Bitcoin míří do bankovních aplikací. Banky před ním přitom dál varují

Německé spořitelny připravují možnost nákupu kryptoměn prostřednictvím bankovní aplikace. Nejde přitom jen o rozšíření nabídky o další investiční produkt, ale o signál hlubší změny, při níž se bitcoin a další digitální aktiva postupně přesouvají z prostředí kryptoměnových platforem přímo do tradičního bankovnictví. Pro investory to znamená jednodušší přístup, nikoli však nižší investiční riziko.  

Ještě před několika lety přistupovala velká část evropského finančního sektoru ke kryptoměnám velmi opatrně. Bitcoin byl spojován především s vysokou volatilitou, technologickými riziky, podvody nebo nedostatečnou regulací. Evropské dohledové orgány například v roce 2018 upozorňovaly, že virtuální měny představují vysoce rizikové a tehdy převážně neregulované produkty, u nichž mohou investoři přijít o podstatnou část nebo dokonce celý vložený kapitál. Banky klienty před kryptoměnami varovaly, některé omezovaly převody na vybrané kryptoměnové platformy a většinou se snažily držet od celého odvětví bezpečný odstup.  

Dnes se situace mění. Například německá Sparkassen-Finanzgruppe, do níž patří stovky regionálních spořitelen, připravuje přístup ke kryptoměnové nabídce DekaBank přímo prostřednictvím aplikace Sparkasse. Samotná skupina tento krok vysvětluje existující poptávkou klientů vznikem evropského regulatorního rámce podle nařízení MiCA. Současně zdůrazňuje, že kryptoměny nadále považuje za vysoce spekulativní investici a že klienti budou upozorňováni i na možnost úplné ztráty vložených peněz.  

To je na celé zprávě možná nejzajímavější. Banky svůj původní názor na rizikovost kryptoměn nemusely zásadně změnit. Změnily ale pohled na to, zda mohou toto riziko svým klientům nabídnout v regulovaném a kontrolovaném prostředí.  

Banky neobjevily bitcoin. Objevily poptávku klientů  

Tradiční banky nevstupují do kryptoměn proto, že by se z nich náhle stali přesvědčení zastánci decentralizovaných financí. Reagují především na chování svých klientů.  

Lidé už dnes nekupují investice pouze prostřednictvím bankovních poradců nebo na pobočkách. Používají mobilní brokery, kryptoměnové burzy, fintechové aplikace a digitální investiční platformy. Založení účtu, převod peněz i samotný nákup zvládnou během několika minut.  

Pro banky to znamená, že část kapitálu i vztahu s klientem odchází mimo jejich vlastní prostředí. Pokud si klient v bankovní aplikaci zkontroluje zůstatek a následně odešle peníze na kryptoměnovou burzu, banka zůstává pouze poskytovatelem platebního účtu. Samotná investice, poplatky, klientská data i další obchodní vztah vznikají jinde.  

Zařazení kryptoměn do bankovní aplikace je proto logickým konkurenčním krokem. Banka se snaží udržet klienta ve svém prostředí a nabídnout mu na jednom místě účet, platby, spoření, tradiční investice a nově také digitální aktiva. Kryptoměny se tím pro banky postupně mění z hrozby na produkt.  

Největší změnou není bitcoin, ale jeho dostupnost  

Samotný bitcoin se vstupem do bankovní aplikace nemění. Jeho nabídka zůstává omezená, jeho cena se dál vytváří na trhu a jeho hodnota může výrazně růst i klesat. Mění se ale způsob, jakým se k němu běžný investor dostane.  

Dosud musel zájemce o přímý nákup kryptoměn zpravidla opustit prostředí své banky, založit si účet u specializovaného poskytovatele, projít ověřením identity, převést peníze a naučit se pracovat s novou platformou. Zkušenější uživatel následně řešil také vlastní peněženku, privátní klíče, zálohu seedu a bezpečnost převodů.  

Bankovní aplikace může část těchto překážek odstranit. Klient už banku zná, pravidelně se do aplikace přihlašuje a má v ní připravené peníze i ověřenou identitu. Nákup kryptoměny se tak může z uživatelského hlediska přiblížit nákupu akcie, fondu nebo jiného investičního nástroje.  

Právě jednoduchost může být pro další adopci kryptoměn důležitější než další technologická inovace. Většina lidí totiž neodmítá bitcoin pouze kvůli jeho ceně nebo volatilitě. Část potenciálních investorů odrazuje také složitost celého procesu a obava, že udělají technickou chybu. Bankovní aplikace tuto bariéru snižuje. Neodstraňuje ale samotné riziko investice.  

Bankovní logo nezmění volatilitu bitcoinu  

To, že investor nakoupí bitcoin prostřednictvím aplikace známé banky, může vytvářet silnější pocit bezpečí. Je ale důležité rozlišovat mezi důvěryhodností poskytovatele služby a rizikovostí samotného aktiva. Kryptoaktivum nakoupené prostřednictvím bankovní aplikace navíc není bankovním vkladem a nevztahuje se na něj standardní systém pojištění vkladů.  

Banka nebo regulovaný poskytovatel může nabídnout jiné nastavení úschovy, ověřování klienta, transparentnější podmínky nebo jasněji vymezenou odpovědnost při technických problémech. Konkrétní úroveň ochrany však vždy závisí na podobě dané služby a poskytovateli. Ani banka zároveň nemůže garantovat cenu bitcoinu.  

Pokud bitcoin klesne o desítky procent, nezáleží na tom, zda jej investor koupil na kryptoměnové burze, přes bankovní aplikaci nebo prostřednictvím jiného regulovaného poskytovatele. Tržní ztráta zůstává ztrátou. Kryptoaktiva mohou být vysoce riziková a spekulativní a investor může přijít o celý vložený kapitál.  

Německé spořitelny proto svůj připravovaný produkt nechtějí prezentovat jako běžné spoření ani jako konzervativní investici. Nabídka má být určena klientům, kteří se rozhodují samostatně, a má být spojena s jasným upozorněním na vysokou spekulativnost kryptoměn a možnost úplné ztráty kapitálu.  

To je správný přístup. Vstup tradičních institucí do kryptoměn nesmí vést k mylnému dojmu, že se z vysoce volatilního aktiva stává bezpečný bankovní produkt.  

Investor musí vědět, co ve skutečnosti kupuje  

Při nákupu kryptoměn prostřednictvím banky bude důležité sledovat konkrétní podobu služby. Nákup „bitcoinu v bankovní aplikaci“ totiž může v různých případech znamenat něco jiného.  

První možností je přímý nákup skutečného kryptoaktiva podle nařízení MiCA, které poskytovatel drží pro klienta. V takovém případě je podstatné, kdo zajišťuje úschovu, jak jsou klientská aktiva oddělena od majetku poskytovatele a zda je možné kryptoaktivum převést.  

Druhou možností může být tradiční investiční produkt (např. certifikát v režimu MiFID II) navázaný na cenu bitcoinu. Investor tak nevlastní samotnou kryptoměnu, ale cenný papír nebo jiný nástroj, jehož hodnota se od ceny bitcoinu odvíjí.  

Rozdíl není jen technický. Přímé vlastnictví kryptoměny umožňuje její převod, použití nebo vlastní úschovu. Cenová expozice prostřednictvím investičního produktu je naopak určena především investorovi, který chce sledovat vývoj ceny v rámci běžného investičního portfolia.  

Investor by proto neměl službu hodnotit pouze podle toho, že se nachází v bankovní aplikaci. Měl by rozumět tomu, jaký produkt kupuje, jaké platí poplatky, kdo drží jeho aktiva, zda je může převést a jaká rizika s konkrétním modelem souvisejí.  

MiCA vytvořila předvídatelnější prostředí pro tradiční instituce  

Důležitou roli v tomto vývoji hraje evropské nařízení MiCA. Jeho význam nespočívá pouze v tom, že stanovuje pravidla pro kryptoměnové společnosti. Vytváří také předvídatelnější regulatorní prostředí, ve kterém mohou banky, investiční společnosti a další tradiční finanční instituce lépe vyhodnotit podmínky, za nichž mohou služby spojené s kryptoaktivy nabízet.  

Sparkassen-Finanzgruppe sama spojuje připravovanou nabídku s tím, že poptávka klientů existuje a evropský právní rámec je již nastaven. Právě regulatorní nejistota patřila mezi důvody, proč se velké finanční instituce kryptoměnám dlouho vyhýbaly. Banky potřebují jasně vědět, jak mají řešit úschovu aktiv, identifikaci klienta, prevenci praní špinavých peněz, kapitálové požadavky, informační povinnosti a odpovědnost vůči zákazníkům.  

MiCA neodstraňuje všechna rizika a neurčuje, která kryptoměna je kvalitní investicí. Vytváří ale jednotnější pravidla pro poskytovatele služeb. Nařízení zavedlo harmonizovaný evropský rámec pro kryptoaktiva, jejich emitenty a poskytovatele souvisejících služeb a jeho hlavní část se používá od 30. prosince 2024. Tím přispívá k předvídatelnějším podmínkám, v nichž mohou působit také tradiční finanční instituce.  

Regulace tak kryptoměnový trh nejen více začleňuje do stávajícího právního rámce. Současně snižuje část regulatorní nejistoty, která tradiční finanční instituce od vstupu do tohoto segmentu dříve odrazovala.  

Podobný vývoj začíná také v Česku  

Německý krok není izolovanou událostí. Také české banky a finanční skupiny začínají hledat způsob, jak klientům nabídnout přístup ke kryptoměnám přímo ve vlastních aplikacích.  

Partners Banka například na jaře oznámila přípravu krypto platformy ve své aplikaci a plán umožnit klientům nákup bitcoinu. Jako jeden z důvodů uvedla snahu nabídnout regulatorně kontrolovaný přístup – zajišťovaný ve spolupráci s licencovaným poskytovatelem služeb kryptoaktiv (CASP) – k aktivu, které už řada klientů využívá mimo bankovní sektor. Banka následně znovu potvrdila přípravu nákupu a prodeje kryptoměn přímo ve své aplikaci ve spolupráci s tímto regulovaným partnerem.  

Možnost přímého investování do vybraných kryptoměn avizovala také Raiffeisenbank. Její generální ředitel Igor Vida v únoru 2026 uvedl, že banka chce obchodování s kryptoměnami dostat do své aplikace ještě v průběhu letošního roku. Už dnes přitom bankovní investiční aplikace běžně nabízejí akcie, fondy, dluhopisy, certifikáty nebo ETF. Zařazení digitálních aktiv je proto spíše dalším krokem postupného rozšiřování investičních služeb než revolucí, která by vznikla přes noc.  

Pro český trh je to důležitý signál. Konkurenční boj se už nebude odehrávat pouze mezi kryptoměnovými burzami a směnárnami. Do stejného prostoru vstoupí banky, brokeři, správci aktiv a finanční aplikace.  

Kryptoměnové platformy nezmizí  

Vstup bank do kryptoměn neznamená, že specializované kryptoměnové platformy ztratí smysl. Banky pravděpodobně osloví především klienty, kteří požadují jednoduchý nákup několika nejznámějších kryptoměn, známé uživatelské prostředí a propojení s běžným účtem. Jejich nabídka může být užší a zaměřená na základní investiční potřeby.  

Specializované platformy budou mít dál výhodu v šíři nabídky, rychlosti zavádění nových služeb, možnosti převodů na blockchainu, práci s vlastní peněženkou, pravidelných nákupech, stakingu nebo dalších funkcích digitálních aktiv.  

Trh se proto pravděpodobně nerozdělí na vítězné banky a poražené kryptoměnové společnosti. Spíše vznikne více různých cest ke stejnému aktivu. Některý investor bude chtít nakoupit bitcoin v bankovní aplikaci a pouze sledovat jeho cenu. Jiný bude požadovat přímý přístup ke kryptoměně, možnost převodu a širší nabídku služeb. Další zvolí burzovně obchodovaný produkt a nebude chtít samotné kryptoaktivum vůbec držet.  

O výsledku nerozhodne jen značka poskytovatele. Rozhodnou poplatky, rozsah služeb, uživatelská jednoduchost, způsob úschovy, regulatorní zázemí a důvěra klienta.  

Bitcoin vstupuje do systému, který měl částečně obejít  

Na současném vývoji je určitý paradox. Bitcoin vznikl jako decentralizovaný systém, který umožňuje převádět hodnotu bez banky nebo jiné důvěryhodné třetí strany. Už původní white paper Satoshiho Nakamota popisoval systém elektronických peněz založený na přímých peer-to-peer transakcích bez nutnosti využití finanční instituce jako prostředníka. Jeho masovější rozšíření ale mohou nakonec urychlit právě instituce, které měl původně částečně obejít.  

Neznamená to, že bitcoin přestává být decentralizovaným aktivem. Mění se především distribuční kanály, přes které se k němu lidé dostávají. Pro část uživatelů zůstane hlavní myšlenkou bitcoinu vlastní kontrola nad prostředky a úschova bez prostředníka. Pro mnohem větší skupinu investorů ale bude důležitější, že si jej mohou koupit jednoduše, v regulovaném prostředí a prostřednictvím aplikace, kterou už znají. Právě tato druhá skupina může rozhodnout o dalším rozšíření kryptoměn.  

Informace uvedené v tomto článku mají pouze obecný informační charakter a nepředstavují investiční poradenství, osobní doporučení ani výzvu k nákupu či prodeji kryptoaktiv. Kryptoaktiva jsou vysoce volatilní a riziková a jejich hodnota může výrazně růst i klesat. Investor může přijít o část nebo celý vložený kapitál. Historická výkonnost není zárukou budoucích výsledků.

Tomáš Bára

Tomáš Bára se investicím na kapitálových trzích profesně věnuje od roku 2015. Na zkušenosti z oblasti finančních trhů později navázal zájmem o kryptoměny, kterým se osobně začal věnovat o tři roky později. Původně osobní zájem o kryptoaktiva se u něj postupně proměnil v profesní specializaci. Díky propojení znalosti tradičního kapitálového trhu a prostředí digitálních aktiv se zaměřuje na srozumitelnou komunikaci kryptoměn, jejich praktického využití a role v moderním finančním světě.

Crypto4me vzniklo s cílem nabídnout jednoduchý, rychlý a bezpečný způsob nákupu zavedených kryptoměn, jako jsou bitcoin nebo ether. Současně se zaměřuje na edukaci a zpřístupňování světa digitálních aktiv začínajícím i zkušenějším uživatelům, kteří chtějí kryptoměnám lépe porozumět.

Službu provozuje společnost Madison Six j. s. a., která je držitelem povolení Národní banky Slovenska č. 100-001-025-213 k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení MiCA. Společnost klade důraz na bezpečnost obchodování a úschovy kryptoaktiv a na základě uděleného povolení může své služby poskytovat přeshraničně v celé EU a EHP.

Více na www.crypto4me.eu