Spotřeba elektřiny a plynu loni rostla díky chladnějšímu počasí

V roce 2025 nedošlo k žádným zásadním výkyvům v oblasti energetiky. Plzeňský kraj nepatří v porovnání s ostatními regiony k významným producentům elektrické energie. Téměř polovina se jí u nás vyrábí v parních elektrárnách, více jak čtvrtina pak v solárních. Z obnovitelných zdrojů pochází přes 70 % elektřiny především díky fotovoltaice, biomase a bioplynu. Po třech letech poklesu a stagnace spotřeba elektrické energie i zemního plynu loni rostla, a to především díky chladnějšímu průběhu zimy.

Podle Energetického regulačního úřadu činil k 31. 12. 2025 instalovaný výkon elektrárenských soustrojí v Plzeňském kraji 770,4 MW a jeho podíl na republikové hodnotě představoval jen 3,2 %. Nejvyšší instalovaný výkon, tedy nejvyšší teoretický činný výkon soustrojí, měly elektrárny fotovoltaické (405,6 MW) a parní (262,1 MW), které společně tvořily 86,7 % instalovaného výkonu v regionu. Zatímco instalovaný výkon parních elektráren zůstává v posledních letech neměnný, význam těch solárních značně roste. Ve srovnání s rokem 2019 se jejich instalovaný výkon téměř zdvojnásobil, v roce 2023 se meziročně zvýšil o 25,8 %, v roce 2024 o 19,2 % a v loňském roce o dalších 16,0 %. Hlavním důvodem přechodu na levnější a dostupnější sluneční energii v posledních letech byly problémy se zásobováním zemním plynem kvůli válce na Ukrajině a následný růst cen energií.

Graf 1 Instalovaný výkon elektrárenských soustrojí k 31. 12. 2025

Výroba elektřiny v elektrárnách na území Plzeňského kraje se od roku 2020 neustále zvyšovala až do roku 2022. V roce 2023 produkce meziročně poklesla o 13,6 % na 1 260,6 GWh , což byla nejnižší výroba elektrické energie v kraji od roku 2011. Od té doby výroba elektřiny sice roste, ale pomalejším tempem. Za poslední tři roky citelně poklesl význam parních elektráren, jejichž produkce se snížila o 28,9 %. Naopak více elektrické energie vyrobily fotovoltaické elektrárny, v roce 2023 činil meziroční nárůst 12,0 %, o rok později 14,0 % a v loňském roce dokonce 21,4 %. Plzeňský region nepatří k významným producentům elektřiny, na celkové výrobě v Česku se v roce 2025 podílel pouze 1,7 %, což je pátá nejnižší hodnota mezi kraji. Více než 70 % elektrické energie bylo v souhrnu vyprodukováno v krajích Ústeckém (27,1 %), Jihočeském (24,4 %) a na Vysočině (21,0 %).

I přes značný pokles ve výrobě elektřiny jsou parní elektrárny majoritním producentem v Plzeňském kraji. V roce 2025 v nich bylo vyrobeno téměř 50 % celkového objemu elektrické energie v regionu. Parní elektrárny jsou dominantou Ústeckého kraje, který zajišťuje 59,5 % výroby v Česku v tomto typu elektráren. V Plzeňském regionu se významně podílely na výši vyrobené elektrické energie také elektrárny fotovoltaické (27,6 %) a plynové a spalovací (19,7 %). V poslední dekádě se zde poprvé v roce 2023 vyprodukovalo více elektřiny v solárních elektrárnách než v těch plynových a spalovacích, v dalších letech se rozdíl mezi nimi ještě prohloubil. Z hlediska fotovoltaiky se na celkové výrobě v Česku podílíme 8,3 %, což je čtvrté nejvyšší procento mezi ostatními regiony. Elektřina získávaná ze slunce je typická pro Jihomoravský kraj, kde bylo v roce 2025 vyrobeno téměř 18 % celorepublikové solární energie.

