Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2026

Datum vydání: 17. 08. 2026 Kód: 250145-26

Průměrný věk pracujících se od roku 2010 zvýšil o 3,5 roku

17. 08. 2026

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – 2. čtvrtletí 2026

Počet zaměstnaných osob byl meziročně o 87,2 tis. vyšší, celková zaměstnanost tedy mírně rostla. Nezaměstnaných osob bylo, podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), meziročně o 17,1 tis. více. Počet ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se za stejné období snížil o 31,1 tis.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2026 proti 1. čtvrtletí 2026 vzrostl o 28,6 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let meziročně mírně vzrostl. Ve 2. čtvrtletí roku 2026 byl zaznamenán přírůstek o 87,2 tis. osob (tj. o 1,7 %) na celkových 5 330,7 tis. zaměstnaných. Za tímto zvýšením stál nárůst počtu pracujících u obou pohlaví – počet pracujících mužů meziročně vzrostl o 64,7 tis., žen o 22,5 tis. Nejvýraznější přírůstek se projevil u nejmladší věkové kategorie 15–24 let, kde počet pracujících vzrostl o 22,6 tis. osob (tj. 8,2 %). Výrazný nárůst byl zaznamenán také ve věkové skupině 60 a více let, kde počet pracujících vzrostl o 39,5 tis. (tj. o 6,5 %). Mírný nárůst byl zaznamenán rovněž ve věkové skupině 45–59 let, kde přibylo 37,8 tis. pracujících (tj. o 1,8 %). Naopak v kategorii 30–44 let zůstal počet pracujících téměř na stejné úrovni, když se meziročně zvýšil o 2,4 tis. (tj. o 0,1 %). Ve skupině 25–29 let počet pracujících klesl o 15,1 tis. (tj. o 3,6 %). Meziroční změny v jednotlivých věkových skupinách jsou do značné míry ovlivněny demografickou strukturou obyvatelstva a postupným přechodem osob do vyšších věkových kategorií.

Z hlediska pohlaví se nejvýraznější relativní pokles pracujících projevil u žen ve věkové skupině 25–29 let, jejichž počet klesl o 7,3 tis. (tj. o 4,2 %). Naopak největší relativní nárůst byl zaznamenán rovněž u žen, tentokrát ve věkové kategorii 15–24 let, kde se jejich počet meziročně zvýšil o 14,5 tis. (tj.o 12,4 %).

Na trhu práce se jasně projevuje trend stárnutí populace, což se odráží v růstu průměrného věku pracujících. Za posledních 16 let se zvýšil o 3,5 roku – ze 41,3 let ve 2. čtvrtletí 2010 na 44,8 let ve stejném období roku 2026. Pracující ženy jsou v průměru starší než muži; v letošním 2. čtvrtletí činil jejich průměrný věk 45,4 let, zatímco u mužů to bylo 44,3 let. Tento rozdíl způsobuje mimo jiné fakt, že mladší ženy častěji odcházejí z trhu práce kvůli mateřské a rodičovské dovolené. Pro srovnání: ve stejném období roku 2010 dosahoval průměrný věk pracujících žen 41,7 let a mužů 41,0 let.

Počet zaměstnanců vzrostl o 50,2 tis. (tj. o 1,1 % na 4 476,9 tis. osob). Počet podnikatelů (sebezaměstnaných bez neplacených pomáhajících rodinných příslušníků) se zvýšil o 35,1 tis. osob. Podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) přitom přibylo 43,5 tis. (tj. o 6,3 %), zatímco podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) bylo meziročně o 8,3 tis. méně (tj. úbytek o 7,2 %). V konkrétních číslech dosáhl počet podnikatelů bez zaměstnanců 733,9 tis. a podnikatelů se zaměstnanci 106,8 tis. Ve 2. čtvrtletí roku 2026 činil podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti 15,8 %, což je o 0,4 p. b. více než ve stejném období roku 2025.

Trend stárnutí pracovní síly je patrný napříč všemi skupinami podle postavení v zaměstnání. Při srovnání s 2. čtvrtletím roku 2010 vykazují data do 2. čtvrtletí 2026 nárůst průměrného věku ve všech sledovaných kategoriích. U nejpočetnější skupiny, kterou tvoří zaměstnanci, se průměrný věk zvýšil o 3,6 roku na 44,4 let. Nejvýraznější posun zaznamenali podnikatelé se zaměstnanci, u nichž se průměrný věk zvýšil o 4,6 roku na rovných 50,0 let. Ve skupině podnikatelů bez zaměstnanců pak došlo ve stejném období k nárůstu o 3,2 roku na 46,3 roku. Specifickým rysem všech těchto kategorií zůstává skutečnost, že průměrný věk žen je ve všech typech postavení v zaměstnání vyšší než u mužů.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 2. čtvrtletí 2026 v České republice rozdílný ^{^[1]}⁾ . V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících meziročně klesl o 7,4 tis. na 134,1 tis. osob. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví také mírně klesla, kde se počet pracujících snížil o 7,8 tis. na 1 809,4 tis. osob. V terciárním sektoru služeb naopak celková zaměstnanost meziročně vzrostla, a to o 102,2 tis. na 3 386,9 tis. osob (tj. o 3,1 %). V rámci služeb byl největší relativní přírůstek zaznamenán v sekci činnosti v oblasti nemovitostí, a to o 8,8 tis. osob (tj. o 21,7 %). Výrazně rostla také sekce profesní, vědecké a technické činnosti (o 54,1 tis. osob, tj. o 21,3 %). Pokles zaměstnanosti se naopak projevil v sekci velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel, kde ubylo 33,3 tis. osob (tj. o 5,8 %).

