O kolik letos zdraží pivo, když je úroda chmele kvůli suchu tak špatná? Vodítkem je rok 2015, i když jen částečným

Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.

Bylo však i hůře, alespoň z hlediska úrody chmele. Třeba roku 2015. Tehdy česká produkce chmele meziročně propadla přibližně o 35 procent, z 6202 na zhruba 4100 tun. Také tehdy udeřilo sucho a horko. A podobně jako letos se problém netýkal pouze množství. Obsah alfa hořkých kyselin u Žateckého poloraného červeňáku spadl z dlouhodobého průměru kolem 3,4 procenta na pouhých 2,2 až 2,4 procenta. Právě rok 2015 je dodnes považován za jeden z nejhorších z hlediska kvality českého chmele.

Jenže… Žádný pivní cenový šok se před jedenácti lety nekonal.

Podle údajů ČSÚ stálo půllitrové světlé lahvové výčepní pivo v lednu 2015 v průměru 10,93 koruny. V prosinci, tedy již několik měsíců po katastrofální sklizni, stálo 10,51 koruny. Bylo tedy dokonce levnější. U značkového světlého lahvového ležáku se průměrná cena zvýšila z 21,10 na 21,32 koruny, tedy přibližně o jedno procento. Ani zde tedy nebyla po třetinovém propadu úrody patrná žádná chmelová cenová rána.

Podobný obrázek poskytují ceny sudového piva od výrobců, které jsou nejlepším vodítkem pro vývoj nákladů na točené pivo. Průměrná cena výčepního sudového piva činila v lednu 2015 zhruba 1985 korun za hektolitr a v prosinci 1994 korun. Za celý rok tedy stoupla pouze o 0,4 procenta. U sudového ležáku dokonce prakticky stagnovala: z 2728 korun za hektolitr v lednu na 2725 korun v prosinci.

Rok 2015 tak ukazuje, že ani propad úrody chmele o třetinu nemusí znamenat citelné zdražení piva. Důvodem je zejména to, že chmel tvoří jen poměrně malou část celkových nákladů pivovaru. Pivovary navíc pracují se zásobami a pěstitelé mají s odběrateli dlouhodobé kontrakty. Stejné argumenty ostatně letos používají samotní chmelaři, podle nichž by se slabší sklizeň neměla přímo promítnout do ceny piva.

To ovšem neznamená, že pivo letos na podzim nezdraží. Celkové ekonomické prostředí je totiž proti roku 2015 podstatně jiné.

Před jedenácti lety českým výrobcům výrazně pomáhal propad cen ropy. Pohonné hmoty v Česku během roku 2015 zlevnily o 13,3 procenta a levná ropa tlumila inflaci prakticky v celé Evropě. Zlevňovala dopravu a přímo či nepřímo snižovala náklady na výrobu řady obalových a dalších materiálů. Celková průměrná inflace v Česku tehdy činila pouhých 0,3 procenta. Hrozbou bylo mnohem spíše plošné zlevňování, takže Česká národní banka se dokonce snažila inflaci uměle zvýšit, a to intervenčním oslabením české koruny.

Dnes je situace naprosto odlišná. A pivovar neplatí pouze chmel a slad. Hradí také energie, pohonné hmoty, sklo, plechovky, etikety, dopravu a především zaměstnance. A u půllitru vypitého v restauraci se k tomu přidávají mzdy obsluhy, nájem a další náklady gastronomie. Právě ceny služeb a mzdové náklady dnes vytvářejí inflační tlak, který v roce 2015 v nynější intenzitě rozhodně neexistoval.

Letošní špatná sklizeň chmele tedy může vypadat dramaticky, ale sama o sobě není důvodem k dramatickému zdražení piva. Rok 2015 je toho názorným důkazem. Pivo přesto letos zdražit může, a poměrně citelně. Pokud na podzim pivovary či restaurace upraví ceníky, hlavního viníka bude třeba hledat spíše v celkovém růstu nákladů – v energiích, obalech, dopravě a zejména mzdách a službách – než na letošních vyprahlých českých chmelnicích.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na X/Twitteru