České zemědělce letos historicky drtí sucho, čekají nejhorší úrodu až za desítky let. Přinese to zdražování?

Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.

Ještě nevídanější je situace u řepky. Té by se mělo sklidit jen kolem 808 tisíc tun, což představuje meziroční propad o více než pětinu. Jde o nejnižší úrodu řepky za posledních 21 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem chybí mimořádná více než čtvrtina produkce. Také zde se přitom během jediného měsíce výhled dále zhoršil – červencový odhad je o 38 tisíc tun nižší než červnový. Podle do úrody olejnin se výrazně promítlo sucho.

Mimořádně slabá je ale i vyhlížená úroda některých jednotlivých obilovin. Sklizeň ovsa má meziročně klesnout téměř o 45 procent, jarního ječmene o více než 24 procent a ozimé pšenice o 17 procent. To potvrzuje, že nejde pouze o statistický efekt vysoké loňské sklizně. Hektarové výnosy jsou letos nižší u všech základních obilovin.

Příčinou je především nepříznivý průběh počasí. Zemědělci se potýkali se suchem, místy také s jarními mrazy a následně s vysokými teplotami. Sucho omezuje množství vláhy, kterou mají rostliny k dispozici v klíčových fázích růstu, což se následně projeví nižším počtem zrn i jejich nižší hmotností.

Historiky slabá sklizeň ovšem přesto automaticky neznamená nedostatek potravin nebo prudký růst cen. Česká republika má poměrně vysoké zásoby obilí z loňské sklizně, takže fyzický nedostatek obilovin nehrozí. Zároveň je součástí jednotného evropského trhu a část produkce může být nahrazena dovozem.

Určitý tlak na ceny však slabší sklizeň vytváří. U obilovin se ale do ceny chleba, rohlíků či mouky promítne jen částečně. Samotná cena obilí představuje pouze část konečné ceny výrobku. Velkou část tvoří zpracování, energie, mzdy, doprava, obaly a marže obchodníků. Ani sedmnáctiprocentní propad české úrody obilí proto rozhodně neznamená, že by pečivo mělo zdražit o sedmnáct procent.

Citlivější může být situace u řepky. Její letošní sklizeň je nejnižší za 21 let a řepka je významnou surovinou nejen pro výrobu potravinářských olejů, ale také biopaliv a krmiv. Slabší domácí nabídka může zvýšit potřebu dovozu a prostřednictvím vyšších vstupních nákladů se postupně promítnout i do některých cen.

Nebývale špatná úroda obilí může prodražit krmiva pro hospodářská zvířata. To by se následně mohlo nepřímo projevit třeba v cenách masa, vajec nebo mléčných výrobků. Musela by ale zdražit obilovina na evropském trhu, samotný český výpadek k tomu nestačí. Stejně tak katastrofální neúroda řepky může zvýšit tlak na cenu řepky a produktů z ní, tedy například řepkového oleje nebo biosložky do nafty. Dopad na cenu samotné nafty by ale i tak byl velmi malý a česká sklizeň jej sama o sobě neurčuje.

Z hlediska inflace tedy nelze letošní slabou sklizeň přeceňovat. Sama o sobě nebude znamenat návrat výrazné potravinové inflace. Může však způsobit, že některé potraviny nebudou zlevňovat tak rychle, jak by jinak mohly, případně u části výrobků přijde mírné zdražení. Mnohem více bude nadále záležet na sklizni v celé Evropě, světových cenách zemědělských komodit, cenách energií, pohonných hmot a na kurzu koruny.

Důležitou dobrou zprávou letošních žní je alespoň jejich rychlost. Rychlý průběh sklizně pomáhá zachovat kvalitu zrna. Zemědělci tak sice sklidí výrazně menší množství, ale alespoň část negativního dopadu počasí může být kompenzována relativně dobrou kvalitou toho, co se podaří sklidit.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na X/Twitteru