo průměrné plnění 58 900 Kč. Extrémní škody způsobují zejména divoká prasata, kdy například oprava vozu Škoda Karoq zahrnující výměnu LED světlometů a airbagů vyšla na více než 400 000 korun.

V lokalitách se zvýšeným výskytem zvěře je třeba snížit rychlost jízdy. V místech, kde je zeleň v těsné blízkosti vozovky, je dobré, pokud to provozní podmínky dovolí, jet blíže ke středu vozovky. Při neočekávaném vběhnutí zvířete z pravé strany má řidič delší dobu, aby na ně zareagoval. U spárkaté zvěře je dobré pamatovat, že zvířata bývají málokdy osamocena. Pokud už je střet nevyhnutelný, měl by se řidič snažit jet přímo a intenzivně brzdit. “Toto řešení je podle výsledků testů provedených německým autoklubem ADAC pro posádku automobilu nejbezpečnější. Naopak velmi nebezpečné je snažit se střetu zabránit stržením řízení na stranu. Ke střetu se zvířetem tak sice nemusí dojít, ale následuje daleko horší kolize se stromem či jinou pevnou překážkou. Taková nehoda už může mít za následek těžké či dokonce smrtelné zranění některého z cestujících,” píše Tomáš Kušta v příručce pro myslivce a řidiče. Jako prevence je naprosto zásadní nejen vnímat okolí vozovky, ale také dodržovat povolené rychlosti.