Maloobchod patří k tahounům ekonomiky i nadále, avšak méně, než by mohl – než naznačuje růst kupní síly obyvatelstva. Češi totiž nadále náleží k největším „spořílkům“ Evropy

Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.

Nejde o dramatické ochlazení spotřeby ani o obrat trendu. Reálné mzdy rostou, inflace zůstává nízká a situace na trhu práce je nadále příznivá. Domácnosti tedy mají prostor utrácet více než v předchozích letech, kdy jejich kupní sílu citelně oslabila mimořádná inflační vlna. Červnová čísla ale ukazují, že Češi si ani po odeznění nejhoršího zdražování nezačali bezstarostně otevírat peněženky. Nadále postupují obezřetně, hledají slevy a značnou část příjmů odkládají stranou.

Právě mimořádně vysoká míra úspor pomáhá vysvětlit, proč maloobchod neroste ještě rychleji. České domácnosti loni uspořily 19,2 procenta svých příjmů, tedy stejně jako německé domácnosti a nejvíce v Evropské unii. Unijní průměr činil pouze 13,6 procenta. Část příjmů, která by při nižší obezřetnosti mohla zamířit do obchodů a služeb, tak zůstává na účtech. Vysoká míra úspor je známkou finanční odolnosti domácností, současně však tlumí krátkodobý růst spotřeby a ekonomiky.

Češi navíc podstatnou část peněz drží na běžných a spořicích účtech. Takové úspory jsou sice snadno dostupné a mohou se později proměnit v odloženou spotřebu, jejich reálnou hodnotu ale znehodnocuje inflace, zvláště když úrokové sazby na spořicích účtech klesají. Opatrnost domácností je dána zkušeností s prudkým zdražováním, nejistotou ohledně budoucího vývoje a také snahou obnovit rezervy vyčerpané během předchozích let.

Struktura červnových tržeb přesto ukazuje, že spotřeba není plošně slabá. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly meziročně o 5,4 procenta a za potraviny o 2,1 procenta. Nejsilnějším tahounem zůstaly internetové a zásilkové obchody s růstem o 12,6 procenta. E-shopy těží z pohodlí, široké nabídky a možnosti rychle porovnávat ceny, což je pro cenově citlivé domácnosti zvlášť důležité. Prodejnám farmaceutického a zdravotnického zboží vzrostly tržby o 7,4 procenta. Naopak prodejny počítačového a komunikačního zařízení zaznamenaly pokles o 1,5 procenta a obchody se zbožím pro kulturu, sport a rekreaci o 1,1 procenta.

Také tržby za prodej a opravy motorových vozidel zůstaly meziročně v plusu, když vzrostly o 2,5 procenta, meziměsíčně však klesly o 0,6 procenta. I zde je tedy patrná ochota nakupovat, nikoli však bezvýhradný spotřební optimismus.

Za celý letošní rok lze čekat pokračování reálného růstu maloobchodu, o 3,9 procenta. Spotřebu podpoří vyšší reálné příjmy a nízká nezaměstnanost, proti rychlejšímu růstu však bude působit pokračující výrazná spořivost Čechů. Maloobchod tedy bude ekonomiku táhnout, avšak méně razantně, než by samotný růst kupní síly naznačoval.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom,