Máte bitcoin nebo jiné krypto? Od roku 2026 se o vašich transakcích začne sbírat mnohem víc dat

Evropská unie od roku 2026 rozšiřuje automatickou výměnu daňových informací také na kryptoaktiva. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoměnami mají začít shromažďovat údaje o vybraných transakcích svých klientů a následně je předávat daňovým správám. Prvním obdobím, za které se mají data sbírat, je rok 2026, přičemž první mezinárodní výměna informací proběhne v roce 2027, jak uvádí Evropská komise.  

Pro investory to neznamená zavedení nové daně z kryptoměn. Výrazně se ale mění množství informací, které budou mít finanční úřady o jejich aktivitě k dispozici.  

Ještě před několika lety představovaly kryptoměny pro daňové správy specifický problém. Investor mohl využívat zahraniční platformy, přesouvat aktiva mezi různými poskytovateli nebo je uložit do vlastní peněženky. Blockchain sice umožňuje sledovat pohyb prostředků mezi adresami, z veřejného záznamu ale nemusí být zřejmé, komu konkrétní adresa patří. Právě tuto informační mezeru má pomoci zmenšit evropská směrnice označovaná jako DAC8.  

DAC8 nezavádí novou daň  

DAC8 rozšiřuje evropský systém automatické výměny daňových informací také na kryptoaktiva a do evropského prostředí přenáší principy mezinárodního standardu Crypto-Asset Reporting Framework neboli CARF, který vytvořila OECD.  

Princip je poměrně jednoduchý. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy shromáždí stanovené informace o klientovi a jeho oznamovaných transakcích. Ty následně předá příslušné daňové správě. Pokud je klient daňovým rezidentem jiného státu, mohou být informace prostřednictvím automatické výměny předány zemi jeho daňové rezidence.  

Podstatné je, že DAC8 sama o sobě neurčuje novou sazbu daně ani nezavádí novou daň z kryptoměn. Mění především informační prostředí. Finanční úřady budou mít podstatně více údajů, podle kterých mohou porovnávat skutečnou aktivitu investora s údaji uvedenými v jeho daňovém přiznání.  

Co se bude reportovat  

Reporting se nebude týkat pouze informace, že konkrétní člověk využívá kryptoměnovou platformu.  

Součástí systému budou identifikační údaje potřebné k určení daňové rezidence klienta a informace o vybraných transakcích. Patřit sem mohou například směny mezi kryptoaktivy a tradičními měnami, směny mezi jednotlivými kryptoaktivy nebo některé převody kryptoaktiv.  

Finanční správa ale automaticky nedostane hotové daňové přiznání ani výpočet toho, kolik má konkrétní investor zaplatit na dani. Právě tento rozdíl je pro pochopení DAC8 zásadní.  

Objem transakcí není totéž co zisk  

Pokud investor nakoupí bitcoin za 100 tisíc korun a později jej prodá za 110 tisíc korun, hodnota prodejní transakce není jeho skutečným ekonomickým ziskem. Pro správné daňové posouzení je potřeba pracovat také s pořizovací cenou a dalšími okolnostmi konkrétní transakce.  

Stejně tak může být určitý příjem podle českých pravidel za splnění zákonných podmínek osvobozen. U fyzických osob například od roku 2025 existuje u kryptoaktiv hodnotový test do 100 tisíc korun příjmů za zdaňovací období a tříletý časový test. Podmínky a výjimky podrobně shrnuje Finanční správa.  

DAC8 tato pravidla zdanění nemění. Investor proto musí rozlišovat mezi objemem obchodování, příjmem, pořizovací cenou, skutečným ziskem a případně příjmem, který splňuje podmínky pro osvobození. Právě vlastní evidence transakcí tak může být v budoucnu ještě důležitější než dnes.  

Vlastní peněženka neznamená automatickou neviditelnost  

Převod kryptoměny z burzy do vlastní peněženky automaticky neznamená, že se investor dostane mimo dosah systému.  

Pravidla počítají také s některými převody kryptoaktiv. Pokud tedy investor odešle bitcoin z platformy do vlastní hardwarové peněženky, poskytovatel o takovém převodu ví a za stanovených podmínek může jít o údaj zahrnutý do reportingu.  

DAC8 ale zároveň neznamená, že finanční správa začne automaticky kontrolovat každou soukromou blockchainovou adresu nebo že získá kompletní přehled o veškerém pohybu prostředků v decentralizovaných sítích. U čistě peer-to-peer transakcí bez zapojení oznamujícího poskytovatele je situace odlišná. Daňová povinnost investora tím však samozřejmě nezaniká.  

Ani zahraniční platforma nemusí znamenat anonymitu  

Významnou změnou je mezinárodní charakter celého systému. Pokud český daňový rezident používá poskytovatele v jiném členském státě Evropské unie, mohou být informace prostřednictvím automatické výměny předány české finanční správě.  

