Inflace v červenci vzrostla na 1,7 %, když zdražily pohonné hmoty a bydlení (Analýza makroindikátorů)

Česká meziroční inflace v červenci vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem i prognózou ČNB. Náš odhad byl nepatrně vyšší, neboť činil 1,8 %.

Zdražení pohonných hmot bylo jedním z důvodů zvýšení meziroční inflace. Zatímco v červnu ceny u tuzemských čerpacích stanic meziměsíčně klesly o 8,2 %, v červenci již opět o 3,5 % vzrostly. Důvodem byla obnovená eskalace konfliktu na Blízkém východě, která se promítla ve zdražení surové ropy. Meziroční růst cen pohonných hmot v ČR tak v červenci zrychlil z 14,7 % na 16,8 %. Částečně k tomu přispěl také návrat spotřební daně na naftu na vyšší úroveň.

Za odchylkou od naší prognózy stály potraviny, které nadále zlevňují. Meziměsíčně došlo v červenci k poklesu cen o 0,4 % jak u potravin a nealkoholických nápojů, tak u alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Zatímco ale potraviny a nealkoholické nápoje byly levnější i meziročně, o 3,1 %, ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků byly vyšší o 3,7 %. Vývoj cen potravin tedy zatím zůstává navzdory vyšším nákladům spojeným s blízkovýchodním konfliktem příznivý a celkovou inflaci brzdí.

Ceny energií pro domácnosti s výjimkou tepla nadále mírně klesají. Ceny elektřiny byly v červenci meziměsíčně nižší o 0,1 % a meziročně o 11,4 %. Meziroční vývoj přitom zůstává ovlivněn efektem převedení plateb na obnovitelné zdroje energie na stát, které platí od letošního ledna. Ceny plynu potom meziměsíčně klesly o 0,3 % a meziročně byly nižší o 5,0 %. Dodávky tepla naproti tomu pokračovaly v mírném zdražování, když jejich ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziročně o 1,5 %. Očekáváme, že s nástupem nové topné sezóny se do ceníků pro domácnosti začnou postupně promítat vyšší velkoobchodní ceny energií vyvolané konfliktem na Blízkém východě. Jejich průsak však bude tlumit skutečnost, že značná část domácností má ceny energií zafixované.

K nárůstu došlo také u jádrové inflace, když zrychlil zejména růst nájemného. Meziroční jádrová inflace vzrostla z červnových 2,8 % na 3,0 % v červenci, čímž zhruba o desetinu překonala náš odhad i prognózu ČNB. V meziměsíčním sezónně očištěném vyjádření momentum jádrové inflace podle našeho odhadu zesílilo z 0,2 % na 0,3 %. To do velké míry souviselo se zrychlením růstu cen služeb z 4,5 % na 4,7 % y/y, jejichž červencový meziměsíční nárůst o 1,6 % byl v historickém srovnání nadprůměrný. Nadále silnou a navíc zrychlující cenovou dynamiku vykázaly obě položky nájemného. Meziroční růst imputovaného nájemného posílil z červnových 5,2 % na 5,7 % v červenci, zatímco u tržního nájemného došlo ke zrychlení z 5,9 % na 6,1 %. Tímto směrem působil pokračující rychlý růst cen nemovitostí, v důsledku čehož zůstává nájemní bydlení pro velkou část domácností nezbytností. Náklady na bydlení zvyšují také rostoucí ceny stavebních prací a materiálů. Meziměsíčně kvůli tradiční sezónnosti zdražily v červenci rovněž ceny dovolených. Ty meziměsíčně vzrostly o 23 %, což odpovídalo nárůstu v červenci 2025.

Inflace podle naší prognózy poroste i ve zbytku roku. Očekáváme, že ke konci letošního roku se přiblíží k hranici 3 %. Důvodem by mělo být postupné promítání druhotných efektů blízkovýchodního konfliktu do ostatních cen v ekonomice. Dosud byly totiž dopady patrné v podstatě pouze v cenách pohonných hmot. Za celý letošní rok však odhadujeme inflaci v průměru na 2,1 %. V prvních dvou měsících roku 2027 se meziroční inflace nejspíše dostane nad tříprocentní horní mez tolerančního pásma ČNB a svého vrcholu podle našeho aktuálního odhadu dosáhne v únoru na úrovni 3,4 %. Půjde ale především o technický vliv nízké srovnávací základny a s jeho odezníváním by se inflace měla v březnu příštího roku opět vrátit pod 3 %. V průměru za rok 2027 tak podle nás dosáhne 2,6 %.