Sucho městskou zeleň nešetří. Spotřeba vody se za pár let zdvojnásobila

Vyškov, 25. července 2026 – Suché a horké počasí dává zabrat nejen lidem, ale také městské zeleni. Stromy, keře i květinové záhony jsou v letních měsících závislé na pravidelné péči. Každý týden bez vydatných dešťů nicméně do tabulky přibývají dřeviny, které souboj se suchem jednoduše prohrály. Břízy žloutnou, smrky napadá kůrovec.

Sucho komplikuje život vodohospodářům, lesníkům, lodní přepravě, zemědělcům nebo zahrádkářům, péče o městskou zeleň není výjimkou. Přestože radnice zalévání každoročně posiluje, možnosti mají své limity. „Vegetace je dlouhodobou situací výrazně oslabená. Nedostatek vláhy se opakuje už několik let po sobě a jeho dopady jsou patrné napříč městskou zelení: tráva usychá bez ohledu na svou výšku, na travnatých plochách se více prosazují plevele, které sucho často snášejí lépe než traviny, výrazné problémy mají i dřeviny, které jsme ještě donedávna považovali za poměrně odolné. Je to smutný pohled,“ posteskl si vyškovský místostarosta Josef Kachlík.

Po zimě, která nepřinesla dostatek vláhy, následovalo srážkově velmi slabé jaro. „Na rozdíl od řady míst v Čechách patříme k oblastem s největším deficitem vláhy. Problém se netýká jen povrchových vrstev půdy, ale i podzemních vod. Některé druhy dřevin se se suchem zatím dokážou vyrovnat, řada stromů s mělčím kořenovým systémem je však na nedostatek vody velmi citlivá. Pokud nepřicházejí vydatnější a déletrvající srážky, hrozí jejich další chřadnutí nebo odumírání. Na území města aktuálně nejvíc trpí suchem břízy a smrky. Nedostatek vláhy stromy oslabuje a činí je náchylnějšími k napadení kůrovcem. Ten už bohužel v několika případech smrků zaúřadoval. Stačí jen několik dní a zdánlivě zdravý kus nenávratně poškodí. Břízy zase předčasně žloutnou a shazují listy,“ zdůraznil vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek.

Objevují se ale také jiná rizika. Oslabené stromy postupně ztrácejí pružnost, a jejich větve se proto lámou častěji než dřív. „Péče o městskou zeleň tak není jen o snaze udržet stromy v co nejlepší kondici či otázkou jejich vzhledu, ale rovněž o zajištění bezpečnosti obyvatel,“ poznamenal vedoucí odboru.

Půda je natolik vyprahlá, že krátké přeháňky situaci nevyřeší. Zem podle jeho slov potřebuje čas, je to postupný proces. Voda po ní často jen steče místo toho, aby se vsákla ke kořenům rostlin. Teprve delší a vydatnější srážky pomohou obnovit její schopnost zadržovat vláhu.

Na městských pozemcích (včetně místních částí) je téměř 11 tisíc stromů. „Standardně zaléváme jednoleté až dvouleté výsadby. Letošní sucho nás ale přimělo rozšířit zálivku i na tříleté dřeviny. Ty ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém, takže si například ani v lokalitách poblíž vodních toků nedokážou zajistit dostatek vláhy z hlubších vrstev půdy. Ošetřujeme tak bezmála 300 stromů, pochopitelně se musíme starat rovněž o záhony,“ připomněla správkyně městské zeleně Kateřina Hilbertová.

Dopady jsou patrné i u druhů, které ještě před několika lety považovala za velmi odolné. „Třeba tavolníky, které běžně patří mezi nenáročné keře a pravidelnou zálivku téměř nepotřebují. V současných podmínkách ale ani ony nedokážou dlouhodobému nedostatku vláhy odolávat,“ zmínila správkyně Hilbertová.

Od dubna se přitom po městě každý den pohybuje pracovník, který má na starosti výhradně zalévání městské zeleně. Denně ujede přibližně 60 kilometrů a spotřebuje kolem 12 kubíků vody. Ještě před několika lety přitom na stejnou práci stačilo zhruba 6 kubíků za den. „Letos kvůli přetrvávajícímu suchu probíhá zálivka nejen ve všední dny, ale také o víkendech. Ani to však nestačí, proto bylo od začátku července nutné nasadit další pracovní četu. Spotřeba vody tak ještě vzrostla, stejně jako denně projeté desítky kilometrů,“ upozornil místostarosta města Kachlík.

S extrémním suchem přibývá také dotazů od veřejnosti. „Volají lidé s dotazy, proč nezaléváme třeba čtyřicetileté dřeviny rostoucí před jejich domem. Starší strom čerpá vodu z mnohem většího objemu půdy než mladá výsadba. Zatímco dvouletý strom má kořeny převážně v okolí výsadbové jámy, desetiletý nebo padesátiletý je rozprostřený do několika metrů kolem kmene a často i do větší hloubky. Díky tomu lépe zvládá období sucha. Zálivka by byla neefektivní a extrémně neekonomická. Ve městě s tisíci stromy je to prakticky nerealizovatelné. Péči proto směřujeme tam, kde má největší přínos,“ sdělil vedoucí odboru životního prostředí.

Diskuse se pravidelně vedou také kolem sečení trávy. Pracovníci údržby přitom postupují podle aktuálního vývoje počasí a stavu jednotlivých ploch. „Trávu jsme sekli do doby, než přišla enormní sucha. Následně jsme sečení zastavili. Pokud se nicméně potýkáme s dlouhotrvajícím suchem bez deště, samotná výška trávy už situaci nezachrání. Vyšší porost sice pomáhá zadržovat vláhu v půdě, při dlouhodobém nedostatku srážek ale tráva stejně přechází do vegetačního klidu a zasychá,“ okomentoval vedoucí Kutálek.