Ekonomika potvrzuje svou odolnost, když mezičtvrtletní růst v Q2 zrychlil na 0,4 % (Komentář)

Česká ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí podle předběžného odhadu HDP mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 % a potvrdila tak námi očekávané zrychlení růstového tempa. V prvním čtvrtletí totiž ekonomika zklamala, když vykázala mezičtvrtletní růst pouze o 0,2 %. Slabší výsledek za první čtvrtletí byl ale do velké míry způsoben vysoce záporným příspěvkem čistého vývozu kvůli silnému nárůstu importů. Ten nejspíše souvisel jednak s pokračujícím svižným růstem domácí poptávky, a pak také s efektem předzásobení firem v důsledku obav z dopadů konfliktu na Blízkém východě.

Náš odhad pro druhé letošní čtvrtletí počítal s jen mírně vyšším mezičtvrtletním růstem HDP o 0,5 %, zatímco tržní konsensus činil 0,6 %. Předběžný odhad HDP nabízí pouze velmi stručný komentář statistického úřadu ke struktuře ekonomického růstu. Podle něho byl mezičtvrtletní růst HDP pozitivně ovlivněn rostoucími výdaji na konečnou spotřebu a saldem zahraničního obchodu, zatímco tvorba hrubého kapitálu, zahrnující nejen fixní investice ale i ty do zásob, měla negativní vliv.

Komentář ČSÚ může naznačovat o něco slabší domácí poptávku ve druhém čtvrtletí, než s jakou jsme v prognóze počítali. My jsme totiž očekávali, že příspěvek čistého vývozu zůstane záporný, zatímco komentář ČSÚ naznačuje kladné působení. Pokračující záporné působení jsme očekávali v podstatě ze stejných důvodů jako tomu bylo v prvním čtvrtletí, tedy vliv robustní domácí poptávky a obavy z dopadů blízkovýchodního konfliktu na vyšší dovozní aktivitu. Pokud by tedy příspěvek čistého vývozu byl kladný a mezičtvrtletní dynamika HDP zůstala na 0,4 %, pak to nutně oproti naší prognóze implikuje slabší domácí poptávku. Ukazovat by na to mohla také ČSÚ indikovaná struktura vývoje hrubé přidané hodnoty, když statistický úřad v rámci její mezičtvrtletní dynamiky vyzdvihuje hlavně kladný příspěvek průmyslu. S tím jsme sice počítali, jeho výše však mohla být o něco odlišná, když stále neznáme výsledky průmyslové produkce za červen.

Domácí poptávku mohly negativně ovlivnit obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě i dobíhající vliv rozpočtového provizoria. Obavy z geopolitických rizik a vyšších cen energií se mohly podepsat na nižší ochotě domácností utrácet, přestože mzdový růst v prvním letošním čtvrtletí dosáhl silných 8 %, zatímco u firem mohl přispět k omezení výdajů na investice. Dobíhající vliv rozpočtového provizoria souvisejícího se střídáním vlády pak mohl nadále tlumit investiční aktivitu státu. Slabší domácí poptávka, a tedy i slabší tlaky na růst cen, by jen posilovaly naše očekávání, že úrokové sazby ČNB na zasedání v příští týdnu zůstanou beze změny.

V meziročním vyjádření růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí mírně zpomalil z 2,2 % na 2,0 %, i tak ale zůstal svižný. Za celý letošní rok potom v naší včera zveřejněné nové prognóze očekáváme zvýšení výkonu tuzemského hospodářství o 2,1 % a pro příští rok pak zrychlení růstu na 2,6 %. Hlavním zdrojem tohoto růstu by měla být nadále domácí poptávka, podporovaná i nově se rozvíjejícími odvětvími. To celkově přispívá ke zvýšené odolnosti české ekonomiky vůči v současnosti vysoce turbulentnímu globálnímu prostředí. Naše nová prognóza je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_3Q26_CZ.