Česko má druhou nejnižší inflaci v EU

Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %).

Dle harmonizovaných čísel inflace v Česku mírně vzrostla z červnových 1,1 % na 1,3 %. Cenové tlaky drží po celý rok na uzdě administrativní zásah vlády, respektive odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které ukusuje z inflace zhruba 0,4procentního bodu. Výsledkem je meziroční pokles cen energií o 6,8 %, druhé nejrychlejší tempo v EU po Dánsku.

Druhou zásadní deflační silou jsou potraviny. Jejich ceny v červenci meziročně poklesly o 3,7 %, tedy třetím nejrychlejším tempem z celé EU. Zlevňování je s výjimkou zeleniny v zásadě plošné, nejvýrazněji však klesají zejména ceny másla a mléka, v obou případech meziročně o více než 40 %.

Směrem vzhůru naopak táhnou inflaci dražší pohonné hmoty, stejně jako stále silné domácí cenové tlaky. Inflace ve službách se meziročně udržela na 4,3 %, zatímco jádrová inflace očištěná o volatilní položky, jako jsou energie nebo potraviny, mírně vzrostla na 2,8 %. Setrvačné doma vyrobené cenové tlaky vyžadují zvýšenou ostražitost centrálních bankéřů.

V dalších měsících očekáváme postupný návrat inflace nad dvouprocentní cíl centrální banky. Potravinová deflace sice ještě neřekla poslední slovo, podle nás však půjde pouze o dočasný fenomén. Dražší energie, hnojiva i aktuální vlny extrémního počasí postupně zvrátí trend zlevňování, zejména v roce 2027. Rozkolísaný pravděpodobně zůstane i vývoj cen energií, které jsou do značné míry funkcí intenzity blízkovýchodního konfliktu.

Od podzimu by se do cen měl postupně promítat také dražší zemní plyn, který se naplno projeví v roce 2027. Na začátku příštího roku navíc odezní efekt letošní levnější elektřiny a celková inflace se pravděpodobně dostane nad 3 %, kde by měla v únoru kulminovat.

To vše udrží centrální banku v jestřábím módu a neumožní jí polevit v přísné měnové politice. Naším základním scénářem je sice delší období stability úrokových sazeb na 3,75 %, rizikem je ale varianta dalšího mírného zpřísnění měnové politiky, pokud by se zvláště domácí cenové tlaky ukázaly jako setrvačnější, než aktuálně předpokládá centrální banka.