Armáda připravuje systém, který státu při krizích propojí všechna důležitá data

K úvodnímu jednání meziresortní pracovní skupiny se tento týden v Brně na Univerzitě obrany sešli zástupci 37 resortů, úřadů, krajských úřadů, organizací a složek státní správy a samosprávy.

Podle brigádního generála Petra Šnajdárka, ředitele sekce komunikačních a informačních systémů MO, je cílem projektu nahradit dnešní skládání národního obrazu krize telefonáty a tabulkami jedním sdíleným obrazem situace.

„Budou se k nám sbíhat systémy státu, registry, senzory, dispečinky, zdroje NATO i EU. Námi budovaný multiresortní systém pak z dat vytvoří obraz situace, reporty i obsah jednotlivých modulů. Žádný z nich nenahrazuje existující systémy resortů, krajů ani složek IZS a nebuduje vlastní registry. Data zůstávají u svých vlastníků, sdílí se pouze dohodnutý rozsah pro řešení krize či ohrožení a přístup je řízen rolemi a je auditovatelný,“ vysvětlil Šnajdárek. Projekt podle něj nebude zastřešovat jeden počítač či datové centru, půjde o odolnou síť navrženou tak, aby fungovala i při výpadku části infrastruktury.

Systém pod zkratkou IS ZOS navazuje na chválenou aplikaci Chytrá karanténa, která při covidové pandemii shromažďovala data o aktuální kapacitách nemocnic i humanitární pomoci. Projekt samotný vychází z usnesení vlády č. 314/2026, které určilo gestorem Ministerstvo obrany a stanovilo termín splnění úkolu na 31. prosince 2028. Usnesení nezakládá novou působnost žádnému orgánu, platforma pracuje uvnitř stávající právní úpravy, zejména zákona o zajišťování obrany České republiky, krizového zákona a loňské úpravy zákonů odolnosti subjektů kritické infrastruktury a kybernetické bezpečnosti.

Jedním z modulů systému bude i antidronová ochrana. „Armáda buduje rozsáhlou síť senzorů zachycující bezpilotní prostředky, které vysílají vlastní identifikaci. Dosavadní data ukazují, jak často se ve vzdušném prostoru porušují pravidla,“ doplňuje Šnajdárek. Připravovaný systém podle něj důsledně oddělí sdílení informace od samotného zásahu: „Obraz situace mohou sdílet všichni dotčení aktéři, zasahovat může pouze orgán s jasným zákonným oprávněním,“ vysvětluje fungování IS ZOS na konkrétním příkladu.

Změní se také systém varování obyvatel. Zatímco dnes sirény na nebezpečí pouze upozorní, ale neřeknou, co přesně se děje, plošné varování do mobilních sítí, tzv. Cell Broadcast, doručí během několika minut konkrétní text do přesně vymezeného území. Jeho garantem je Generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci s Ministerstvem obrany, které se na projektu podílí nejen finančně ale i uživatelsky.