Kyberútoky na průmysl v Asii odhalují kritickou mezeru v pojistném krytí

Výrobní sektor v asijsko-pacifickém regionu (APAC) se stal hlavním terčem kybernetických útoků s přímými dopady na fyzický provoz závodů a průmyslových systémů. Přitom pojistné krytí zeje v tomto segmentu výraznými mezerami: kybernetické smlouvy vylučují majetkové škody, majetkové pojistky zase kybernetická rizika.

Zpráva specializované pojišťovny Tokio Marine Kiln (TMK) ukazuje, že tato propast se prohlubuje právě v okamžiku, kdy expozice průmyslu roste nejrychleji. Region APAC čelil v roce 2024 přibližně třetině všech globálně zaznamenaných kybernetických incidentů, meziročně o 13 % více. Výroba je přitom největším cílovým odvětvím v regionu. Alarmující je zejména strukturální posun v povaze útoků: podíl kybernetických incidentů vedoucích k systémovým narušením provozu vzrostl z 38 % na téměř 80 % všech poruch. Kybernetický útok tedy stále častěji nezůstává jen v informačním prostoru, ale přímo zastavuje stroje a výrobní linky.

Za tímto trendem stojí rostoucí integrace provozní technologie (OT) s IT systémy. Čím více jsou průmyslové kontrolní systémy propojeny se standardní IT infrastrukturou, tím větší útočnou plochu poskytují hackerům. Sektory jako výroba, logistika, zdravotnictví, energetika a výroba elektřiny jsou nejvíce ohroženy právě proto, že jejich závislost na propojených systémech je nejvyšší a výpadek provozu má okamžité a měřitelné ekonomické dopady.

Pojistné smlouvy nekryjí riziko, které reálně hrozí

Právě zde nastupuje problém, který zpráva TMK pojmenovává jako strukturální mezeru v pojistném krytí. Kybernetické pojistné smlouvy typicky vylučují fyzické škody na majetku. Majetkové pojistky naopak obsahují výluky pro kybernetická rizika. Výsledkem je, že velké regionální korporace nakupují mnohamilionové programy majetkového pojištění průmyslových aktiv, ale zůstávají prakticky nechráněny před ztrátami způsobenými kybernetickým útokem na jejich provozní systémy. Tato mezera přitom nezůstává jen lokálním problémem: narušení vysoce integrované výrobní sítě na jednom místě může mít regionální i globální důsledky napříč dodavatelskými řetězci.

„Jak se provozní technologie více integruje s IT systémy, kybernetické útoky stále častěji cílí na systémy kontrolující průmyslovou činnost, což zvyšuje potenciál narušení provozu ovlivňujícího stroje, zařízení a výrobní procesy,“ vysvětluje Georgie Furness-Smith, kybernetická upisovatelka TMK Asia. Podle ní zůstává tento segment podpojištěn mimo jiné proto, že se dosud neprojevil velkým počtem viditelných a medializovaných ztrát. „Základní riziko se však hromadí. Způsob, jakým jsou tato rizika hodnocena a pojištěna, je stále z velké části založen na tradičních IT expozicích, nikoliv na reálném průmyslovém riziku,“ varuje.

Automatizace a AI expozici dále zvyšují

Podle společnosti TMK bude potenciál kybernetických incidentů s přímými fyzickými dopady v příštích letech dále růst, a to především v důsledku rozšiřující se průmyslové automatizace, rostoucí konektivity výrobních systémů a nasazování umělé inteligence (AI) v řízení průmyslových procesů. Specializovaná pojišťovací řešení pro tento segment se sice začínají objevovat, jejich dosah a dostupnost jsou však zatím omezené.

Problém popsaný v asijském kontextu má globální platnost a týká se i evropských a českých průmyslových pojistitelů. Rostoucí automatizace výroby a digitalizace průmyslových procesů vytváří stejnou strukturální zranitelnost napříč kontinenty. Pro pojišťovny z toho plyne dvojí výzva: jednak přehodnotit produktovou architekturu tak, aby kybernetické majetkové škody nepropadaly mezi konstrukce stávajících pojistných smluv, jednak vyvinout upisovací kapacity schopné hodnotit průmyslová OT rizika odlišně od tradičních IT expozic. Pojišťovny, které tento segment uchopí dříve než konkurence, nezískají jen nový zdroj pojistného, ale i strategické postavení v segmentu, jehož expozice poroste spolu s každou novou vlnou průmyslové automatizace.