Jak se na českém trhu zabydlují zelené štítky na hypotékách?

Data o energetické náročnosti nemovitostí u hypoték jsou v Česku poměrně mladý a rychle rostoucí ukazatel. Od pilotního sběru v roce 2023 jsme se dostali k pravidelně publikovaným čtvrtletním statistikám. Ale vývoj přesto není jednoznačný.

Začátky ve znamení marketingu

Teprve před několika lety začínaly banky sledovat, jakou energetickou třídu má zastavená nemovitost, na niž poskytly hypotéku. Z počátku šlo jen o marketingový nástroj, odlišení se od konkurence vyšším důrazem na tzv. ESG. K systémové mezibankovní statistice jsme se v této oblasti dostali až mnohem později.

Nejnovější data České bankovní asociace (ČBA) za druhé čtvrtletí 2026 i přesto ukazují, že cesta k plošnému rozšíření a zohledňování průkazů energetické náročnosti budov (PENB) není u úvěrů na bydlení přímočará.

Co ukazují čerstvá čísla

Podle reprezentativního průzkumu ČBA mezi pěti největšími bankami klesl ve 2Q 2026 podíl nových hypoték s doloženým PENB na 36 %, z téměř 40 % v předchozím čtvrtletí. Většina nových hypoték – letos přes 62 % – tak byla sjednána bez energetického průkazu vůbec. Podobný, mírně vyšší propad zaznamenaly i spotřebitelské úvěry zajištěné nemovitostí (pokles na 36,3 % z 39,7 %).

Za poklesem pravděpodobně nestojí menší zájem o úsporné bydlení, ale spíš předzásobení hypotékami před zpřísněním kritérií ČNB pro takzvané investiční hypotéky. A taktéž avizovaný růst tržních úrokových sazeb. Klienti si objem úvěrů rezervovali narychlo (nové hypotéky v kvartále vzrostly z 97 miliard na 119 miliard korun), a to mohlo dočasně zředit podíl obchodů s doloženým průkazem (nápor nových, narychlo sjednaných úvěrů pravděpodobně dočasně snížil podíl obchodů s doloženým energetickým štítkem).

Zajímavější je vnitřní struktura dat. U hypoték, které PENB doložené mají, dál sílí podíl nejúspornějších budov: kombinovaný podíl tříd A a B vzrostl na 69,4 % a samotná třída A (mimořádně úsporná) dosáhla historického maxima 19,4 %. Naopak podíl nejhorších tříd F a G se drží kolem 6 % a výrazněji neklesá – nejúspornější budovy tedy rostou hlavně na úkor středních tříd C a D, ne na úkor těch nejhorších.

Proč banky PENB vůbec sledují

Sledování energetické náročnosti zastavených nemovitostí není rozmarem bank, ale důsledkem evropské regulace. Povinnost reportovat data o PENB vychází z požadavků EU taxonomie, tzv. Pilíře 3 a obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ke sledování a poskytování úvěrů. Banky tato data potřebují k vyhodnocení ESG rizik financovaných staveb a k posouzení souladu portfolia s evropskou taxonomií udržitelných investic.

V českém prostředí pětice největších bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank) spustila sběr těchto dat pilotně už v roce 2023, s cílem připravit agregátní ESG ukazatel pro oblast financování bydlení. Na přelomu let 2023 a 2024 vyhodnotily agregovaná data jako dostatečně reprezentativní pro celý bankovní sektor a od té doby je ČBA pravidelně čtvrtletně zveřejňuje.

Samotná povinnost mít PENB je ale mnohem starší a nemá s bankovnictvím nic společného – vychází ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Od 1. ledna 2009 musí mít průkaz nové budovy a rozsáhlejší rekonstrukce, od 1. ledna 2013 se povinnost rozšířila i na prodej a pronájem nemovitostí. Právě tato novela do české legislativy promítla druhou evropskou směrnici o energetické náročnosti budov. Průkaz smí zpracovat jen autorizovaný energetický specialista vedený u Ministerstva průmyslu a obchodu a platí po dobu deseti let.

Co z toho mají klienti? Výhodnější nastavení

Pro domácnosti, které si pořizují nebo rekonstruují úspornou nemovitost, se PENB proměnil ve zcela konkrétní finanční výhodu. Banky nabízejí takzvané zelené, které jsou podmíněné energetickou třídou zastavené nemovitosti – nejčastěji A nebo B.

