Chorvatská energetika vsadí i na jádro pro civilní využití
Transformace energetického sektoru otevírá nové exportní možnosti pro zahraniční technologie a know-how. Chorvatská energetika prochází významnou proměnou, kdy dříve byly hlavními prioritami liberalizace trhu a rozvoj obnovitelných zdrojů a v poslední době se do popředí dostávají energetická bezpečnost, modernizace infrastruktury, digitalizace sítí a příprava na nové bezemisní zdroje včetně jaderné energetiky.
Foto: www.vijesnik.com.au
Z pohledu Česka představuje chorvatský energetický sektor jednu z nejperspektivnějších oblastí hospodářské spolupráce. Naše firmy disponují dlouholetými zkušenostmi ve výrobě energetických zařízení, modernizace elektráren, přenosových sítí, automatizaci, jaderné energetice i vývoji softwarových řešení pro řízení energetických soustav. Chorvatsko stojí na začátku investičního cyklu, který bude i díky plánům rozvoje jádra pokračovat minimálně 15 let.
Nová energetická politika mění charakter trhu
Stejně jako ostatní členské státy EU Chorvatsko muselo po roce 2022 přehodnotit svůj přístup k energetické bezpečnosti. Vedle pokračující dekarbonizace získalo zásadní význam posílení domácí výroby elektřiny a modernizace přenosové infrastruktury. Důležitou roli sehrává také rostoucí spotřeba elektřiny. Letní turistická sezona každoročně přináší výrazné zvýšení odběru způsobené klimatizací hotelů, apartmánů, obchodních center i veřejných budov.
Letošní mimořádně teplé léto znovu potvrdilo, že budoucí energetická bezpečnost nebude záviset pouze na instalovaném výkonu elektráren, ale především na schopnosti efektivně řídit celou elektrizační soustavu. Právě zde vzniká prostor pro investice do přenosových sítí, akumulace energie, chytrého řízení spotřeby i moderních technologií pro stabilizaci sítě.
Modernizace přenosové soustavy
Vedle rozvoje nových výrobních zdrojů Chorvatsko stojí před rozsáhlou modernizací své přenosové soustavy. Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, připravované projekty v oblasti jaderné energetiky v regionu i postupující elektrifikace dopravy a průmyslu zvyšují nároky na kapacitu, flexibilitu a digitalizaci přenosové infrastruktury. Provozovatel přenosové soustavy HOPS proto připravuje investice do nových vedení velmi vysokého napětí, modernizace transformoven, zavádění pokročilých systémů řízení sítě a zvyšování její odolnosti vůči klimatickým i kybernetickým hrozbám.
Celkový objem investic přesahuje 200 milionů eur, přičemž významná část je financována z evropských fondů. Dalším důležitým krokem bylo přijetí nové metodiky poplatků za připojení k elektrické síti, která od roku 2026 odstraňuje jednu z hlavních překážek rozvoje nových obnovitelných zdrojů a průmyslových investic. Současně byl schválen aktualizovaný desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy HOPS pro období 2025–2034.
Přeshraniční propojení a evropské energetické koridory
Neméně významnou oblastí je přeshraniční propojení elektrizačních soustav. Evropská unie dlouhodobě podporuje budování energetických koridorů, které mají posílit bezpečnost dodávek, zvýšit efektivitu jednotného evropského trhu s elektřinou a umožnit lepší integraci obnovitelných zdrojů. Díky své geografické poloze se Chorvatsko stává důležitým spojovacím uzlem mezi střední Evropou, západním Balkánem a oblastí jihovýchodní Evropy.
Prioritou proto zůstává posilování přeshraničních interkonektorů se Slovinskem, Maďarskem a Bosnou a Hercegovinou a dlouhodobě také další rozvoj regionální přenosové infrastruktury. Tyto projekty jsou často financovány z evropských prostředků a vyžadují špičkové technologie v oblasti projektování, automatizace, řízení přenosové soustavy, měřicí techniky a digitálních řešení.
Vodní energetika je strategickým odvětvím
Základem chorvatské elektroenergetiky zůstávají vodní elektrárny. V letech s dostatkem srážek se jejich podíl pohybuje ve výši 40–50 procent na domácí výrobě elektřiny. Jejich význam se s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů dále zvyšuje, protože umožňují rychlou regulaci výkonu a stabilizaci elektrizační soustavy.
Země již využívá většinu ekonomicky nejvýhodnějších lokalit pro velké vodní elektrárny, další rozvoj proto směřuje do modernizace a revitalizace stávajících elektráren, výstavby přečerpávacích elektráren či dokončení velkých připravovaných projektů, například Senj 2. Tyto plány vytváří příležitosti pro dodávky turbín, generátorů, automatizačních systémů, diagnostických zařízení i moderních řídicích technologií.
Jaderná energetika: nová dimenze spolupráce
Zásadní změnou letošního roku je přijetí zákona o rozvoji jaderné energie pro civilní využití, jež poprvé vytváří komplexní legislativní rámec pro případné budoucí využití jaderné energetiky v Chorvatsku. Zákon sice neznamená okamžité rozhodnutí o výstavbě jaderné elektrárny, ale začleňuje jadernou energii mezi pilíře dlouhodobé energetické strategie země a vytváří institucionální základ pro další kroky.
