Japonská centrální banka intervencemi posílila jen. Ale na jak dlouho?

Japonská centrální banka (BoJ) v závěru července mohutně intervenovala na podporu japonské měny. Japonský jen (JPY) vůči americkému dolaru (USD) tak do srpna vstoupil silnější o více jak 4 % ve srovnání s úrovněmi před zahájením intervencí, kdy se vůči dolaru nacházel těsně pod hladinou 164 USDJPY.

Nejnovější zásahy na podporu jenu nejsou v japonské měnové historii nijak výjimečnou událostí, ale pokračováním opakovaných intervencí z posledních let. Japonské úřady nakupovaly jeny již v roce 2022 a ve dvou vlnách také na jaře a v létě 2024, když se kurz dostal k hranici 160 USDJPY. V prvním čtvrtletí letošního roku k přímé intervenci podle oficiálních údajů nedošlo, přestože lednové prověřování tržních kurzů newyorským Fedem na žádost Tokia působilo jako varování, že zásah může přijít. Skutečné nákupy japonského jenu následovaly na přelomu dubna a května 2026, kdy Japonsko vynaložilo rekordních 11,7 bilionu jenů. A naposledy na konci července (30. a 31. července), kdy se k páteční operaci připojily také USA. Přesnější je přitom hovořit o intervencích japonského ministerstva financí, které o nich rozhoduje, zatímco japonská centrální banka je technicky provádí.

Bezprostředním důvodem červencového zásahu BoJ byl permanentní tlak na oslabení japonské měny a riziko, že se pohyb kurzu začne vymykat kontrole. Slabý jen zdražuje dovážené energie, potraviny a další suroviny, což zhoršuje kupní sílu domácností a komplikuje boj s inflací. Za dlouhodobým oslabováním jenu přitom stojí především nízké úrokové sazby v Japonsku. BoJ začala zvyšovat úrokové sazby teprve v březnu 2024, když předtím dlouhodobě držela hlavní úrokovou sazbu v záporném teritoriu. Utahování měnové politiky v posledních dvou letech v Japonsku přitom probíhalo velmi pozvolna. Stále přitom platí, že se aktuální výše úrokových sazeb v Japonsku nachází oproti světově významným centrálním bankám výrazně níže. BoJ drží hlavní sazbu na úrovni 1,00 %, zatímco evropská ECB na 2,25 % a americký Fed v rozmezí 3,50 – 3,75 %. Investoři tak mají nadále motivaci držet dolarová aktiva.

Ale zpět k samotným červencovým intervencím. Pozoruhodná byla zejména technická podoba americké účasti. Podle zdrojů agentury Reuters nakupovalo americké ministerstvo financí prostřednictvím newyorského Fedu jeny proti euru, nikoli standardním prodejem dolarů. Americké ministerstvo financí ani newyorský Fed však dosud nezveřejnily úplný rozpis transakcí, a proto nelze s absolutní jistotou tvrdit, že americká část operace neobsahovala žádné dolarové obchody. Ve společném zásahu navíc dolary pravděpodobně prodávalo Japonsko, takže celou operaci nelze popsat jako nákup jenů financovaný výhradně eurem. Použití eur se podle dostupných informací týkalo především americké části zásahu a patrně mělo zabránit dojmu, že Washington usiluje o plošné oslabení dolaru.

Koordinovaná intervence Japonska a USA může být krátkodobě poměrně účinná, protože investorům připomíná, že sázka proti jenu již není bezriziková. Odhady založené na pohybu peněžních toků naznačují, že Japonsko mohlo na nákup své měny vynaložit až téměř 59 miliard dolarů, přičemž značná část připadala na společný páteční zásah. Takto vysoké částky dokážou kurz rychle posunout, jejich účinek však obvykle slábne, pokud se nezmění měnová a fiskální politika. Důležitá byla také aktivace amerického repo mechanismu, který měl Japonsku umožnit získat likviditu bez rozsáhlého prodeje amerických státních dluhopisů. Washington tím totiž zároveň chránil vlastní dluhopisový trh před nežádoucím růstem výnosů.

Pokud se má japonský jen udržitelně stabilizovat v rozmezí 155–160 USDJPY či případně dále posilovat, tak se nezbytnými podmínkami jeví to, aby BoJ obnovila postupné zvyšování sazeb a japonská vláda omezila politiku, která podporuje rozpočtové výdaje. Zároveň platí, že společný zásah Japonska a USA vytvořil kolem nedávných minim japonského jenu (úroveň 164 USDJPY) věrohodnější obrannou linii, což pravděpodobně omezí rychlé spekulativní oslabení jenu. Intervence tedy Japonsku koupily čas. Nyní bude záležet na tom, zda hospodářská politika v Japonsku nabídne trhu přesvědčivější důvod jeny držet, a nikoli pouze důvod bát se je prodávat.

Další zprávy o bankách