Výhody se mezi bankami liší, ale obvykle jde o kombinaci:

• nižší úrokové sazby – typicky v řádu setin až desetin procentního bodu (např. sleva 0,1–0,2 % je běžná, v rámci promo akcí se objevují i vyšší slevy kolem 0,3 %, často vázané na nejpřísnější třídu A),
• balíčků dalších benefitů – od slev na poplatcích, přes zvýhodněné pojištění, až po rezervu finančních prostředků nad rámec schváleného rozpočtu u staveb a rekonstrukcí,
• v ojedinělých případech i delší splatnosti úvěru.

Zelenou hypotéku lze získat i na nemovitost, která požadovanou třídu teprve získá. To znamená na rekonstrukci, po níž dům přejde do kategorie A nebo B. U novostaveb bývá splnění podmínky téměř automatické, protože aktuální stavební předpisy už nedovolují stavět budovy v horší než požadované třídě.

Logika zvýhodnění je jednoduchá: nižší spotřeba energie znamená nižší provozní náklady domácnosti i nižší riziko pro banku, že se v budoucnu prudce zvýší náklady na bydlení klienta a zhorší se jeho schopnost splácet. Banka má též větší jistotu, že o energeticky nenáročnou nemovitost bude na trhu zájem, kdyby muselo dojít k jejímu zabavení a nucenému prodeji.

Podle ČBA by ale banky mohly odvádět lepší práci

I přes rostoucí datovou základnu zůstává podle ČBA velká část úvěrů bez PENB, dokonce přes 60 %. Asociace na to dlouhodobě upozorňuje jako na problém: chybí veřejná databáze PENB, ze které by bylo možné čerpat spolehlivá data, a nedostatečně se vymáhá stávající zákonná povinnost mít průkaz u nových staveb a rekonstrukcí.

Bez lepších dat je podle ČBA těžší dosáhnout transparentnosti trhu s nemovitostmi a ochránit spotřebitele před nákupem (skryté) energeticky nehospodárné nemovitosti. Je také třeba počítat s tím, že banky často klasifikují energetickou náročnost zastavené nemovitosti odhadem. A pamatovat musíme i na fakt, že ne vždy jde o stejnou nemovitost, na kterou hypotéka fakticky směřuje.

Uhlíkově neutrální ekonomika se stává zárukou stability

Energetická náročnost budov je pro českou ekonomiku relevantní i z pohledu finanční stability. Centrální banka opakovaně upozorňuje, že přechod k uhlíkově neutrální ekonomice patří mezi klíčové dlouhodobé výzvy pro bankovní sektor, a v rámci zátěžových testů prověřuje odolnost bank vůči kombinaci fyzických a přechodových klimatických rizik. Byť ČNB nemá výslovný mandát cílit dohledové nástroje přímo na klimatická rizika, sleduje je a analyzuje je v rámci svého existujícího mandátu pro finanční stabilitu.

Lenka Rutteová

Lenka se zaměřuje na projekty v oblasti podpory finanční gramotnosti, zejména v osobních financích. Tématy, kterým se věnuje, jsou zejména půjčky, spoření, banking, kolektivní investování, či pojištění, zkrátka vše, v čem by se měl běžný občan být schopen (po finanční stránce) zorientovat. Během doktorátu na EkF VŠB-TU Ostrava a po jeho získání působila jako odborný asistent na téže fakultě, po mateřských dovolených se již plně věnuje psaní textů převážně z oblasti financí. Potkáte ji v magazínech zaměřených na finanční gramotnost, například na Hyperfinance.cz.

Bezvafinance s.r.o.

Společnost Bezvafinance s.r.o. je samostatným online zprostředkovatelem spotřebitelských úvěrů s licencí od České národní banky, soustředí se však i na ostatní osobní finance - ať už je to půjčka, hypotéka, spoření nebo pojištění. Cílem společnosti je nabídnout uživatelům možnost srovnávat nabídky ze světa osobních financí snadno, rychle a online. Jedním ze základních pilířů společnosti je vzdělávání široké veřejnosti na poli osobních financí a zvyšování finanční gramotnosti.

Více informací na https://www.bezvafinance.cz/