Moody's: Klimatická rizika prohlubují mezeru v pojistné ochraně

Globální rozdíl mezi ekonomickými ztrátami z katastrof a efektivně pojištěnými škodami se rozšiřuje. Přispívá k tomu přesun ekonomického růstu do nedostatečně pojištěných rozvíjejících se trhů, ale také rostoucí frekvence klimatických událostí v oblastech, kde historicky pojistná penetrace chyběla. Zpráva ratingové agentury Moody's ukazuje, že jde o strukturální trend s přímými dopady na udržitelnost pojistných trhů.

Základní logika pojistné mezery je zřejmá: v rozvojových ekonomikách je penetrace pojištění nízká kvůli omezené dostupnosti produktů a cenové citlivosti ekonomiky i obyvatelstva, zatímco ve vyspělých ekonomikách je pojistná ochrana dostupnější a větší podíl firem i populace si ji může dovolit. Moody's však upozorňuje, že toto zjednodušené dělení neodpovídá realitě. Mezery v ochraně se výrazně liší i uvnitř jednotlivých zemí a napříč různými typy rizik, přičemž vznikají specifické oblasti jak adekvátního, tak nedostatečného krytí.

Zástupci Moody's vysvětlili: „Vysoké úrovně nepojištěného rizika jsou přesto běžné i ve vysoce rozvinutých zemích. Rozdíl například spojený se zemětřesením v South Napa v Kalifornii v roce 2014 byl odhadnuta na více než 90 % celkové ekonomické ztráty. To odráželo jak nízké využívání pojištění proti zemětřesení, tak relativně vysoké spoluúčasti tam, kde byla ochrana zajištěna. Podobně existují oblasti s vysokým pojistným krytím, a tedy i nízkými rozdíly v ochraně, v méně vyspělých ekonomikách. Když hurikán Melissa v roce 2025 zasáhl pevninu Jamajku, vysoká úroveň pojistné penetrace mezi hotely a většími podniky na ostrově omezila celkovou míru ztrát nepojištěných na 67 %. To je ve srovnání s téměř 100 % škodami krytými jen majiteli domů v nejvíce postižených místech slušná úroveň.“

Katastrofy mění poptávku po pojištění, ale ne vždy směrem nahoru

Zpráva Moody's přináší důležité pozorování o dynamice pojistné poptávky po velkých katastrofách. Velké škodní události zpravidla zvyšují povědomí o rizicích a podporují zájem o pojištění. Německo je toho příkladem: poptávka po pojištění proti povodním zde trvale roste od počátku století, kdy zemi zasáhla série závažných povodní, včetně katastrofální události Bernd v roce 2021.

Opakované katastrofy ve stejné oblasti však mohou mít i opačný efekt. Časté ztráty zdražují pojistné a snižují ochotu pojišťoven krytí vůbec nabídnout. Přesně tento mechanismus se projevil v Kalifornii po požáru Tubbs v roce 2017 a následných požárech, kde se soukromí pojistitelé z nejrizikovějších oblastí postupně stáhli. Majitelé domů se stále více obracejí na státní pojišťovnu poslední instance, kalifornský plán FAIR, jehož limity krytí ale nemusejí plně pokrýt náklady na rekonstrukci nemovitostí v bohatých a vysoce rizikových lokalitách.

Klimatická rizika pronikají do oblastí bez pojistné tradice

Moody's identifikuje klimatické změny jako jeden z hlavních faktorů prohlubující pojistnou mezeru. Extrémní počasí se rozšiřuje do oblastí, které mu historicky byly málo vystaveny, a kde proto chybí jak připravenost obyvatelstva, tak odpovídající pojistná infrastruktura. Souběžně rostou chronická fyzická klimatická rizika, jako jsou vodní stres a vlny veder, která způsobují stále větší ekonomické ztráty, ale zůstávají z velké části pojišťovnami nepokryta. Třeba přibližně 95 % ztrát spojených s evropskou vlnou veder v roce 2025 bylo nepojištěných.

Moody's na základě těchto trendů očekává, že rozdíl mezi ekonomickými a pojištěnými kalamitními ztrátami se bude nadále zvětšovat, a to i v letech bez mimořádně aktivní katastrofické sezóny.

Závěry zprávy Moody's mají přímý dopad na strategické uvažování pojišťoven, zajistitelů i regulátorů. Rostoucí pojistná mezera není jen humanitárním problémem, ale zásadní otázkou udržitelnosti: čím větší je podíl nepojištěných ztrát, tím větší část jejich krytí přebírají státní rozpočty a samotné domácnosti. To dlouhodobě oslabuje argument pro pojištění jako nástroj řízení rizik a vytváří tlak na veřejné intervence, které mohou deformovat tržní prostředí.

Pro pojišťovny z toho plyne výzva dvojí povahy: jednak hledat produktové inovace umožňující pojistit dříve nepojistitelná rizika za dostupnou cenu, jednak aktivně pracovat s regulátory a vládami na sdílení rizik tam, kde soukromý trh sám o sobě nestačí. Česko přitom není imunní: rostoucí frekvence povodní, sucha a extrémních teplotních výkyvů vytváří stejnou dynamiku jako v zemích, které Moody's cituje jako varovné příklady.