78 milionů dnů pracovní neschopnosti za rok 2025

Každý den kvůli dočasné pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích okolo 4,5 % pracovníků.

V roce 2025 bylo v Česku 4 707 tisíce nemocensky pojištěných osob. Za 10 let jejich počet narostl o 200 tisíc (4,4 %). Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v odvětvových sekcích Zdravotní a sociální péče a Vzdělávání. V každé z nich se počet pojištěnců zvýšil zhruba o 120 tisíc., tj. přibližně o jednu třetinu. S odstupem následovala odvětvová sekce Informačních a komunikačních činností, kde počet pojištěnců vzrostl o téměř 40 tisíc (rovněž zhruba o třetinu). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu (téměř o 50 %) došlo v sekci Těžba a dobývání.

Mezi pojištěnci převažují od roku 2022 ženy. V roce 2025 bylo nemocensky pojištěno 2 397 tisíc žen a 2 310 tisíc mužů. Nejvyšší podíl žen vykazovala odvětví Zdravotní a sociální péče (80,1 %) a Vzdělávání (78,6 %), nejnižší pak Stavebnictví (17,6 %) a Těžba a dobývání (17,5 %).

Případů pracovní neschopnosti přibývá

Za loňský rok bylo v Česku nově nahlášeno 2 498 tisíc případů dočasné pracovní neschopnosti. Ženy nahlásily 1 377 tisíc případů, zatímco muži o necelou čtvrtinu méně, konkrétně 1 121 tisíc. Meziročně vzrostl celkový počet případů pracovní neschopnosti o 22 tisíc (0,9 %) a v porovnání s rokem 2019 o 583 tisíc (30,5 %).

Ve srovnání s rokem 2015 se počet nově nahlášených případů dočasné pracovní neschopnosti zvýšil dokonce o 60 %, což představuje nárůst o téměř 935 tisíc případů za deset let. Nejvyšší relativní růst mezi roky 2015 a 2025 nastal v sekcích Zdravotní a sociální péče (+140 %) a Vzdělávání (+153 %). Počty případů pracovní neschopnosti v nich tedy stoupaly výrazně rychleji než počty pojištěných osob v těchto odvětvích.

Při porovnání dat za jednotlivá pololetí let 2015–2025 (s výjimkou roku 2020) je patrný trvalý trend vyššího počtu nově hlášených případů v prvním pololetí. Ve druhém pololetí roku 2025 bylo nahlášeno 1 135 tisíc případů, což bylo o 228 tisíc (17 %) méně než v pololetí prvním.

Dlouhodobě připadá více než 90 % případů dočasné pracovní neschopnosti na nemoc. V roce 2025 to bylo 92 % (2 291 tis. případů). Úraz byl příčinou 206 tisíc případů pracovní neschopnosti, z nich 43,7 tisíce bylo evidováno jako pracovní úraz. Oproti roku 2024 klesl počet pracovních úrazů o 111, zvýšil se však počet smrtelných pracovních úrazů o 17 na celkových 87.

V roce 2025 připadalo na 100 pojištěnců 53,1 nově hlášeného případu pracovní neschopnosti. Tento ukazatel zůstává od roku 2023, kdy plně odezněla pandemie covidu-19, na stabilní úrovni. V porovnání s předpandemickým rokem 2019 však došlo k navýšení hodnoty o 31 %. Nárůst se projevil napříč všemi odvětvovými sekcemi, nejvýrazněji v sekci Vzdělávání (o 60 %).

Z hlediska sledovaných odvětvových sekcí připadlo v roce 2025 na 100 pojištěnců nejvíce nově nahlášených případů dočasné pracovní neschopnosti ve Zpracovatelském průmyslu, a to 69,0. Naproti tomu nejnižší hodnotu tohoto ukazatele zaznamenaly odvětvové sekce Činnosti v oblasti nemovitostí (26,7), Profesní, vědecké a technické činnosti (28,8) a Informační a komunikační činnosti (31,3). V rámci zpracovatelského průmyslu pak byl tento ukazatel nejvyšší ve Výrobě motorových vozidel (81,6 případu).

Nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců

Pozn.: Údaje za rok 2022 nejsou kvůli metodické chybě srovnatelné s údaji za ostatní roky.

Zdroj: ČSSZ

Průměrná délka pracovní neschopnosti se zkracuje

Celkově strávili pracující v roce 2025 v pracovní neschopnosti 78 048 tisíc dnů. Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti v roce 2025 meziročně poklesla o 0,5 dne na hodnotu 31,2 dne. Ženy strávily v roce 2025 v pracovní neschopnosti v průměru na 1 případ 30,9 dne, muži 31,6 dne. Oproti roku 2019 se snížila průměrná délka trvání pracovní neschopnosti dokonce o 11,2 dne, a podobná hodnota vychází i při srovnání s rokem 2015.

Průměrná délka trvání dočasné pracovní neschopnosti (dny)

Pozn.: Údaje za rok 2022 nejsou kvůli metodické chybě srovnatelné s údaji za ostatní roky.

Zdroj: ČSSZ

Nejdelší průměrnou délku trvání dočasné pracovní neschopnosti vykazovaly v roce 2025 odvětvové sekce Zemědělství, lesnictví, rybářství (46,2 dne), Těžba a dobývání (44,8 dne) a Stavebnictví (41,2 dne). Nejkratší délku naopak sekce Informační a komunikační činnosti (18,0 dne) a Vzdělávání (20,9 dne). Tento ukazatel oproti roku 2015 i 2019 poklesl ve všech odvětvových sekcích. K nejvyššímu zkrácení průměrné délky trvání pracovní neschopnosti došlo v odvětvové sekci Zdravotní a sociální péče, a to ze 48,1 dne v roce 2015 na 32,3 dne v roce 2025.

Nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců dle odvětví

Zdroj: ČSSZ

Častěji na pracovišti chybějí ženy

V průměru bylo každý den v roce 2025 v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz 4,5 % ze všech nemocensky pojištěných pracovníků. Zhruba stejná úroveň nemocnosti byla zaznamenána i o rok dříve a také v předcovidovém roce 2019. Průměrná denní pracovní neschopnost mužů činila 4,2 %, žen 4,9 %.

Nejvyšší průměrný podíl dočasně práce neschopných v roce 2025 vykazovaly odvětvové sekce Těžba a dobývání (6,3 %) a Zpracovatelský průmysl (6,0 %). Nejnižší pak Informační a komunikační činnosti (1,5 %).

Během roku 2025 v Česku z důvodu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz chybělo denně na pracovištích v průměru 213,8 tisíce nemocensky pojištěných osob. Ve srovnání s rokem 2019 se jednalo o pokles o 3,9 %, naopak ve srovnání s rokem 2015, kdy denně na pracovištích v průměru chybělo 183,1 tisíce osob, o nárůst o 16,8 %.

Téměř polovina (44,6 %) ukončených případů pracovní neschopnosti byla v roce 2025 spojena s nemocemi dýchací soustavy, které si v průměru vyžádaly 11,3 dne pracovní neschopnosti na jeden případ. Nemoci pohybové soustavy způsobily 15,3 % pracovních neschopností s průměrnou délkou trvání 62,1 dne.

Za rok 2025 bylo pojištěncům vyplaceno nemocenské ve výši 35,8 mld. Kč. Výdaje na nemocenské meziročně vzrostly o 1,7 mld. Kč, tj. o 5 %. Výdaje na nemocenské v přepočtu na jednoho pojištěnce činily 7 596 Kč, tedy o 450 Kč více než před rokem.

Nově hlášené případy pracovní neschopnosti v roce 2025 podle příčiny