Čerpadláři to s Čechy zase koulí? Litr ropy ve světě zlevnil o 2,50 Kč, ale litr nafty v ČR ve stejné době zdražil o více než 1 Kč

Nafta v Česku zdražuje, přestože ropa ve světě výrazně zlevňuje. Jak je to možné? Došlo k tomu, čeho se mnozí obávali, a sice že čerpadláři se budou po ukončení vládní regulace cen „hojit“ a kompenzovat si nižší marže z doby regulace? Nelze to vyloučit. Současně ovšem nelze přehlížet mimořádně tísnivou situaci na světovém trhu s naftou.

Světový trh s motorovou naftou totiž čelí stále výraznějšímu nedostatku, který se může s příchodem zimy na severní polokouli dále prohloubit. Nejzranitelnější je Evropa, která má omezené rafinérské kapacity a je silně závislá na dovozu. Ostatně orientační rozdíl v korunové ceně litru nafty a ropy je v ČR nyní prakticky nejvyšší minimálně za posledních více než dvacet let (viz graf webu Kurzy.cz níže: červená křivka).

Současné napětí na trhu s naftou je výsledkem souběhu několika problémů. Konflikt na Blízkém východě narušil dopravu přes Hormuzský průliv a poškodil rafinerie v Perském zálivu. Nabídku současně omezují ukrajinské útoky na ruské rafinerie. Regiony zasažené těmito výpadky přitom podle agentury Bloomberg v minulém roce zajišťovaly zhruba třetinu světového exportu nafty.

Situace se může během následujících měsíců dále zhoršovat. Poptávka po naftě před zimou roste, zatímco její zásoby klesají – jak zachycuje graf Bloombergu níže, evropské zásoby nafty jsou nyní hluboko pod svým pětiletým průměrem pro tuto část roku. Americké a asijské rafinerie navíc pracují téměř naplno, takže mají jen omezenou možnost výrobu zvýšit. Úzkým hrdlem světového ropného trhu se tak nestává jen množství vytěžené ropy, ale stále více také schopnost rafinerií přeměnit ji na potřebná paliva, zejména právě na naftu.

To – vedle uvolnění rukou čerpadlářům při stanovování cen – pomáhá vysvětlovat, proč cena nafty u českých čerpacích stanic citelně roste, zatímco ropa na světovém trhu výrazně zlevňuje. Vždyť v uplynulých zhruba dvou týdnech ropa Brent v přepočtu do korun zlevnila o zhruba 20 procent, zatímco ovšem nafta – jak plyne z dat CCS – zdražila o více než korunu na litr. Tedy barel Brentu zlevnil z 2140 Kč na nějakých 1750 Kč. Vzhledem k tomu, že barel ropy představuje zhruba 159 litrů, jde o zlevnění litru ropy z 13,46 Kč na 11 Kč, tedy o takřka 2,50 Kč. A navzdory zlevnění litru nafty ve světě o 2,50 Kč, nafta v ČR o více než 1 Kč/l podražila.

Samotná cena ropy Brent nyní tudíž nevysvětluje celé zdražování nafty. Do konečné ceny nafty se stále výrazněji propisuje nedostatek rafinérských produktů a zvýšené rafinérské marže. Nafta tak může v Česku zdražovat i tehdy, pokud ropa samotná bude cenově stagnovat, ba dokonce zlevňovat. Podobně nezvyklý vývoj byl patrný také po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Evropa je přitom vůči nedostatku nafty mimořádně zranitelná. V minulých letech přišla o část rafinérských kapacit a po ruské invazi na Ukrajinu se zároveň odstřihla od velké části tradičních dodávek ruských ropných produktů. Výpadek proto musí nahrazovat dovozem ze vzdálenějších částí světa. Pokud ale problémy postihují současně Rusko i Perský záliv, prostor pro takové nahrazování se výrazně zužuje.

Pro českou ekonomiku je drahá nafta navíc významnějším problémem než drahý benzin. Na naftě je založena převážná část kamionové dopravy, stavební techniky a zemědělských strojů a využívá ji také část průmyslu. Zdražení se proto nepřenáší pouze do výdajů domácností u čerpacích stanic, ale prostřednictvím nákladů firem postupně také do cen potravin, stavebních materiálů a dalšího zboží.

Pokud tedy omezení v Hormuzském průlivu a výpadky rafinerií přetrvají do podzimu a zimy, může se nafta stát jedním z významných zdrojů nové nákladové inflace také v Česku. Rizikový scénář přitom nevyžaduje ani dramatický vzestup ceny ropy. Stačí, aby světový trh měl dostatek surové ropy, ale nedostatek kapacit schopných z ní vyrábět naftu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na X/Twitteru