Zambie: země mědi se chystá na těžební expanzi

Zambie usiluje o trojnásobné navýšení těžby mědi do roku 2031 a potvrzuje svou pozici jednoho z klíčových hráčů globálního trhu se strategickými surovinami. Těžba mědi je pro zemi zásadní, nyní tvoří 70 procent exportu, země se však chce soustředit i na těžbu kritických minerálů a dalších surovin. Rozsáhlé investice do modernizace dolů, digitalizace provozů a odborného vzdělávání tak otevírají nové příležitosti pro zahraniční dodavatele.

 

Foto: Velvyslanectví ČR v Lusace

Zambie patří již více než sto let mezi nejvýznamnější producenty mědi na světě a těžební průmysl zůstává hlavním pilířem její ekonomiky. Měď tvoří více než 70 procent exportních příjmů země a vláda prezidenta Hakainde Hichilemy si stanovila ambiciózní cíl zvýšit produkci z dnešních přibližně 800 000 tun na tři miliony tun ročně do roku 2031. Přestože se nyní uskuteční prezidentské volby, očekává se široká politická shoda na pokračování podpory těžebního sektoru, který představuje klíčový motor hospodářského růstu země.

Srdcem zambijského těžebního průmyslu je provincie Copperbelt, jejíž název doslova znamená „měděný pás“. Právě měď je dnes jednou z nejstrategičtějších surovin světové ekonomiky. Bez ní se neobejde výroba elektromobilů, bateriových úložišť, větrných elektráren ani moderních přenosových sítí. Rostoucí globální poptávka staví Zambii do mimořádně výhodné pozice a vede k rozsáhlým investicím do rozšiřování těžby, otevírání nových ložisek i modernizace stávajících dolů.

Modernizace dolů otevírá prostor pro technologie

Jedním z nejvýznamnějších hráčů v zemi je společnost Mopani Copper Mines. Po vstupu strategického investora International Resources Holding ze Spojených arabských emirátů společnost realizuje miliardové investice do dokončení hlubinných šachet, rozšíření úpraven rudy i digitalizace provozů. Součástí modernizace jsou optické komunikační sítě, inteligentní monitorovací systémy nebo využití umělé inteligence při řízení podzemních prací. Cílem je během několika let zvýšit produkci na více než 226 000 tun mědi ročně a v další fázi ji dále významně navýšit.

Takto rozsáhlé investice vytvářejí významný prostor pro zahraniční dodavatele technologií a služeb. České firmy mohou navázat na své tradičně silné postavení v oblasti strojírenství, hornictví, energetiky a průmyslových inovací. Perspektivní jsou zejména řešení zaměřená na modernizaci těžebních provozů, automatizaci, digitalizaci, energetickou efektivitu a environmentální udržitelnost. Rostoucí poptávka po moderních technologiích současně otevírá příležitosti nejen pro dodávky zařízení, ale také pro odborné poradenství, servisní podporu a dlouhodobá technologická partnerství.

Příkladem českého zapojení do rozvoje zambijského těžebního sektoru je projekt MWAZACO (Mine Water Atlas of the Zambian Copperbelt). Projekt realizovaný konsorciem českých a zambijských partnerů propojuje české know-how v oblasti hydrogeologie, úpravy důlních vod a environmentálních technologií s potřebami zambijského těžebního průmyslu. Jeho cílem je vytvoření prvního atlasu důlních vod v provincii Copperbelt, vybudování pilotní technologie pro úpravu důlních vod a posílení odborných kapacit prostřednictvím nově vznikajícího centra excelence na Copperbelt University.

Zapojení firem OPV a Hydro-Pur ukazuje, že české technologie mohou nalézt uplatnění i v řešení environmentálních výzev spojených právě s těžbou mědi. MWAZACO je v prvotní fázi financováno Českou rozvojovou agenturou v rámci zahraniční rozvojové spolupráce, lze však očekávat, že právě v oblasti těžby a mapování odpadních vod díky tomuto projektu vzniknou i navazující komerční příležitosti pro nové i již zapojené firmy.

FOTOGALERIE

Foto: Velvyslanectví ČR v Lusace

Technické vzdělávání a rozvoj dovedností

Vedle samotné těžby se stále větší pozornost soustředí na rozvoj lidských zdrojů. Zambie si uvědomuje, že bez dostatečného počtu kvalifikovaných techniků, mechaniků, geologů, elektrikářů či operátorů nebude možné plánované navýšení produkce uskutečnit. Podle odhadů může rozvoj těžebního sektoru vytvořit až 200 000 nových pracovních míst přímo v hornictví a další stovky tisíc v navazujících odvětvích. Na tuto potřebu reagují samotné těžební společnosti rozsáhlými investicemi do odborného vzdělávání.

Významnou roli zde hraje například Mufulira Technical Training Centre (MTTC), které dlouhodobě připravuje odborníky pro potřeby společnosti Mopani Copper Mines i dalších podniků v regionu Copperbelt. Škola se zaměřuje na praktickou výuku mechaniků, elektrikářů, svářečů, důlních techniků i specialistů na údržbu moderních těžebních zařízení. Vedle klasických řemeslných oborů se postupně rozšiřuje také výuka automatizace, digitálních technologií a průmyslových informačních systémů.

Dobrým příkladem propojení průmyslu a odborného vzdělávání je spolupráce technických škol s předními dodavateli důlní techniky. Například společnosti vyrábějící těžební stroje poskytly vybraným vzdělávacím institucím v regionu zařízení a stroje určené pro výuku budoucích mechaniků a operátorů těžební techniky. Studenti tak získávají zkušenosti přímo na technologiích, které jsou standardně využívány v moderních zambijských dolech. Tento model vytváří přirozený prostor pro navazující komerční spolupráci.

Výhodou pro české exportéry je skutečnost, že zambijský trh zatím není tak silně saturován konkurencí jako některé jiné africké ekonomiky. Úspěch na zdejším trhu však vyžaduje dlouhodobou strategii, pravidelnou přítomnost, budování vztahů s těžebními společnostmi i spolupráci s místními partnery. Nutností je zajištění servisního střediska buďto přímo v zemi, nebo alespoň v regionu.

Martin Huslík, stážista, Velvyslanectví ČR v Lusace