Evropská doprava stojí před zásadní proměnou. Nestačí pouze stavět nové silnice a železnice, říká aktuální report Evropské komise

Evropská doprava patří k největším a nejvýznamnějším hospodářským odvětvím kontinentu. Zahrnuje přibližně 1,4 milionu podniků a zaměstnává kolem 10,4 milionu lidí. Její fungování ovlivňuje nejen každodenní dojíždění, ale také cenu zboží, dostupnost regionů, konkurenceschopnost průmyslu nebo schopnost států reagovat na mimořádné události. Nový report Evropské komise Transport and Tourism in the European Union: Current Trends and Issues 2026 však ukazuje, že evropský dopravní systém čeká mnohem složitější proměna než pouhé rozšiřování silnic, železnic a terminálů.

„Evropa musí v příštích letech současně modernizovat stárnoucí infrastrukturu, zavádět nové technologie, zvyšovat bezpečnost v dopravě a připravit infrastrukturu pro příchod plně autonomních vozidel a s tím související nutnost zajistit vzájemnou komunikaci mezi systémy v jednotlivých zemích EU. Jednotlivé cíle přitom nelze řešit odděleně. Nová infrastruktura musí být nejen kapacitní, ale také bezpečná, digitálně propojená, energeticky efektivní a zejména musí být v centru zájmů člověk a jeho potřeby, ne doprava,“ říká Michal Holoubek, produktový manažer ze společnosti VARS.

Udržitelnost a chytrá mobilita
Kromě očekávaných přínosů je velká pozornost věnovaná i negativním dopadům a jejich snižování. Jde především o zvýšení bezpečnosti dopravy a snižování tragických následků dopravních nehod. Opatření proti emisím, hluku způsobenému dopravou nebo i ztrátám času způsobenými dopravními zácpami. V posledních letech se výrazně zvyšuje důraz opatření proti nebezpečím spojeným s extrémismem a teroristickými útoky.

Infrastruktura založená na datech
Tradiční přístup k dopravní infrastruktuře vycházel především z fyzického stavu vozovek, mostů, železnic nebo tunelů. Současná doprava však stále více závisí také na datech umožňujících rychlé a efektivní rozhodování, ale plánování a minimalizaci nežádoucích dopadů. Informace ze senzorů, kamer, vozidel, meteorologických stanic a řídicích systémů poskytují spoustu dat, která pomáhají, usměrňovat dopravu, plánovat údržbu podle skutečného stavu infrastruktury, ale i přijímat kvalifikovaná rozhodnutí založená na reálných datech.

Největší přínos digitalizace nespočívá v samotném shromažďování informací, ale v jejich propojení, vyhodnocení a efektivním využití výsledků. Správce komunikace může díky kombinaci dopravních a meteorologických dat například předem určit, kde hrozí vznik náledí, poškození vozovky vysokými teplotami nebo zatopení problematického úseku.

„Podobný princip se uplatňuje také při řízení provozu. Aktuální informace o uzavírkách, nehodách, obsazenosti parkovišť nebo příjezdech veřejné dopravy mohou snížit množství zbytečně najetých kilometrů a zkrátit dobu strávenou na cestě. Podmínkou však je, aby byla data kvalitní, aktuální a dostupná v podobě, kterou dokážou využívat různé systémy. Právě roztříštěnost informací mezi státy, regiony, městy a jednotlivými správci infrastruktury a nevyužití jejich potenciálu zůstává jednou z překážek dalšího rozvoje chytré mobility,“ říká Michal Holoubek z VARS a dodává: Mimochodem ČR je podle této zprávy na tom v Evropském srovnání docela dobře. Pokud jde o čas celkově strávený v zácpách, jsme sedmí nejlepší v EU a pokud jde o čas v zácpách ve městech, je před námi jen Finsko.“

Přechod k čistší dopravě není pouze otázkou elektromobilů
Významnou část evropské transformace představuje snižování energetické náročnosti a závislosti na fosilních palivech. Doprava patří mezi odvětví, ve kterých se emise snižují pomaleji než v jiných částech ekonomiky. Přechod na alternativní paliva proto bude vyžadovat nejen větší počet elektrických vozidel, ale také rozvoj dobíjecí a plnicí infrastruktury, modernizaci energetických sítí a změny ve veřejné i nákladní dopravě.

Rozhodující nebude jen počet nových dobíjecích bodů. Důležitá bude jejich dostupnost, výkon, spolehlivost a rozmístění podél hlavních evropských tahů i v regionech. Pokud se infrastruktura bude rozvíjet nerovnoměrně, může vzniknout zásadní rozdíl mezi velkými městy a periferními oblastmi. Podobné riziko existuje také mezi jednotlivými členskými státy.

Evropský pohled na udržitelnou dopravu je proto širší. Zahrnuje podporu železnice, veřejné dopravy, multimodálních terminálů, pěší a cyklistické mobility i efektivnější městské logistiky. Cílem není pouze vyměnit spalovací automobily za elektrické, ale lépe kombinovat jednotlivé druhy dopravy a omezit cesty, při nichž jsou kapacita infrastruktury nebo vozidel využívány neefektivně a zejména přizpůsobovat požadavky na dopravu a dopravní infrastrukturu skutečným, potřebám obyvatel a díky tomu snižovat čas strávený v dopravě.

Česko musí modernizaci spojit s evropskou sítí
Součástí reportu jsou profily jednotlivých členských států, které umožňují sledovat rozdíly ve struktuře dopravních sítí, infrastruktuře a zavádění alternativních paliv. Pro Česko je evropské srovnání důležité zejména kvůli jeho poloze. Tuzemská infrastruktura neslouží jen vnitrostátní dopravě, ale tvoří významnou součást tranzitních tras mezi západem a východem i severem a jihem Evropy.

„Modernizaci české dopravy proto nelze posuzovat pouze podle počtu nových kilometrů dálnic nebo železnic. Stejně důležitá je návaznost na evropské koridory, přeshraniční kompatibilita systémů a schopnost sdílet dopravní informace se sousedními státy. Řidič ani dopravce by při překročení hranice neměl vstupovat do prostředí s odlišnou kvalitou dat a nekompatibilními digitálními službami,“ říká Michal Holoubek z VARS a dodává: „Evropská doprava se tak postupně mění z jednotlivých národních sítí na propojený systém. Jeho kvalitu nebude určovat pouze nejsilnější článek, ale také místa, kde chybí kapacita, alternativa při výpadku nebo dostatečně přesné informace. Budoucnost dopravy proto neleží jen v betonu, asfaltu a kolejích. Stále více bude záviset na datech, interoperabilitě a schopnosti předvídat problém dříve, než začne omezovat provoz.“