Souběžně se změnami v odvětvové struktuře došlo také ke změnám v profesní skladbě pracujících. Podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO se relativně nejvíce zvýšil počet pracujících v hlavní třídě zákonodárců a řídících pracovníků (o 27,7 tis. osob, tj. o 10,4 %) a ve třídě technických a odborných pracovníků (o 79,3 tis. osob, tj. o 9,1 %).

K největšímu absolutnímu poklesu počtu pracujících došlo v hlavní třídě řemeslníků a opravářů (o 52,7 tis. osob, tj. o 6,5 %). Nejvýraznější relativní pokles byl v hlavní třídě kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 8,3 tis. osob, tj. o 11,8 %).

S uvedenými změnami ve struktuře zaměstnanosti se vyvíjí také struktura pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Počet pracujících se základním vzděláním klesl o 18,2 tis. na 222,8 tis. osob a počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity se snížil o 35,8 tis. na 1 541,5 tis. osob. Naopak počet pracujících se středním vzděláním s maturitou meziročně vzrostl o 37,5 tis. na 1 966,4 tis. osob. K největšímu nárůstu došlo u osob s terciárním vzděláním, jejichž počet vzrostl o 102,5 tis. na 1 598,0 tis. Tento růst se týkal zejména vysokoškolsky vzdělaných mužů, jejichž počet se meziročně zvýšil o 58,4 tis., zatímco u vysokoškolsky vzdělaných žen vzrostl o 44,2 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl pracujících ve věkové skupině 15–64 let) ve 2. čtvrtletí 2026 dosahovala 76,1 %, v porovnání se stejným obdobím minulého roku tedy vzrostla o 0,4 p. b. U mužů tato míra činila 80,4 %, což znamená meziroční přírůstek o 0,2 p. b., u žen dosáhla 71,7 % s meziročním nárůstem o 0,4 p. b.

Na růst celkové zaměstnanosti měl vliv také pokračující rozvoj částečných úvazků v hlavním zaměstnání, jejichž počet v jednotlivých čtvrtletích v posledních letech trvale roste.

Ve 2. čtvrtletí roku 2026 pracovalo na částečný úvazek 549,4 tis. osob, což bylo meziročně o 49,3 tis. více (nárůst o 9,9 %). Ve 2. čtvrtletí roku 2018 pracovalo na částečný úvazek 387,9 tis. osob, takže za posledních osm let vzrostl jejich počet o 161,5 tis. (tj. nárůst o 41,6 %).

Ve 2. čtvrtletí 2026 rostl počet kratších úvazků hlavně u žen, u nichž se meziročně zvýšil o 40,9 tis. osob (o 11,5 %). U mužů nebyl růst tak výrazný, meziroční přírůstek činil 8,4 tis. osob (tj. 5,8 %).

Ve sledovaném období pracovalo na částečný úvazek 396,5 tis. žen , což představovalo 72,2 % všech osob využívajících tuto formu zaměstnání. Kratší pracovní doba jim poskytovala větší flexibilitu, zejména při plnění pečovatelských povinností. Ženy pracovaly na částečný úvazek nejčastěji ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v sekci velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel. Z celkového počtu všech zaměstnaných žen pracovalo na kratší úvazek 16,0 %. Jako důvod ženy nejčastěji uváděly jiné osobní důvody (82,1 tis.), péči o dítě nebo dospělou osobu (77,0 tis.), případně skutečnost, že jiné zaměstnání nebylo dostupné (57,7 tis.). Nejvíce žen s kratší pracovní dobou bylo ve věku 30–44 let (131,6 tis., tj. 33,2 % žen pracujících na částečný úvazek).

Muži využívali kratší pracovní dobu výrazně méně. Na částečný úvazek jich pracovalo 152,9 tis., což představuje pouze 5,4 % všech pracujících mužů. Nejčastěji byli zaměstnáni ve zpracovatelském průmyslu, ve vzdělávání a také v sekci velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Nejčastějším důvodem pro práci na částečný úvazek byly u mužů jiné osobní důvody (43,5 tis.). Z hlediska věku jich bylo nejvíce ve skupině 60 a více let (64,9 tis., tj. 42,5 %). Data potvrzují odlišnou motivaci obou pohlaví: zatímco ženy částečné úvazky využívají především v souvislosti s péči o malé děti, muži je volí spíše ve vyšším věku.

• Těžba dřeva postupně klesá

• V průběhu 1. až 2. čtvrtletí 2026 byla v Pardubickém kraji zahájena výstavba 864 bytů - Bytová výstavba v Pardubickém kraji v 1. až 2. čtvrtletí 2026

• Nezaměstnanost v Ústeckém kraji v červenci 2026 meziměsíčně mírně vzrostla na hodnotu 7,27 % - Nezaměstnanost v Ústeckém kraji k 31. 7. 2026 (podle MPSV)

• Ekonomická neaktivita podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2026

• Nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2026

Poznámka:

Údaje v analýze nejsou očištěné od sezonních vlivů, pokud není uvedeno jinak.

Přepočet na stejnou strukturu obyvatelstva

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení. Zjištěné údaje byly převáženy na populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k začátku referenčního čtvrtletí a od populačních úhrnů demografické statistiky byly odečteny odhady počtu osob bydlících mimo soukromé domácnosti.

Počínaje 1. čtvrtletím 2026 jsou výsledky ve čtvrtletní analýze publikovány v územním členění na úrovni NUTS 2 (regiony soudržnosti) namísto dosavadní úrovně NUTS 3 (kraje).

Autoři:

Ing. Marta Petráňová, tel.: 274 054 357, e‑mail: marta.petranova@csu.gov.cz

Ing. Gabriela Strašilová, tel.: 567 109 071, e-mail: gabriela.strasilova@csu.gov.cz

Oddělení statistiky pracovních sil

1 ⁾ Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.

2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.