Pětiprocentní červencová míra nezaměstnanosti je vyšší, než s čím experti počítali. Představuje kontrolku, která už začíná svítit a kterou by nebylo rozumné přehlížet

Červencový růst nezaměstnanosti na 5,0 procenta představuje další varovný signál, že český trh práce už není tak mimořádně napjatý jako před několika lety. Proti červnu přibylo v evidenci Úřadu práce více než 11 tisíc lidí a celkem jich bylo 367 346. Meziročně je rozdíl ještě výraznější: loni v červenci činila nezaměstnanost 4,4 procenta a bez práce bylo zhruba o 38 tisíc lidí méně. Současně ale přibylo i volných míst, a to na téměř 101 tisíc. Český pracovní trh tedy nechladne dramaticky, spíše postupně ztrácí někdejší přehřátost.

Více: Nezaměstnanost v červenci vzrostla v souladu s každoročním trendem na 5,0 %, počet volných míst se zvýšil a překročil hranici 100 tisíc

Část červencového zvýšení je čistě sezonní. Do evidence přicházejí absolventi škol, končí některé sezonní pracovní poměry a během prázdnin je slabší nábor. Význam má také péče o děti: část rodičů, zejména žen, odkládá nástup do nové práce až na konec prázdnin. Proto samotný meziměsíční nárůst o dvě desetiny procentního bodu nelze vykládat jako náhlý zlom v ekonomice.

Přesto jsou čísla o něco horší, než čekal trh. Medián osmi odhadů ekonomů v průzkumu Bloombergu činil 4,9 procenta, skutečnost byla 5,0 procenta. Nejde však o žádný šok, protože pět procent představovalo horní hranici očekávání. Zajímavější než jeden měsíc je trend: nezaměstnanost je citelně vyšší než před rokem a firmy jsou při přijímání nových lidí opatrnější.

Za tím je především slabší výkon části průmyslu, nejistota stran zahraniční poptávky a vysoké náklady, které nutí podniky více hlídat produktivitu práce. Česká ekonomika sice není v situaci masového propouštění a zaměstnavatelé stále hledají desítky tisíc lidí, ale už neplatí, že téměř každý, kdo chce pracovat, najde okamžitě místo za výrazně vyšší mzdu. Vyjednávací síla zaměstnanců tudíž oproti době extrémního nedostatku pracovníků mírně oslabuje.

Pro zaměstnavatele má tento vývoj i příznivou stránku. Může polevit tlak na překotné zvyšování mezd a přetahování pracovníků mezi firmami. To může pomoci zejména menším podnikům a službám. Zdaleka ale nejde o trh s přebytkem pracovní síly. Na jedno evidované volné místo nyní připadá v průměru 3,6 uchazeče, přičemž databáze Úřadu práce navíc nepokrývá všechny nabídky zaměstnavatelů. U technických profesí, řemesel, zdravotnictví či některých služeb proto může nedostatek lidí pokračovat i při celkově vyšší nezaměstnanosti.

Důležitý je také značný rozdíl mezi regiony. Zatímco v Praze je nezaměstnanost 3,9 procenta, v Ústeckém kraji dosahuje 7,3 procenta a v Moravskoslezském 7,0 procenta. Na Karvinsku je dokonce 10,4 procenta. Celostátní průměr tedy skrývá odlišné skutečnosti: někde firmy stále obtížně shánějí zaměstnance, jinde je problémem nedostatek pracovních příležitostí nebo nesoulad mezi kvalifikací lidí a tím, koho podniky potřebují.

Pro domácnosti je podstatné, že zatím nejde o situaci, která by měla výrazně srazit spotřebu nebo znamenala nástup masového propouštění. Český pracovní trh se tedy stále drží, ale jeho kondice se proti minulému roku viditelně zhoršila. Pětiprocentní nezaměstnanost představuje kontrolku, která už začíná svítit a kterou by nebylo rozumné přehlížet.