Červencová inflace: potraviny vs paliva

ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad červencové inflace ve výši meziročně 1,7 %. Celkově tak letošní inflace dosáhla zatím v průměru 1,8 %. Pohybovala se tedy mírně pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB.


Nesmíme však zapomínat, že bez umělého vlivu přesunu poplatků za POZE na bedra státního rozpočtu od letošního ledna by byla inflace v průměru naopak mírně nad cílem.

Co se týče složek inflace: kdo trochu chodí nakupovat, toho asi nepřekvapí, že hlavním tahounem směrem dolů jsou potraviny. Například máslo a polotučné trvanlivé mléko jsou meziročně levnější o víc než 40 %: jejich průměrné ceny v červenci činily dle ČSÚ pouhých 29,40 Kč a 10,39 Kč.

Jde o dobrou zprávu jak z pohledu momentálního, tak i dlouhodobějšího: pokud prodejci snižují ceny tohoto zboží tak razantně (až to vyvolává stížnosti jejich dodavatelů, že jde o prodej pod náklady), zřejmě – v rozporu s pochybami zaznívajícími zejména před několika lety v době vysoké inflace – na tomto trhu přece jen určitá konkurence panuje.


Ceny mléčných výrobků letos prudce klesají v celé Evropě. V pozadí je vyšší loňská produkce daná zejména příznivým počasím. Letos se ovšem situace otáčí: nynější sucha a vedra rozhodně k vysokým úrodám a dojivosti nepovedou, a navíc je tu „hormuzský“ nárůst nákladů zejména v oblasti pohonných hmot, energií a hnojiv.


Na straně hlavních tahounů meziroční inflace směrem nahoru jsou pochopitelně ceny v dopravě: pohonné hmoty zdražily oproti červenci 2025 o téměř 17%, ovšem oproti červnu 2026 už jen 3,5 %, po už zmíněném „hormuzském“ nárůstu v březnu a dubnu oproti únoru celkově o skoro 27 % a pak zase poklesu v květnu a červnu celkově o 9 %).

Potraviny i pohonné hmoty jsou nejkolísavějšími částmi spotřebitelského koše, a proto se ČNB (jako většina centrálních bank) hodně dívá na inflaci o ně očištěnou, tedy jádrovou, Ta v červenci podle propočtů samotné ČNB činila rovná 3 %, takže o jejím zklidňování nemůže být řeč.


Celkově tudíž platí, co psal kolega Jirka Polanský v Ranních restartech už v minulém týdnu: „Inflace je (...) ovlivněna poklesem cen potravin (-3,1 % meziročně). Naopak poptávková složka inflace zůstala vysoko.“ Jádrová inflace na úrovni 3 % „indikuje vývoj cen v sektoru služeb, kde inflace dosáhla v červenci 4,7 %, a především zůstává zhruba stabilní a silně zvýšená. Pro ČNB se tak příběh zvýšených domácích inflačních tlaků nemění a zůstane jestřábí.“

Co se týče dalšího výhledu: „V nadcházejících měsících očekáváme postupnou akceleraci celkové inflace ke 3 % na přelomu roku, taženou očekávaným obratem cen potravin a důsledkem nízké srovnávací základny z loňského roku. Jádrová inflace by měla zůstat zvýšená, ale její významnější trendové zesílení nečekáme (data spíše ukazují na možné mírné zpomalení). Ve střednědobém horizontu dvou let by se průměrná inflace měla udržet v tolerančním pásmu cíle, když pro příští rok čekáme průměrnou inflaci 2,5 % a pro rok 2028 2,8 %. Proinflační rizika v podobě silné domácí spotřeby a fiskální expanze totiž pravděpodobně částečně vykompenzuje působení přísné měnové politiky a silnější koruny. K jednorázovému zesílení inflace by mohlo dojít v roce 2028 v důsledku regulatorních dopadů spuštění emisních povolenek ETS2.“

Michal Skořepa