Umělá inteligence jako budování železnic, období bankrotů i slávy (video)

Adrian Wooldridge je spoluautorem knihy Capitalism in America, pracoval na ní s Alanem Greenspanem. Jako hosta si ho pozval známý investor Steve Eisman a hovořili o široké škále témat souvisejících s knihou i současným vývojem. Na začátku popsal, že se věnoval akademickému výzkumu vývoje lidské inteligence, pak pracoval pro The Economist, kde nakonec zůstal přes 30 let. Jaká jsou podle něj hlavní poučení z více než 200 let ekonomické historie Spojených států?

Wooldridge začal svou úvahu s tím, že Spojené státy už v době svého vzniku představovaly bohatý národ a disponovaly řadou přírodních zdrojů. Greenspan přitom kladl důraz hlavně na to, že „tehdy šlo o věk dřeva“, protože tato komodita byla klíčová pro celou řadu oblastí, jako materiál i zdroj energie ještě před tím, než se do popředí začala dostávat ropa. Ze Spojených států se pak postupně stávala země, která stála v popředí inovací a volného trhu. Do ekonomického rozvoje přitom promlouval i určitý spor mezi Thomasem Jeffersonem a Alexanderem Hamiltonem.

Jefferson razil názor, podle kterého leží budoucnost Spojených států v rozvoji venkova, příliš mnoho měst bylo podle něj na škodu i proto, že s životem v nich bylo spojeno více volného času a zábavy. Ty z jeho pohledu působily jako brzda. Tyto názory se podle experta přímo odvíjí od filozofie římské aristokracie, která také odsuzovala život ve městech. Hamilton viděl věci přesně opačně, města vnímal jako zdroj pokroku, kde bylo lehčí dosáhnout diverzifikace práce a vyšší produktivity. Šlo tehdy o naprosto protichůdné pohledy, které „rozdělovaly Ameriku po velmi dlouhou dobu“.

Greenspan byl podle experta velkým fanouškem Hamiltona, jehož pohled také mnohem více souzní s tím, co bylo základem americké ekonomiky. Tedy rozvoj výrobních sektorů a měst a také zdravého bankovního sektoru. V Hamiltonově době rovněž vnikala obchodní politika, která používala cla, tehdy uvalená zejména na britské zboží, aby byl podpořen domácí průmysl ve své rané fázi rozvoje. Jde přitom o politiku, která byla následně uplatněna v řadě jiných zemí. Významný zlom pak představoval rozvoj železnic, který mimo jiné přispěl k tomu, že se Spojené státy „zmenšily“. Umožnily totiž spojení dříve oddělených oblastí a měst, a to v míře, která se možná už nikdy nezopakovala. Podle experta se totiž ani automobilová, ani letecká doprava nevyrovná tomu, co způsobil „posun od koně k lokomotivě“.

Železnice sebou nesly i rozvoj nutných institucí a hierarchie společnosti. K tomu mimo jiné patřilo jasnější vytvoření a používání časových zón, protože rychlost dopravy posunula toto téma do popředí, na rozdíl od doby, kdy se cestovalo mnohem pomaleji. Nešlo ale ani zdaleka jen o „období slávy“, vznikla řada spekulativních bublin a zostřovala se konkurence. Tématem se mimo jiné staly i bankroty, a to zase úzce souviselo s tím, jak se měnilo fungování bankovního sektoru. Wooldridge dokonce hovořil o „nekonečném cyklu bankrotů“ a tehdejší situace se podle něj podobá tomu, co se nyní děje v oblasti umělé inteligence.

Pokračování ve druhém dílu článku.