Systém navíc nekončí na hranicích Evropské unie. DAC8 navazuje na globální standard CARF vytvořený OECD. K jeho zavádění se připojují další jurisdikce, takže postupně vzniká mezinárodní systém automatické výměny informací o kryptoaktivech podobný mechanismům, které už fungují u zahraničních bankovních a investičních účtů.  

Česko má s implementací zpoždění  

Česká republika má při zavádění DAC8 legislativní zpoždění. Přestože evropská pravidla počítají se sběrem informací již od roku 2026, česká implementační novela zatím nebyla definitivně schválena.  

Podle aktuálního stavu sněmovního tisku 98 vláda návrh předložila Poslanecké sněmovně 5. února 2026 a první čtení proběhlo 14. července. Poslanci tehdy odmítli jeho schválení už v prvním čtení a návrh poslali k projednání do rozpočtového výboru.  

Finanční správa nicméně počítá s tím, že prvním obdobím pro sběr dat zůstane rok 2026. Podle aktuálního návrhu by poskytovatelé měli tato data poprvé oznámit českému správci daně v roce 2027.  

Pro investora je proto hlavní zpráva poměrně jednoduchá – s rokem 2026 je potřeba počítat jako s obdobím, od kterého se daňová transparentnost kryptoměnových transakcí výrazně zvyšuje.  

MiCA a DAC8 řeší dvě různé věci  

DAC8 může působit jako další část evropské regulace kryptoměn po zavedení MiCA. Účel obou předpisů je však odlišný.  

Nařízení MiCA řeší především pravidla fungování evropského trhu s kryptoaktivy a poskytovatelů kryptoměnových služeb – například jejich povolování, organizační požadavky, ochranu klientských aktiv nebo informační povinnosti.  

DAC8 se naproti tomu zaměřuje především na daňovou transparentnost a výměnu informací mezi správci daně.  

Zjednodušeně řečeno, MiCA určuje, kdo a za jakých podmínek může kryptoměnové služby poskytovat. DAC8 řeší, jaké informace o aktivitě klientů se mohou prostřednictvím poskytovatelů dostat k daňovým správám.  

Evidence bude pro investory stále důležitější  

Investor, který používá několik burz a peněženek, může během několika let vytvořit stovky nebo tisíce transakcí. Po delší době pak může být obtížné zpětně určit, kdy konkrétní kryptoaktivum koupil, za jakou cenu, odkud bylo převedeno nebo jak dlouho jej držel.  

Proto má smysl průběžně evidovat zejména datum nákupu, pořizovací cenu, množství kryptoaktiva, následné převody a prodeje. U dlouhodobě držených aktiv může být evidence důležitá také pro případné doložení splnění časového testu.  

Kryptoměny se přibližují běžnému finančnímu trhu  

MiCA přinesla jednotnější pravidla pro evropský kryptoměnový trh. DAC8 k nim přidává další vrstvu – výrazně větší daňovou transparentnost.  

Pro investora, který své transakce správně eviduje a plní své daňové povinnosti, nemusí jít o zásadní problém. Mění se ale představa, že aktivita na zahraniční kryptoměnové platformě zůstává automaticky mimo dohled domácí finanční správy.  

Kryptoměny tím neztrácejí svou technologickou podstatu. Z pohledu regulace a daní se ale stále více stávají běžnou součástí finančního systému.  

Informace uvedené v tomto článku mají pouze obecný informační charakter a nepředstavují daňové, právní ani investiční poradenství. Daňové posouzení konkrétní transakce závisí na individuálních okolnostech a aktuální právní úpravě.  

Tomáš Bára

Tomáš Bára se investicím na kapitálových trzích profesně věnuje od roku 2015. Na zkušenosti z oblasti finančních trhů později navázal zájmem o kryptoměny, kterým se osobně začal věnovat o tři roky později. Původně osobní zájem o kryptoaktiva se u něj postupně proměnil v profesní specializaci. Díky propojení znalosti tradičního kapitálového trhu a prostředí digitálních aktiv se zaměřuje na srozumitelnou komunikaci kryptoměn, jejich praktického využití a role v moderním finančním světě.

Crypto4me vzniklo s cílem nabídnout jednoduchý, rychlý a bezpečný způsob nákupu zavedených kryptoměn, jako jsou bitcoin nebo ether. Současně se zaměřuje na edukaci a zpřístupňování světa digitálních aktiv začínajícím i zkušenějším uživatelům, kteří chtějí kryptoměnám lépe porozumět.

Službu provozuje společnost Madison Six j. s. a., která je držitelem povolení Národní banky Slovenska č. 100-001-025-213 k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení MiCA. Společnost klade důraz na bezpečnost obchodování a úschovy kryptoaktiv a na základě uděleného povolení může své služby poskytovat přeshraničně v celé EU a EHP.

Více na www.crypto4me.eu