PwC: Datová centra mohou do roku 2050 spolknout přes 31 bilionů dolarů

Investiční boom, který s sebou v posledních letech přinesla umělá inteligence, je historicky bezprecedentní, tvrdí známá poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC). Ta ve své nové studii uvádí, že globální výdaje na výstavbu a vybavení datových center by mohly do roku 2050 dosáhnout astronomických 31,6 bilionu dolarů.

V případě rychlejšího než očekávaného nástupu AI se objem investic může dokonce vyšplhat až k 50 bilionům dolarů. Pro srovnání, současný hrubý domácí produkt Spojených států se pohybuje okolo 30 bilionů dolarů, podotkla agentura Bloomberg.

Rostoucí využívání AI ze strany firem, státní správy i běžných spotřebitelů vede k masivní expanzi výpočetních kapacit po celém světě. Vedle technologických gigantů, jako jsou Microsoft nebo Amazon, investují do nových zařízení i specializovaní provozovatelé datových center. Největší část kapitálových výdajů přitom nesměřuje do samotných budov, ale do technologií uvnitř center, zejména do výkonných čipů a serverů, kde má dominantní pozici Nvidia.

Rozmach odvětví však naráží také na rostoucí odpor veřejnosti. Jen během letošního prvního čtvrtletí došlo k zablokování nebo odložení nejméně 75 projektů v souhrnné hodnotě zhruba 130 miliard dolarů, vychází z dat Data Center Watch. Odpůrci datacenter upozorňují především na vysokou spotřebu energie a vody, dopady na životní prostředí či širší společenské důsledky spojené s rozvojem AI, píše Bloomberg.

Největší podíl budoucích investic by měly získat Spojené státy, kam má podle základního scénáře PwC směřovat přibližně 15,1 bilionu dolarů. Region Asie a Tichomoří by měl absorbovat kolem 8,2 bilionu dolarů, Evropa 5,6 bilionu, Blízký východ 1,1 bilionu a Afrika zhruba 255 miliard dolarů.

Autoři ve své studii konstatují, že rozsah očekávaných investic do AI převyšuje i tak zásadní technologické a infrastrukturní projekty, jakými byly rozvoj železnic, elektrifikace nebo budování internetu. A zatímco například budování optických sítí nebo výrobních kapacit pro paměťové čipy vyžadovalo vysoké počáteční investice, tak datová centra budou potřebovat pravidelnou obměnu hardwaru. Servery, úložiště, síťové prvky i grafické procesory tedy budou muset být modernizovány v pravidelných intervalech, což vytváří dlouhodobou poptávku po kapitálu.

Na roční bázi globální investice do datových center vzrostou z přibližně 800 miliard dolarů v letošním roce na 1,1 bilionu dolarů v roce 2030, odhaduje PwC, přičemž do roku 2050 by pak mohly investice činit až 1,8 bilionu dolarů ročně. Významným zdrojem nového růstu mají být zejména Čína a Indie, kde kombinace rozsáhlé populace, rozvíjející se digitální ekonomiky a zatím nižší míry nasazení AI vytváří prostor pro rychlou expanzi.

Analýzu kapitálových výdajů zahrnující 46 zemí a teritorií v pěti světových regionech vypracovala pro PwC společnost Oxford Economics.

Klíčem jsou energie

I když je globální poptávka silná, faktory jako dostupnost energie, požadavky na datovou suverenitu a mezinárodní obchod s polovodiči určí, které regiony investice získají, uvedla PwC. Hlavní roli sehrají energie, které rozhodnou, kde se investice do infrastruktury umělé inteligence uskuteční. Velká část prognózy totiž závisí na tom, jak rychle lze zajistit spolehlivé dodávky elektřiny pro datová centra. Cenově dostupná, spolehlivá a stále více nízkouhlíková elektřina ve velkém měřítku je pro mnoho trhů nejnáročnějším požadavkem, který je potřeba splnit.

Výhled PwC zároveň předpokládá relativně otevřený globální obchod, zejména pokud jde o dodávky polovodičů. Významnější narušení dodavatelských řetězců by podle autorů mohlo celkový objem investic snížit téměř o pětinu. Naopak rostoucí důraz států na datovou a technologickou suverenitu by investice spíše přesměroval mezi jednotlivé regiony, nikoliv zásadně omezil.

„Otázkou za 31,6 bilionu dolarů není, zda kapitál existuje. Existuje. Otázkou také není, zda je poptávka skutečná. Je. Otázkou je, které regiony, operátoři a instituce jsou schopny ji zachytit a které ne,“ dodali autoři studie.