Jednání o Hormuzu váznou. USA mění strategii

Ceny ropy Brent za poslední týden stouply o 5 % na 89 dolarů za barel, zatímco trh čeká na výsledek jednání mezi Íránem a Ománem o obnovení transportu ropy přes Hormuzský průliv. Nové informace však naznačují spíše komplikace.

Pokud se situace nezmění, pokles cen ropy je nepravděpodobný. Trh napjatě očekává nové zprávy. Podle posledních vyjádření Donalda Trumpa plánuje USA přistoupit k pasivní strategii ekonomického nátlaku, což je velký obrat od agresivního bombardování v posledních měsících.

Je čím dál zřetelnější, že Spojené státy nezískají to, co chtěly, a nemají páku, jak Teherán přinutit k jejich podmínkám. Navzdory měsícům bombardování je Írán stále schopný napadat lodě v průlivu, a fakticky tak brání obnovení provozu. Íránské požadavky navíc rostou: od miliard dolarů na reparace až po požadavek na úplné stažení amerických sil ze zemí Perského zálivu. Některé z nich jsou pro USA aktuálně nepřijatelné. Jakákoli dohoda, která by z vyjednávání mohla vzejít, bude pro obě strany nepříjemným kompromisem.

Vypadá to, že Írán přitom nikam nespěchá. Naopak pro Washington každý další den bez dohody zvyšuje politický tlak na Trumpovu administrativu a poškozuje diplomatickou sílu USA. Silnější vyjednávací pozici tak aktuálně drží spíš Írán, a to i díky tomu, že vyšší ceny ropy mají negativní vliv na vnímání Trumpovy vlády jen pár měsíců před klíčovými volbami do Kongresu. Ropa tvoří přibližně 52 % finální ceny benzínu a 42 % ceny nafty. Američanům galon benzínu zdražil meziročně o téměř 30 %, nafta zase o více než 40 %.

Ceny ropy, které globálně zpomalují hospodářský růst a vytvářejí tlak na spotřebitele i centrální banky, nejsou přitom jen problémem USA. Takový cenový šok sice sám o sobě obvykle nepatří mezi faktory, které centrální banky přímo řeší, protože ho měnová politika neovlivní, přesto ale posouvá očekávanou trajektorii úrokových sazeb výš.

Nejvíc na celý konflikt nakonec doplácí spotřebitelé. Cítí to i české domácnosti: benzín se navzdory mírnému poklesu v posledním týdnu drží na 41,61 Kč za litr, což je meziročně téměř o čtvrtinu více (22,5 %), a nafta na 44,10 Kč za litr, tedy o téměř 34 % výš než před rokem. Podle dat ČSÚ je doprava přitom třetí největší položkou výdajů českých domácností, hned po bydlení a jídle, takže tento růst citelně tlačí na kupní sílu, obzvlášť u nízkopříjmových domácností.

Pokud se Hormuz v brzké době neotevře, lze očekávat, že ceny pohonných hmot zůstanou na těchto zvýšených úrovních. Čím déle bude průliv uzavřený, tím déle bude trvat obnovit plnou plavbu a těžbu, protože části průlivu jsou zaminované a část ropné infrastruktury je poškozená.

Jakub Rochlitz, investiční analytik eToro

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář