Inflace zůstává pod cílem, domácí tlaky ale nepolevují (11.8.2026)

Český statistický úřad potvrdil předběžný odhad červencové inflace, která se v meziročním srovnání mírně zvýšila z 1,5 % na 1,7 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,6 %.

Za meziměsíčním růstem cen stojí zejména sezónní nárůst cen dovolených o 23 %, ke kterému dochází každoročně v červenci. Inflaci táhly vzhůru i rostoucí ceny nájemného (+0,8 %) a tzv. imputovaného nájemného (+0,9 %), které odráží ceny nových nemovitostí, stavebních materiálů a prací. V neposlední řadě přispěly k růstu cen i vyšší ceny pohonných hmot (+3,5 %) v důsledku opětovného nárůstu cen ropy na světových trzích.

Inflaci naopak dál tlumily zejména levnější potraviny, které meziměsíčně poklesly o 0,6 %. Zlevňovala řada významných položek, především ovoce, vepřové maso, brambory, vejce, máslo i mléko. Nejvýraznější pokles byl patrný u másla (-12,2 %), vajec (-11,3 %) a mléka (-9,0 %). Průměrná cena másla je tak nejnižší od června 2010, v případě mléka dokonce nejnižší za celou historii pozorování.

Celkově červencová inflační čísla ukazují na přetrvávající silné domácí tlaky, které neumožní centrální bance polevit v ostražitosti. Inflace ve službách meziročně vzrostla ze 4,5 % na 4,7 %, přičemž silná inflační momenta vykazuje zejména nájemní bydlení (+6,2 %) a imputované nájemné (+6,1 %). Celkově tak v červenci odhadujeme mírné zvýšení – pro centrální banku ostře sledované – jádrové inflace z 2,8 % na 2,9 %.

V příštích měsících odhadujeme postupný nárůst inflace nad dvouprocentní cíl centrální banky. Potravinová deflace sice ještě neřekla poslední slovo, podle nás však půjde pouze o dočasný fenomén. Dražší energie, hnojiva i aktuální vlny extrémního počasí v příštím roce přispějí k nadprůměrnému růstu cen potravin. Rozkolísaný pravděpodobně zůstane i vývoj cen energií, které jsou do značné míry funkcí intenzity blízkovýchodního konfliktu.

Již od podzimu bude inflaci posouvat vzhůru i dražší zemní plyn, přičemž dopady nepříznivého vývoje na velkoobchodním trhu se do cen pro spotřebitele naplno propíšou především v roce 2027. Na začátku příštího roku navíc odezní efekt levnější elektřiny v důsledku odpuštění poplatku za OZE a celková inflace se pravděpodobně dostane viditelně nad 3 %. Zároveň počítáme, že domácí cenové tlaky budou ustupovat jen velmi pozvolna.

Z pohledu ČNB není dnešní číslo překvapivé, nová letní prognóza s červencovou inflací ve výši 1,7 % již počítala. Setrvačná jádrová inflace je ale každopádně důvodem k ostražitosti, zvláště pokud by se ukázalo, že domácí cenové tlaky nemají tendenci oslabovat. Naším základním scénářem zůstává stabilita úrokových sazeb. Kombinace silných doma vyrobených cenových tlaků a negativních impulsů ze zahraničí ale udrží sázky na možný růst sazeb nadále živé.