Umělá inteligence by měla teoreticky působit protiinflačně, ale realita je zatím spíše opačná

Přední osobnosti ze Silicon Valley, od Elona Muska až po generálního ředitele OpenAI Sama Altmana, s velkým nadšením hovoří o deflačních účincích boomu v oblasti umělé inteligence.

„Inteligence, která je tak levná, že se ani nedá měřit, je na dosah ruky,“ napsal nedávno Altman.

Musk, generální ředitel společností Tesla  a SpaceX  a nejbohatší člověk světa, tvrdí, že umělá inteligence a robotika přinesou extrémní hojnost a sníží náklady. Masayoshi Son ze společnosti SoftBank uvedl, že očekává 40% pokles cen a že „zbytečně těžká práce, práce, při které se člověk potí, již nebude potřebná“.

V reálu se zatím zdá, že protiinflační sny spojené s AI se nenaplňují a situace je spíše opačná. AI při svém pronikání do ekonomiky naráží na zeď firemní setrvačnosti, což způsobuje krátkodobou inflaci a nepřináší téměř žádné známky trvalého boomu produktivity.

Zavádění umělé inteligence do firem se ukazuje jako pomalejší, než někteří její zastánci slibovali. Mezitím výdaje technologického průmyslu v řádu několika bilionů dolarů na datová centra a infrastrukturu umělé inteligence způsobily zácpy v dodavatelských řetězcích. Výdaje na rozšiřování umělé inteligence zvyšují ceny v odvětvích, jako je například energetika. Náklady se hromadí ještě předtím, než se dostaví plný přínos.