Česko disponuje zkušenostmi s provozem jaderných elektráren, robustním dodavatelským řetězcem, špičkovými výzkumnými institucemi i nezávislým dozorem. Chorvatsko, které v roce 2040 hodlá produkovat 30 procent elektrické energie z jádra, tedy dvakrát tolik oproti aktuálnímu stavu, bude v následujících letech potřebovat nejen technologie, ale také odbornou přípravu, regulatorní podporu, projektové řízení a vzdělávání specialistů. Významným impulzem se stal i červencový česko-chorvatský seminář o jaderné energetice pořádaný velvyslanectvím ČR v Záhřebu, který potvrdil rostoucí zájem chorvatských institucí o české zkušenosti v oblasti velkých jaderných bloků i malých modulárních reaktorů.
Příležitosti pro průmyslovou spolupráci
Transformace chorvatské energetiky představuje příležitost, která dalece přesahuje jednotlivé dodávky zařízení. České firmy mohou nabídnout komplexní řešení zahrnující projektování, výrobu technologií, automatizaci, servis, digitalizaci i dlouhodobou technickou podporu. Za nejperspektivnější segmenty lze označit modernizaci přenosové soustavy, rekonstrukci vodních elektráren, budování bateriových úložišť, dodávky řešení pro průmyslovou kybernetickou bezpečnost. Samostatnou a zcela výjimečnou kapitolou je pak potenciální účast českých firem a institucí při budování jaderných zdrojů výroby elektrické energie v Chorvatsku.
Chorvatské společnosti mají silné postavení v oblasti elektroenergetických zařízení, projektového inženýrství a realizace rozsáhlých infrastrukturních projektů. Nejsilnějším průmyslovým hráčem v chorvatské energetice je bezesporu Končar Group, která představuje technologického lídra jihovýchodní Evropy. Skupina působí prakticky v celém hodnotovém řetězci elektroenergetiky – od výroby transformátorů, generátorů, elektrických strojů, rozvoden a spínací techniky až po digitalizaci sítí, obnovitelné zdroje energie a systémy řízení energetiky. Součástí skupiny je rovněž společnost Dalekovod, jež patří mezi přední evropské projektanty a dodavatele přenosových vedení a rozvoden.
Dobrou ilustrací pokračujícího rozvoje skupiny Končar je její investice do výroby výkonových transformátorů ve spolupráci se Siemens Energy. Významným partnerem pro české společnosti je také státní energetická společnost HEP (Hrvatska elektroprivreda) jako investor do výroby elektřiny, vodních elektráren, přenosových a distribučních projektů. Klíčovou roli při rozvoji přenosové soustavy sehrává provozovatel přenosové soustavy HOPS.
Z pohledu českého exportu je důležité, že většina výše nastíněných projektů nebude realizována jednorázově. Jde o dlouhodobý investiční program podporovaný evropskými fondy a národními strategiemi. Naše společnosti proto mají příležitost stát se nejen dodavateli jednotlivých technologií, ale dlouhodobými partnery při modernizaci chorvatského energetického sektoru.
Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Právník/právnička v oddělení evropského práva civilního, mezinárodní odbor civilní - nabídka práce
- Vrchní Ministerský Rada Oddělení Mezinárodního Práva Civilního Odboru Mezinárodního Civilního - Volná pracovní místa
- Vrchní ministerský rada oddělení mezinárodního práva civilního odboru mezinárodního civilního - nabídka práce
- Ústav pro výzkum a využití paliv, středisko využití plynů, s.r.o. - Zdroje dat
- Ústav pro výzkum a využití paliv, středisko využití plynů, s.r.o. , Praha IČO 27645584 - Obchodní rejstřík firem
- Ústav pro výzkum a využití paliv, středisko využití plynů, s.r.o. - fyzické osoby, právnické osoby
- Ústav pro výzkum a využití paliv, středisko využití plynů, s.r.o. , IČO 27645584 - data ze statistického úřadu
- DIČ CZ27645584 - Registrace DPH/VAT, Ústav pro výzkum a využití paliv, středisko využití plynů, s.r.o.
- Ústav pro výzkum a využití paliv, středisko využití plynů, s.r.o. aktuálně - Změny a události ve společnosti
- Ústav pro výzkum a využití paliv, středisko využití plynů, s.r.o. - volná pracovní místa
- Ústav pro výzkum a využití paliv, středisko využití plynů, s.r.o. - Živnostenský rejstřík
- Ústav pro výzkum a využití paliv, středisko využití plynů, s.r.o. - diskuse, názory
Prezentace
10.08.2026 Jak si užít letní zahradu i během…
04.08.2026 CFD – jak obchodovat bezpečně a s přehledem
30.07.2026 V nejistých trzích roste zájem o CFD.
Okénko investora

Tomáš Bára, Crypto4me
Přichází MiCA 2.0? EU přezkoumává pravidla pro DeFi, staking, NFT a kryptopůjčky

Petr Lajsek, Purple Trading
Pohonné hmoty konečně zlevňují! Jak dlouho vydrží tento trend? A bylo by lépe s regulací cen?

Štěpán Křeček, BHS

Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Oživení zlatého býka: zlato na začátku srpna vystoupalo na více než sedmitýdenní maximum

Miroslav Novák, Citfin
Japonská centrální banka intervencemi posílila jen. Ale na jak dlouho?

Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Letní výprodej zlata pokračuje: Příležitost k nákupu za dobrou cenu?

Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
?
Okénko pro podnikatele

Jakub Nečas, ZOXO Financial
Půjčka pro OSVČ bez daňového přiznání. Jaká je realita a šance na schválení
