Jak je to se stotisícovými důchody? Má Karel Gott šanci?
Zejména bulvární tisk v minulém týdnu nafoukl uvedené téma natolik, že se mu začala věnovat i serióznější periodika. Bohužel, ani ta se nevyhnula určité ležérnosti zákonitě produkující chyby - a tak neuškodí - když materii lehce upřesníme. Především je třeba jasně prohlásit, že řád statisíců se v důchodovém systému nevyskytuje, ten je vyhrazen jen exprezidentovi Havlovi (jsem přesvědčen, že zatím, zasloužilých politiků "obcházejících" základní systém bude podle mého nejskeptičtějšího přesvědčení jistě přibývat), nicméně v podobě zvláštní renty. A tak počet poživatelů důchodů překračujících hranici 20000 Kč, neřku-li 30000 Kč, je statisticky skutečně nevýznamný.
Přibližme si tedy zjednodušeně (!!), jak se důchod (v tomto případě starobní) počítá. Nejdříve se zmiňme o osobním vyměřovacím základu (OVZ), což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období, který se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období (jsou-li v tomto období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období). V podstatě tedy nejde o nic jiného než podle stanovených pravidel zjištěný průměrný měsíční příjem ("hrubý" plat, mzda) z výdělečné činnosti. Z OVZ se pak zjišťuje výpočtový základ (VZ).
VZ je OVZ, pokud nepřevyšuje částku 7 500 Kč. Převyšuje-li OVZ částku 7 500 Kč, stanoví se VZ tak, že částka 7 500 Kč se počítá v plné výši, z částky OVZ nad 7 500 Kč do 19 200 Kč se počítá 30 % a z částky OVZ 19 200 Kč se počítá 10 %. Hovoříme o tzv. redukčních hranicích. Ty jsou každoročně jiné, výše uvedené platí pro výpočty důchodů přiznávaných v letošním roce.
Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry starobního důchodu činí 1310 Kč měsíčně. Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z VZ podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Výše procentní výměry standardního starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % VZ měsíčně. Výše procentní výměry starobního důchodu takto stanovená se zvyšuje pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní ani plný invalidní důchod, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu.
Příklad: 40 let pojištění, OVZ 14000 Kč
PV + ZV = ( VZ x 0.6) + 1310 = (9450 x 0.6) + 1310
Příklad nekalkuluje s pojištěním získaným po vzniku nároku. Za kupříkladu čtyři "odpojištěné" roky do vzniku nároku však získáte "jen" tolik procent, jako za jeden "odpojištěný" rok po nároku. Doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod jsou - vedle výše příjmů - nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím výši předmětné sociální dávky. Odložení spotřeby po dobu deseti let tak "vydá tolik", jako čtyřicet let pojištění (zaměstnání) před vznikem nároku na starobní důchod. Následující tabulka přináší v tomto směru některá srovnání.
OVZ | VZ(2004) | S_důchod(40let) | S_důchod(45let+6) | S_důchod(45let+20) |
7000 | 7000 | 5510 | 10235,0 | 14435,0 |
14000 | 9450 | 6980 | 13358,7 | 19028,7 |
28000 | 11890 | 8444 | 16469,7 | 23603,7 |
56000 | 14690 | 10124 | 20039,7 | 28853,7 |
112000 | 20290 | 13484 | 27179,7 | 39353,7 |
200000 | 29090 | 18764 | 38399,7 | 55853,7 |
450000 | 54090 | 33764 | 70274,7 | 102728,8 |
1000000 | 109090 | 66764 | 140399,8 | 205853,8 |
1500000 | 159090 | 96764 | 204149,8 | 299603,8 |
1800000 | 189090 | 114764 | 242399,8 | 355853,8 |
2000000 | 209090 | 126764 | 267899,8 | 393353,8 |
2250000 | 234090 | 141764 | 299774,8 | 440228,8 |
5000000 | 509090 | 306764 | 650399,8 | 955853,8 |
18500000 | 1859090 | 1116764 | 2371650,0 | 3487104,0 |
Vyplývá z ní asi tolik, že ke stotisícovému (tj. měsíčně) starobnímu důchodu by "průměrný hrubý měsíční příjem" (po všech výpočtových úpravách) pojištěnce, který do vzniku nároku na něj získal 40 let pojištění, musel činit "něco málo" přes jeden a půl milionu korun. Jistý problém tady ovšem přináší skutečnost, že takovému příjmu odpovídá i pojistné, ale hlavně to, že i v neběžném zaměstnaneckém vztahu (závislá činnost) se takové příjmy nedosahují. Pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné - a k nim by měl patřit v tiskových fabulacích uváděný Karel Gott - tam je situace jiná, ale výše vyměřovacího základu je zde zase zákonem (589/1992 Sb, v platném znění - § 5a) omezena na necelých půl milionu korun, takže podle současných parametrů by této hypotéze nejvíce blížila alternativa v červeně zvýrazněném poli (tedy 45 pojištěných roku do vzniku nároku a 20 let po něm - při průměrném "příjmu" /OVZ/ 450000 Kč měsíčně.
Další informace na: http://www.geocities.com/Nocoment2001/index.htm, v řadě rubrik, aktuálně pak "privátní test" automatických praček v rubrice HOME a glosa k nedělní diskusi v Sedmičce na Nově.
Poslední zprávy z rubriky Pojištění:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz