Zemědělcům za rok klesly ceny o 13 procent, ale potraviny zlevnily jen o 3 procenta. Bere zase někdo Čechy na hůl?

Dnešní čísla Českého statistického úřadu odhalují zásadní pozoruhodnost. Ceny, za které prodávají svoji produkci čeští zemědělci, byly v červenci meziročně hned o 13 procent nižší. U živočišné výroby dokonce o více než 18 procent. Prasata zlevnila o 27,5 procenta, mléko o 26,7 procenta a obiloviny o 13,4 procenta. Zlevňuje přitom už i další článek řetězce – ceny potravinářských výrobků na úrovni průmyslových producentů byly meziročně nižší o 5,6 procenta, mléčné výrobky dokonce o 15,1 procenta.

Více: ČR - ceny v zemědělství v červenci klesly, v průmyslu naopak rostly

Logicky se tedy nabízí otázka: proč není zlevnění v obchodech stejně výrazné? Vždyť V červenci 2026 byly spotřebitelské ceny v kategorii potraviny a nealkoholické nápoje v českých obchodech meziročně nižší jen o 3,1 procenta.

Část odpovědi spočívá v tom, že cena zemědělské suroviny představuje pouze část konečné ceny potraviny. Z ceny rohlíku nejde zdaleka všechno pěstiteli obilí a z ceny jogurtu chovateli dojnic. Mezi nimi a zákazníkem stojí zpracování, obal, elektřina, mzdy, doprava, skladování, nájem prodejny, odpisy a samozřejmě také obchodní marže. Řada těchto nákladů přitom neklesá, některé naopak dále rostou.

Druhým důvodem je časové zpoždění. Zemědělské ceny reagují na situaci na trhu poměrně rychle, zatímco potravináři a obchodní řetězce často nakupují na základě smluv sjednaných na delší období. Pokles ceny mléka u zemědělce v červenci proto nemusí být v plném rozsahu patrný na cenovce v supermarketu již během stejného měsíce.

A navíc, nelze tvrdit, že by zákazník pokles vstupních cen nepocítil vůbec. Naopak. V červenci byly potraviny jednou z hlavních položek, které celkovou inflaci stlačovaly. Máslo meziměsíčně zlevnilo o 12,2 procenta a meziročně o více než 41 procent. Polotučné trvanlivé mléko bylo meziročně levnější téměř o 42 procent, vepřové maso o 16,6 procenta a vejce o 14 procent. Průměrná cena trvanlivého mléka se podle ČSÚ dostala dokonce na nejnižší úroveň za celou dobu sledování této položky.

Nejde tedy o to, že by potraviny nezlevňovaly. Zlevňují. Otázkou je, proč se pokles cen od zemědělce ke spotřebiteli propisuje jen částečně a s různou rychlostí.

Současně může být nynější levnější období poměrně krátké. Aktuální zemědělské ceny totiž z velké části odrážejí produkci a podmínky uplynulých měsíců. Letošní sucho a vysoké teploty se do spotřebitelských cen mohou promítat se zpožděním, zejména u plodin, kde se projeví horší sklizeň. Jinými slovy, český spotřebitel se nyní může nacházet blízko cenového dna u části základních potravin.

To je také důvod, proč nelze čekat, že například současné mimořádně nízké ceny mléka či másla budou automaticky pokračovat stejným tempem dolů. Řetězec zemědělec–potravinář–obchod právě přenáší výrazný pokles cen z první poloviny roku, zatímco na jeho druhém konci už se mohou rodit nové nákladové tlaky.

Pro zákazníka je tedy současná zpráva příznivá, ale s výstrahou: levnější zemědělská produkce se do obchodů skutečně propisuje, jen ne jedna ku jedné. A u některých potravin letošní léto znamená, že prostor pro další zlevňování se už vyčerpal.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na X/Twitteru