Rakušané nevěří v efekt důchodové reformy. Jen část je připravena spořit

Čtyři pětiny Rakušanů považují reformu tamního důchodového systému za nevyhnutelnou, ale ani ne polovina věří, že se reforma skutečně zdaří. Průzkum Allianz Research provedený v osmi zemích ukazuje, že skepse vůči státnímu zabezpečení roste napříč Evropou a tlačí domácnosti k převzetí většího dílu vlastní odpovědnosti za zajištění ve stáří. Pro pojišťovny a finanční poradce to znamená strukturálně rostoucí poptávku po produktech třetího pilíře.

Průzkum Allianz Research zahrnoval celkem 8 048 respondentů v Rakousku, Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Polsku, Španělsku a USA. Rakouská část čítala odpovědi od 1 006 účastníků. Výsledky jsou jasné a pro stát nepříliš příjemné: pouze 30 % Rakušanů věří, že jim státní důchod zajistí dostatečný příjem v penzi. Šest z deseti takovou důvěru nesdílí vůbec nebo jen částečně. Zároveň jen něco přes polovinu oslovených ví, jaký příjem ze zákonného důchodu mohou reálně očekávat. Více než čtvrtina odpověděla jednoduše: nevím.

Postoje k výši budoucího státního důchodu jsou přitom rozevřené. Pětina respondentů počítá s tím, že zákonný důchod pokryje více než 75 % jejich příjmů v penzi. Třetina očekává podíl mezi 50 a 75 %. Zbývající část populace buď počítá s výrazně nižším podílem, nebo nemá jasnou představu vůbec. Tento rozptyl sám o sobě signalizuje, jak málo lidí aktivně pracuje s konkrétními čísly při plánování vlastního finančního zajištění ve stáří.

Osobní odpovědnost ano, vyšší daně ne

Klíčovou otázkou průzkumu bylo, co jsou Rakušané ochotni pro udržitelnost veřejných financí osobně udělat nebo připustit. Výsledky jsou výmluvné: přibližně tři z deseti by převzali větší osobní odpovědnost ve formě soukromého zabezpečení, jeden ze sedmi by pracoval déle a odložil odchod do důchodu. Přibližně stejný podíl by souhlasil se snížením sociálních dávek. Pro zvýšení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení by se ovšem podařilo získat pouze 7 % dotázaných. Čtvrtina by nesouhlasila s žádnou z těchto možností.

„Mnozí jsou ochotni převzít větší odpovědnost za své vlastní důchodové zabezpečení. To zdůrazňuje význam reforem, které posilují soukromé a firemní důchody, a zároveň zlepšují finanční vzdělávání,“ komentuje Ludovic Subran, hlavní ekonom Allianz SE. Na pozadí tohoto přístupu vítá Andreas Csurda z Allianz Pensionskasse reformu německého druhého pilíře, kterou tamní vláda představila v dubnu. Podle něj by sice bývalo bylo možné dosáhnout více, například automatickým zapojením všech zaměstnanců s možností odstoupení, nicméně návrh přináší podle něj významný pokrok.

Averze k riziku dominuje i při spoření na důchod. Také u nás

Průzkum mapoval také investiční preference Rakušanů při spoření na stáří. Třetina požaduje stabilní důchodový příjem. Rovněž třetina je ochotna akceptovat riziko investic, ale jen nízké. Pouze něco přes 10 % by uvítalo investici s vysokým výnosovým potenciálem. Dvě třetiny Rakušanů tedy inklinují k jistotě a bezpečnosti před výnosem. Tato konzervativnost přitom není výjimkou: Češi za nejdůležitější aspekt při investování považují riziko finanční ztráty (84 %), poté vyšší likviditu (79 %) a výnosnost až na třetím místě (62 %).

V opatrnosti není Rakousko osamoceno: většina ostatních zkoumaných zemí ve studii nemá o mnoho nižší zastoupení lidí orientovaných na jistotu; i v USA, které mají k riziku poněkud tolerantnější přístup, se více než polovina lidí řadí k opatrným sázejícím na investice bez rizika.

Česká data Ministerstva financí nebo z výzkumu PAQ Research z jara letošního roku přitom přidávají důležitý kontext. Pouze tři z deseti Čechů věří, že státní důchod jim zajistí důstojnou životní úroveň, přičemž skepticismus je výrazně vyšší u mladších generací. Jen 18 % Čechů mezi 18 lety a důchodovým věkem se penzijního spoření účastní produktivně, tedy vkládá alespoň 1 000 Kč měsíčně do výnosnějších typů fondů. Celkově lze odhadovat, že až 45 % aktivní české populace nemá efektivní investice, které by v důchodu doplnily penzi ze státního průběžného pilíře. Podle loňského průzkumu OVB by chtělo 60 % Čechů odejít do důchodu nejpozději v šedesáti letech, ale většina nemá jasnou představu, jak se na penzi reálně zajistit.

Rakušané i Češi sdílejí tentýž paradox: nedůvěřují příliš státnímu důchodovému systému, ale k vlastnímu spoření na penzi přistupují neefektivně nebo pozdě. Pro pojišťovny a finanční zprostředkovatele z toho plyne konkrétní příležitost i závazek. Mezera mezi obavou a skutečným zajištěním se nevyplňuje sama, odstranit ji může jen kvalitní finanční poradenství. Právě v tomto prostoru mají pojišťovny a makléři největší šanci prokázat svou přidanou hodnotu v době, kdy státní systémy zjevně nestačí a do budoucna se v nich budou prostředky na výplaty penzí dále tenčit.