Inflace v červenci mírně vyšší, ČNB dnes úrokové sazby nezmění - Rozbřesk

Podle předběžného odhadu vzrostla v červenci meziroční míra inflace z 1,5 % na 1,7 %, zatímco v meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 %. Na rozdíl od předchozích měsíců tentokrát nešlo o výraznější překvapení. Hlavní položkou, která pomáhá držet inflaci viditelně pod 2% cílem centrální banky, zůstávají levnější potraviny. Ceny v kategorii potravin a nealkoholických nápojů v meziročním srovnání klesly o 3,1 %, přičemž ještě silnější cenová deflace je patrná u cen zemědělských výrobců i v potravinářském průmyslu.

Směrem vzhůru inflaci táhly dražší pohonné hmoty, které reagovaly na opětovné napětí na Blízkém východě, a také silnější jádrové tlaky, zejména vyšší inflace ve službách. Ta v meziročním srovnání zrychlila na 4,7 % z červnových 4,5 %, pravděpodobně s přispěním sezónně dražších dovolených. Odhadujeme, že jádrová inflace znovu mírně vzrostla na 2,9 %.

V příštích měsících očekáváme návrat inflace nad 2% cíl centrální banky a na začátku příštího roku i nad 3 %. To bude důsledkem odeznění potravinové deflace, dražší elektřiny (odeznění poplatku za OZE) a také plynu pro domácnosti. Do toho nadále počítáme se setrvačným růstem cen ve službách a také ve váhově důležité kategorii tržního a imputovaného nájemného.

To vše dle nás udrží ČNB v jestřábím módu. Dnešní zasedání by to mělo potvrdit minimálně rétoricky a zčásti zřejmě i prostřednictvím nové prognózy. Přestože změna sazeb není tentokrát na pořadu dne vzhledem k deklarované opatrnosti centrálních bankéřů, trhy, které počítají minimálně s jedním zvýšením sazeb v tomto roce, budou o to urputněji sledovat signály dalšího vývoje sazeb.

Ten z našeho pohledu zůstává otevřený – což dnes zřejmě potvrdí i guvernér Aleš Michl. Na co budou klást centrální bankéři největší důraz? Primárně na nová inflační čísla a zejména vývoj jádrových cenových tlaků; pro guvernéra Michla je v tomto ohledu důležité především tzv. momentum jádrové inflace. Klíčový bude i zářijový výsledek mezd. Právě ohledně silného mzdového vývoje za první čtvrtletí se vede důležitá debata, nakolik odráží skutečnou kondici pracovního trhu a nakolik jej mohl ovlivnit metodický šum. Stejně podstatný ale bude i geopolitický vývoj, resp. ceny ropy a zemního plynu. A konečně podstatnou roli sehraje i politika hlavních centrálních bank: pokud ECB či Fed přistoupí v září ke zvýšení sazeb, tlak na přísnější měnovou politiku zesílí i v Česku.

TRHY

Koruna

Česká koruna se včera nadále obchodovala těsně pod hladinou 24,20 EUR/CZK a nic na tom tentokrát nezměnil ani výsledek inflace. Ta totiž v červenci v souladu s očekáváním mírně vzrostla na 1,7 %, čímž korunový trh přišel o jeden z mála zdrojů volatility v posledních měsících. Od dnešního zasedání ČNB sice změnu sazeb nečekáme, ale centrální banka by mohla opětovně zahrát na jestřábí notu. Pokud se to bude týkat nejen rétoriky guvernéra Michla, ale i podoby nové prognózy, na korunovém trhu mohou znovu vzrůst sázky na podzimní zvyšování sazeb, což by byla pro korunu pozitivní zpráva.

Eurodolar

Spekulace o tom, že úsilí o dosažení dohody o zpřístupnění Hormuzského průlivu bude alespoň načas dotaženo do úspěšného konce, podpořily ochotu investorů podstupovat riziko. Uzavření trojstranné dohody mezi Íránem, USA a Ománem by údajně zajistilo bezproblémovou dopravu v Hormuzském průlivu, což se promítlo i do nižších cen ropy a zpevnění eurodolaru.

Trh by se dnes již měl připravovat na důležitá páteční data z trhu práce v USA. Určitě však budou sledována i vystoupení amerických centrálních bankéřů, která vyznívají stále více jestřábím způsobem.