Za předplatné Češi utratí téměř dvanáct tisíc ročně. Lokální Oneplay je přitom oblíbenější než Disney+

Digitální služby, streamovací platformy a pravidelné nákupy tvoří stále větší část měsíčních výdajů. Průměrný Čech za ně zaplatí zhruba tisícikorunu měsíčně. Vyplývá to z dat fintechu Tapix, který analyzoval trh předplatných ve střední Evropě. Čísla ukazují, že zatímco počtu transakcí vládnou giganti Apple a Netflix, v objemu peněz bodují i pojišťovny. Českým specifikem je také silná pozice lokální služby Oneplay, která v počtu plateb poráží Disney+ i PlayStation.

„Předplatné se stalo novou vrstvou našich každodenních výdajů. Problém je, že peníze odcházejí z účtu automaticky, což z nich dělá pro řadu lidí neviditelné položky a snadno tak ztrácejí přehled, kolik vlastně měsíčně platí. Právě proto roste potřeba bank tyto transakce přehledně kategorizovat a lidem je v aplikacích srozumitelně ukazovat. Některé digitální banky už tímto směrem jdou, například Revolut, bunq, Plum, Up nebo Vivid. Od dubna letošního roku se z toho navíc stala povinnost i pro vydavatele karet Visa ve vybraných evropských zemích včetně Česka,“ říká Ivan Dovica, spoluzakladatel a co-CEO fintechu Dateio.

Na větší srozumitelnost plateb naváže i další požadavek Visy, který má začít platit od ledna 2027. Vydavatelé karet v Belgii, Česku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Irsku, Lucembursku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Spojeném království budou muset klientům v digitálním bankovnictví zpřístupňovat také rozšířené údaje o obchodníkovi, například jeho obchodní název, adresu, telefonní číslo nebo web. Podobné podmínky již v roce 2023 zavedla i společnost Mastercard.

„Z přehlednosti plateb se postupně stává standard, který od bank očekávají nejen klienti, ale i karetní společnosti. Rozhodující ale nebude jen to, zda banky nové požadavky formálně splní. Větší hodnotu získají ty instituce, které dokážou klientům nabídnout srozumitelný přehled pravidelných plateb a jasné informace o obchodnících i nad rámec povinného minima,“ doplňuje Dovica.

Podle dat Tapixu zhruba čtyřicet procent klientů platí alespoň jedno aktivní předplatné. Každý čtvrtý uživatel má dokonce dvě a více současně. Celkově průměrný klient utratí za tyto služby téměř dvanáct tisíc korun ročně, což tvoří necelých šest procent všech jeho karetních transakcí. Oproti zbytku střední Evropy utrácejí Češi zhruba o čtyřicet procent méně. Nižší je i průměrná cena jednoho předplatného, která v Česku vychází na zhruba 345 korun, zatímco ve střední Evropě se pohybuje kolem 405 korun.

Oneplay poráží Disney+. V objemu vedou i pojišťovny

Struktura výdajů ukazuje, že více než polovinu všech plateb za předplatné spolknou digitální služby jako software a datová úložiště. Další třetinu zabírá volný čas, kam spadá streamování hudby a filmů. Lidé nejčastěji platí za služby společností Apple, Google Play, Netflix a Spotify. Páté místo v počtu transakcí drží česká platforma Oneplay, která za sebou nechává i globální hráče jako Disney+ nebo PlayStation.

Žebříček celkového objemu utracených peněz ale vypadá jinak. Největší částky odcházejí společnostem Apple a Netflix, ovšem do první desítky se dostaly také pojišťovny Allianz a Generali.

Tabulka: Počty transakcí a objemy plateb u předních obchodníků v České republice

Tapix upozorňuje, že rozpoznat v bankovní aplikaci, zda konkrétní platba skutečně odpovídá předplatnému, není jednoduché. Jeden obchodník totiž často vystupuje pod desítkami různých cenových pravidel. Například rozvoz potravin Rohlik.cz strhává odlišné částky za jednorázový nákup, měsíční členství a roční poplatek. Banky proto musejí přesně párovat konkrétní částku, frekvenci a způsob platby.

„U klientů neobank tvoří předplatné až polovinu všech karetních transakcí, u tradičních bank je to zhruba desetina. Pro finanční domy se už tak přehledná správa těchto výdajů stává nutným standardem, bez kterého u mladších zákazníků neuspějí. Do budoucna proto bude stále důležitější, aby bankovní aplikace dokázaly s pravidelnými platbami pracovat stejně přehledně jako s běžnými transakcemi a pomáhaly lidem lépe rozumět tomu, kam jejich peníze každý měsíc odcházejí,“ dodává Dovica.

Dateio je česká fintechová společnost založená v roce 2013. Její jedinečnost tkví ve způsobu, jakým využívá potenciál platebních dat. Pomocí jejich hloubkové analýzy dokáže zjistit, kdy, kde, za co a jaký typ zákazníků kartami platí, a díky tomu s daty dokáže hodnotně pracovat. Dateio vyvíjí dva produkty – Dateio Platform a Tapix. Tapix reaguje na potřebu bank lépe porozumět platebním datům jejich klientů a poskytuje službu obohacování platebních dat. Díky tomu si banky a finanční instituce mohou data detailně analyzovat a stavět na nich vlastní funkce a řešení. Sídlo Dateia na pražském Smíchově momentálně obývá kolem stovky zaměstnanců.