Inflace v červenci lehce zrychlila. Potraviny inflaci brzdí, služby ji tlačí vzhůru

První polovina prázdnin přinesla mírně vyšší cenové tlaky. Podle předběžného odhadu vzrostla v červenci meziroční míra inflace z 1,5 % na 1,7 %, zatímco v meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 %. To je v souladu s tržním konsensem a jen kosmeticky nad naším odhadem, který počítal s o desetinu procentního bodu pomalejším cenovým růstem.

Vzhůru táhly inflaci zejména dražší pohonné hmoty, které odrážely opětovný růst cen ropy na světových trzích a z menší části i ukončení jejich regulace ze strany vlády. Ceny energií, včetně pohonných hmot, tak meziměsíčně vzrostly o 1,1 %, meziročně jejich pokles zvolnil z -1,0 % na -0,3 %. Naopak cenové tlaky dále tlumí potraviny, jejichž ceny v kategorii potravin a nealkoholických nápojů v meziročním srovnání klesly o 3,1 %. Silná cenová deflace u potravin jde ruku v ruce s ještě výraznějším poklesem cen zemědělců i potravinářů.

Silnější byly v červenci naopak domácí cenové tlaky. Inflace ve službách zrychlila z meziročních 4,5 % na 4,7 %. Zvýšená zřejmě zůstala inflace i v případě váhově důležitých položek, jako je tržní nájemné a náklady vlastnického bydlení. Celkově tak v červenci odhadujeme mírný nárůst – pro centrální banku ostře sledované – jádrové inflace směrem k hranici 3 %.

V příštích měsících odhadujeme postupný nárůst inflace nad dvouprocentní cíl centrální banky. Potravinová deflace sice ještě neřekla poslední slovo, podle nás však půjde pouze o dočasný fenomén. Dražší energie, hnojiva i aktuální vlny extrémního počasí v příštím roce přispějí k nadprůměrnému růstu cen potravin. Rozkolísaný pravděpodobně zůstane i vývoj cen energií, které jsou do značné míry funkcí intenzity blízkovýchodního konfliktu.

Již od podzimu bude inflaci posouvat vzhůru dražší zemní plyn, přičemž dopady nepříznivého vývoje na velkoobchodním trhu se do cen pro spotřebitele naplno propíšou především v roce 2027. Na začátku příštího roku navíc odezní efekt levnější elektřiny v důsledku odpuštění poplatku za OZE a celková inflace se pravděpodobně dostane viditelně nad 3 %. Počítáme, že domácí cenové tlaky budou zároveň ustupovat jen velmi pozvolna.

Z pohledu zítřejšího zasedání ČNB toho dnešní inflační číslo mnoho nemění. Rétorika centrálních bankéřů naznačuje preferenci stability sazeb na 3,75 %, a podobně vyznívají i nově příchozí data. Doprovodná komunikace se dle nás ponese v jestřábím duchu, ale bez konkrétního závazku k dalšímu růstu sazeb. Pro další vývoj budou rozhodující nově příchozí data, především inflace a mzdy, stejně jako geopolitický vývoj a také vývoj sazeb hlavních centrálních bank.