Sledujeme živě: Falcon Heavy společnosti SpaceX vynáší teleskop Roman, který překreslí naši dosavadní známou mapu vesmíru

Světová astronomie a kosmonautika prožívají mimořádný okamžik. Z historické startovací rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě odstartuje dnes v neděli 13:25 hod. našeho času obří raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX. Jejím jediným, ale nesmírně cenným nákladem je Nancy Grace Roman Space Telescope (zkráceně Roman) – nová vlajková loď NASA, která má potenciál odhalit nejhlubší tajemství našeho vesmíru. Celkové náklady projektu, který by dále měl posunout znalosti lidstva, dosahují 4,3 mld. USD. Tedy v aktuálním přepočtu 89 mld. Kč. Start rakety Falcon Heavy, včetně přistání hlavních dvou boosterů, půjde sledovat živě, resp. následně ze záznamu.

Grafický přehled mise Roman

^{Zdroj: SpaceX}

Teleskop Roman: Kosmický rychlík, který zastíní Hubblea

Nancy Grace Roman Space Telescope (pojmenovaný po Nancy Grace Roman, legendární první ředitelce astronomie v NASA) je často označován za nepřímého nástupce Hubbleova dalekohledu. Ačkoliv má zrcadlo o shodném průměru 2,4 metru, jeho technologická síla spočívá v něčem zcela jiném: v šířce záběru.

Hlavní vědecký přístroj teleskopu, Wide Field Instrument (WFI), je obří 300megapixelová kamera, která nabízí zorné pole minimálně stokrát větší než Hubbleův dalekohled. V praxi to znamená, že Roman dokáže mapovat oblohu tisíckrát rychleji než Hubble. Zatímco Hubble by k nasnímání určité části oblohy potřeboval celé jedno století, nový teleskop Roman zvládne stejnou plochu zmapovat za pouhý jeden měsíc.

Kromě toho nese na palubě přístroj Coronagraph Instrument (CGI). Tento špičkový technologický demonstrátor poslouží k přímému odstínění oslňujícího světla vzdálených hvězd, což vědcům poprvé umožní přímo fotografovat a analyzovat exoplanety obíhající v těsné blízkosti svých sluncí.

Hlavními vědeckými cíli této pětileté mise, během níž teleskop odešle na Zemi ohromujících 2 500 terabajtů dat, jsou:

• Výzkum temné energie a temné hmoty: Sledování toho, jak se vesmír rozpíná a jak temná hmota ovlivňuje formování galaktických struktur.
• Hledání nových světů: Objevení tisíců nových exoplanet pomocí metody gravitačního mikročočkování.
• Doplnění evropského teleskopu Euclid: Společná práce na přesném zmapování trojrozměrné struktury vesmíru.

Teleskop po startu zamíří do Lagrangeova bodu L2, který se nachází přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země, kde bude mít ideální a ničím nerušený výhled do hlubokého vesmíru.

Falcon Heavy: Hrubá síla 27 motorů a dechberoucí balet boosterů

Dopravit desetitunový kolos do Lagrangeova bodu L2 vyžaduje enormní množství energie. K tomuto úkolu byla povolána Falcon Heavy – nejvýkonnější v současnosti aktivně provozovaná raketa společnosti SpaceX.

Tento nosič se skládá ze tří spojených prvních stupňů rakety Falcon 9 a disponuje celkem 27 raketovými motory Merlin 1D, které při startu generují tah přes 5 milionů liber (22 800 kN), což odpovídá výkonu osmnácti letadel Boeing 747 na plný plyn. Od země by se zkrátka měl odlepit přes 12,2 metrů široký a 70 metrů vysoký kolos.

Přestože jde o technologický klenot, Falcon Heavy od svého debutu v roce 2018 startovala teprve dvanáctkrát. Většinu běžných družic totiž bez problému vynese menší Falcon 9. Těžká verze je tak rezervována pouze pro ty nejprestižnější a energeticky nejnáročnější mise, jako byly sondy Psyche ke kovové planetce, Europa Clipper k Jupiteru nebo právě nyní teleskop Roman. Připomenout lze první start Falcon Heavy v roce 2018, který posloužil k vynesení elektromobilu Tesla Roadster.

Související: Před 5 lety se do vesmíru dostal Muskův červený Roadster. Kde je nyní?

Kvůli extrémním nárokům na rychlost a dráhu letu muselo SpaceX u této mise přistoupit k obětování centrálního stupně rakety (core), který po vyhoření dopadne do oceánu a nebude zachráněn. Diváci by si však měli přijít na své při sledování dechberoucího synchronního přistání obou postranních boosterů. Ty by se po oddělení měly vrátit na floridské pobřeží a dosednout na pevninské plochy Landing Zone 2 a Landing Zone 40 (LZ-2 a LZ-40).

Celý průběh této historické mise včetně záběrů z kamer na raketě i samotného přistání boosterů bude možné sledovat níže v přímém přenosu SpaceX na síti X.

Pokud by se start dnes díky např. počasí neuskutečnil, další startovací okno má SpaceX naplánováno na pondělí 13:22 středoevropského času.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.

Okomentovat na X/Twitteru