Americký dolar ztrácí podporu dat z tamní ekonomiky (Komentář)

Americká data v závěru týdne zesílila trend slábnutí dolaru. Maloobchodní tržby v červenci překvapivě meziměsíčně klesly o výrazných 0,6 % (nominálně), zatímco tržní konsensus předpovídal nárůst o 0,1 %. V případě tržeb bez aut pokles dosáhl -0,3 % a v kontrolní skupině pak -0,4 % m/m. Výrazné zhoršení v červenci přichází po svižném růstu tržeb v kontrolní skupině, který se v předchozích třech měsících pohyboval mezi 0,4 % a 0,6 %. Pokles spotřebitelské poptávky v červenci navázal na inflační data zveřejněná v USA v tomto týdnu, která skončila vesměs dle očekávání, ale nenaznačila citelné zvýšení inflačních tlaků v tamní ekonomice během července. Meziroční celková i jádrová inflace v červenci zvolnily o desetinu na 3,4 %, respektive na 2,5 %, přestože jejich meziměsíční dynamiky oproti slabému červnu zrychlily. Zvolnil také růst PPI, který na celku dosáhl v červenci 4,7 % y/y (vs 5,5 % v červnu) a 4,2 % y/y (vs 4,7 % v červnu) v případě jádrového PPI.

Inflační data nenaznačila zásadní zrychlení růstu deflátoru PCE v červenci a spolu se slabými maloobchodními tržbami snížila bezprostřední tlak na zvyšování sazeb amerického Fedu. To se odrazilo v poklesu dolarových sazeb. Americký dolar tak i přes trvající geopolitické napětí na Blízkém východě ztrácel oporu v datech a v závěru týdne oproti euru nakonec mírně ztrácel v mezitýdenním srovnání. Peněžní trh ale stále implikuje zvýšení sazeb Fedu o zhruba 20 bb do konce letošního roku, na začátku týdne to ale bylo v úhrnu 28 bb.

Zápis z posledního zasedání ČNB spíše naznačil vyčkávací strategii centrálních bankéřů, zatímco finální odhad tuzemské inflace potvrdil její zvýšení na 1,7 % y/y v červenci a také nárůst jádrové inflace na 3% horní hranici tolerančního pásma ČNB. Ke zvýšení jádrové složky přispěly dominantně ceny nájemného, když se meziroční růst imputovaného i skutečně placeného zvýšil na 5,7 % a 6,1 % y/y. Více jsme psali zde: https://bit.ly/CPI_Jul26_CZ. Dnes zveřejněný zápis ovšem vyznívá spíše ve směru stability sazeb v nejbližším období, když někteří radní v současné době považují nastavení měnové politiky za adekvátní. Proinflační rizika nicméně přetrvávají, očekáváme však, že by nadcházející data mohla naznačit jejich určité zvolnění, což by mohlo podpořit výše zmíněné přesvědčení některých radních. Týká se to zpomalení dynamiky mezd, úvěrové aktivity i cen nemovitostí. Finanční trhy ale nadále sázejí na zvyšování sazeb ČNB a v horizontu jednoho roku peněžní trh implikuje nárůst dvoutýdenní repo sazby o dalších téměř 75 bb. Tento výhled je v posledních měsících vysoce citlivý na vývoj cen ropy, která nadále zůstává zvýšená, přestože se drží pod úrovní 90 USD/barel.

Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q2 potvrdil její růst o 0,4 % q/q a 1 % y/y. Podobně jako česká ekonomika potvrzuje i ekonomika eurozóny robustní výkon navzdory vyšším cenám energií a geopolitické nejistotě. To v případě eurozóny vytváří prostor pro mírné zvýšení sazeb ECB. Peněžní trh tak i nadále z velké části zaceňuje nárůst sazeb ECB o 25 bb na zářijovém zasedání, což je náš základní scénář. To poskytuje podporu euru na pozadí redukce tržních očekávání ohledně zvýšení sazeb amerického Fedu. Data HDP za Q2 navíc opět potvrdila růstovou dominanci polské ekonomiky v rámci středoevropského regionu, která mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 %. Naopak Slovensko pokračovalo ve slabém výkonu, když se tamní HDP v Q2 mezičtvrtletně zvýšil o 0,2 % a meziročně byl vyšší o 0,7 %.

Dnešní oslabení amerického dolaru vedlo ke smazání dřívějších zisků vůči euru, když v mezitýdenním srovnání oslabil o 0,2 %. Česká koruna na pozadí výrazného nárůstu korunových sazeb v tomto týdnu vykázala jen velmi plíživý trend posilování, zůstává však kolem 24,20 CZK/EUR. Polský zlotý v tomto týdnu lehce ztratil, naproti tomu maďarský forint díky posilování v druhé polovině týdne nepatrně zpevnil vůči euru pod 363 HUF/EUR.