Vyšší příspěvek mladé ke spoření přivést nemusí. O svých financích už rozhodují jinak

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, jejichž cílem je mimo jiné přimět více mladých lidí, aby si začali na stáří spořit dříve. Pozornost se logicky soustředí především na to, kolik jim stát nově přidá. Vyšší finanční motivace může pomoci. Pokud ale chceme skutečně změnit chování mladé generace, samotné peníze navíc stačit nemusí.

Mění se totiž nejen finanční produkty, ale také způsob, jakým je mladí lidé vybírají. Chtějí si informace sami dohledat, jednotlivé možnosti porovnat a rozhodnout se ve chvíli, která jim vyhovuje. To, co ještě před několika lety často řešili přes osobního poradce, se stále více přesouvá do online prostředí.

Osobní poradce mezi mladými ztrácí pozici

Dobře je to vidět na pojištění. V našem kontinuálním průzkumu využívalo ještě v říjnu loňského roku při sjednání nebo změně pojištění osobního poradce 27 % lidí do 26 let. Letos v srpnu je to už jen 20 %. Nejde přitom o jednorázový výkyv. V lednu podíl činil 22,8 %, v dubnu 21,1 % a v červnu klesl na 17,8 %.

Současně 41 % mladých dnes při sjednání nebo změně pojištění volí přímou cestu přes pojišťovnu a dalších 30 % využívá online srovnávače. Data tak naznačují širší změnu: mladí lidé chtějí mít nad svými finančními rozhodnutími stále větší kontrolu.

Podobný posun ukazují i nezávislá data. Podle Českého statistického úřadu si v roce 2025 sjednalo neživotní pojištění online 13,3 % Čechů ve věku 16 až 24 let, zatímco v roce 2020 to byla přibližně 4 %. Za pět let se tedy jejich podíl více než ztrojnásobil. A mladí Češi mají pro přesun finančních služeb do digitálního prostředí velmi dobré předpoklady. Alespoň základní digitální dovednosti mělo podle Eurostatu v roce 2025 více než 91 % lidí ve věku 16 až 24 let v Česku.

Výhodnost nestačí. Produkt musí být srozumitelný

Právě tady leží jedna z hlavních výzev snahy přimět mladé lidi spořit na stáří. Člověk kolem dvaceti nebo pětadvaceti let má důchod vzdálený několik desetiletí. Současně řeší první pravidelný příjem, bydlení, vytváření finanční rezervy nebo další cíle, které jsou z jeho pohledu podstatně bližší. Chceme-li ho přesvědčit, aby část peněz pravidelně odkládal na velmi vzdálenou budoucnost, nestačí jen nabídnout atraktivnější státní podporu.

Musí zároveň jednoduše rozumět tomu, co mu produkt přinese, co se s jeho penězi děje a za jakých podmínek s nimi může nakládat. A měl by být schopen tyto informace získat způsobem, který odpovídá tomu, jak je dnes zvyklý finanční služby používat.

Neznamená to, že mladí lidé nepotřebují odborné informace. Právě naopak. S tím, jak ubývá role osobního prostředníka, roste význam toho, aby byly informace dostupné, přehledné a srozumitelné přímo tam, kde se člověk rozhoduje.

Naše zkušenost z pojištění ukazuje, že digitální zákazník nechce, aby někdo rozhodoval za něj. Zároveň ale musí mít k dispozici dostatek srozumitelných informací, aby se dokázal rozhodnout správně. Klíčové je, aby rychle pochopil rozdíly mezi jednotlivými možnostmi a věděl, které z nich jsou pro něj skutečně podstatné.

Stát se nesnaží změnit jen produkt, ale hlavně návyk

Právě proto je důležité, že schválený návrh nepracuje pouze s vyšší státní podporou, ale také s větší flexibilitou. Lidé do 36 let by například po nejméně deseti letech spoření mohli jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení, aniž by museli penzijní spoření ukončit. Pro mladého člověka může být představa, že peníze odloží na několik desetiletí bez možnosti s nimi pracovat, významnou psychologickou bariérou. Pocit, že nad svými úsporami neztrácí veškerou kontrolu, může být při rozhodování stejně důležitý jako samotná výše příspěvku.

Podstatnější než úspěch jednoho konkrétního finančního produktu je ale něco jiného. Stát se snaží vytvořit návyk, aby lidé začali o dlouhodobém finančním zabezpečení přemýšlet už s prvními pravidelnými příjmy, a ne až ve středním věku.

Vyšší státní příspěvek k tomu může dát dobrý první impuls. Dlouhodobý návyk ale sám nevytvoří. Pokud má změna skutečně oslovit dnešní dvacátníky, musí vedle finanční výhodnosti nabídnout také jednoduchost, srozumitelnost a dostatečný pocit kontroly nad vlastními penězi. Stát totiž oslovuje generaci, u níž vidíme stále větší důraz na samostatné finanční rozhodování. Pokud ji chce ke spoření přivést, musí tomu odpovídat i způsob, jakým jí produkt vysvětlí a nabídne.

Karel Šultes

Ředitel produktu a datové analýzy Skupiny Klik.cz

V oblasti retailových finančních služeb se pohybuje od roku 2004. Působil v českých i v zahraničích firmách, kde zodpovídal zejména za risk management, B2B komunikaci a rozvoj Big Dat. Byl rovněž zodpovědný za řízení call centra a prodej finančních služeb. V roce 2019 spojil svoji profesní kariéru se srovnávači Skupiny Klik.cz, kde v současné době vede produktový tým a řídí oddělení dat a analýz. Je členem managementu pro Českou republiku v rámci společnosti Netrisk Group.

Skupina Klik sdružuje přední české internetové srovnávače, které nabízejí klientům možnost najít nejvýhodnější řešení při zřizování povinného ručení, havarijního pojištění, pojištění domácnosti a nemovitosti, cestovního pojištění, životního pojištění, ale i při volbě půjček, hypoték a energií. To vše z pohodlí domova a díky partnerství se všemi klíčovými finančními institucemi na českém trhu.

Skupina zastřešuje srovnávače klik.cz, epojisteni.cz, srovnejto.cz, porovnej24 a je součástí mezinárodní skupiny Netrisk Group, která zaštiťuje další srovnávače na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, Polsku a Litvě.

Více informací na www.klik.cz