Graf 2 Výroba elektřiny brutto podle technologie elektráren v roce 2025

V loňském roce bylo v Plzeňském kraji vyrobeno nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie od roku 2016. Meziročně to bylo o 4,7 % více a s hodnotou 959,3 GWh se náš region zařadil na šestou pozici v mezikrajském porovnání. Největší množství zelené energie bylo vyprodukováno v krajích Středočeském (2 016,6 GWh ), Ústeckém (1 766,7 GWh ) a Jihomoravském (1 465,3 GWh ). Od roku 2016 se podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v kraji pohyboval kolem 55 %, v roce 2023 se však skokově zvýšil na 61,4 %, v roce 2024 dokonce na 70,5 % a nyní je na 72,8 %. S touto hodnotou jsme čtvrtí v rámci Česka, větší podíl mají jen kraje Liberecký, Jihomoravský a Královéhradecký. Zelená energie se u nás nejčastěji získávala z fotovoltaických elektráren (38,0 %), biomasy (28,9 %) a bioplynu (21,7 %). Meziročně vzrostla výroba energie z biomasy o 3,1 %, význam solárních elektráren roste již čtvrtým rokem po sobě. V roce 2025 se z obou těchto zdrojů v kraji získalo nejvíce elektřiny v celé časové řadě.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2025 spotřebováno 3 047,4 GWh elektřiny netto, to je 5,4 % z celorepublikové spotřeby. Na spotřebě elektrické energie se v regionu největší měrou podílí průmysl (36,2 %), následují domácnosti (32,1 %) a odvětví obchodu včetně služeb, školství a zdravotnictví (23,7 %). Od roku 2018 spotřeba elektřiny klesala, v roce 2020 byl pokles elektrické energie v řadě odvětví ovlivněn omezováním výroby a služeb v důsledku pandemie covid-19. Zrušení ochranných opatření v polovině roku 2021 zase vedlo k navýšení spotřeby elektřiny o 6,3 %. Konkrétně v průmyslu se snížila spotřeba v roce 2020 o 9,5 % a v následujícím roce hned vzrostla o 7,2 %. Chování domácností korespondovalo s vývojem ekonomiky v Česku. Nejprve v letech 2020 a 2021 spotřebovávaly meziročně více elektřiny, což souviselo s uzavřením provozoven služeb, prací z domova nebo distanční výukou žáků a studentů, poté se situace obrátila a jejich spotřeba v roce 2022 rapidně poklesla (o více než 10 %), mimo jiné i v důsledku růstu tržních cen energií. V následujících dvou letech se situace na trhu s energiemi stabilizovala a spotřeba zůstala téměř na stejné úrovni. Loni se odběr elektřiny zvýšil o 3,7 %. Elektrizační soustava Česka byla v roce 2025 nejvíce zatížena 19. února v 8:45 a nejméně naopak 3. srpna v 5:45.

Plzeňské domácnosti v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2025 spotřebovaly 1 600,3 kWh elektřiny, to je pátá nejvyšší spotřeba mezi kraji. Nejvyšších hodnot dosahují Středočeši (2 077,2 kWh) a Jihočeši (1 852,7 kWh), nejúspornější jsou domácnosti v Praze (1 191,1 kWh) a v Moravskoslezském kraji (1 261,5 kWh). Po ustálení cen energií spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele začala růst, v loňském roce meziročně o 8,1 %.

Po třech letech poklesu a stagnace spotřeby zemního plynu v Česku došlo v roce 2025 k většímu nárůstu, který byl ovlivněn především chladnějším průběhem zimy. Nejvíce se plyn využíval v lednu, nejméně naopak v červenci. Zatímco v roce 2021 dosahovala spotřeba plynu v kraji i v Česku svého dlouhodobého maxima, v roce 2023 byla situace přesně opačná. Od roku 2022 byla spotřeba ovlivněna válečným konfliktem na Ukrajině, jenž měl nepříznivý dopad na energetické trhy. Řada úsporných opatření a přechod zákazníků na jiné zdroje energie podpořené i mírnějším průběhem počasí v zimních obdobích způsobily úsporu spotřeby zemního plynu v Plzeňském kraji o 13,6 % v roce 2022 a o dalších 12,0 % v roce 2023. V roce 2024 se odběr plynu oproti předchozímu roku příliš nezměnil, loni jeho spotřeba vzrostla o 4,4 % na 324,0 mil. m³, což byla sedmá nejnižší hodnota v rámci celého Česka. Nejvíce plynu, 14,2 % z celorepublikového objemu, odebral Ústecký kraj (1 009,5 mil. m³) kvůli vysoké spotřebě velkoodběratelů (792,3 mil. m³). V Plzeňském kraji se na spotřebě zemního plynu nejvíce podíleli velkoodběratelé (40,9 %) a domácnosti (28,9 %). V době energetické krize se úspora zemního plynu u domácností projevila výrazněji než u velkoodběratelů. Zatímco domácnosti spotřebovaly v roce 2022 meziročně o 21,5 %, v roce 2023 o 11,6 % a v roce 2024 o 1,9 % plynu méně, velkoodběratelé snížili odběr jen letech 2022 a 2023, a to o 7,2 %, resp. 13,2 %.

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) byla v Plzeňském kraji v roce 2025 660,1 m³ a po tříletém poklesu vzrostla o 11,0 %. V roce 2022 se meziročně snížila tato spotřeba o 20,5 %, v roce 2023 o 10,7 %, v roce 2024 o další 1 % a dosáhla tak nejnižší hodnoty za posledních 15 let. Plzeňský region má pátou nejnižší spotřebu plynu v domácnostech na 1 odběratele. Nejvíce úsporné jsou domácnosti v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, naopak nejvyšší spotřebu mají Středočeši.

Kontakt:

Ing. Lenka Křížová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 249
M: 734 352 264
E: lenka.krizova@csu.gov.cz