Evropské země pod tíhou drahoty obnovují regulace cen pohonných hmot či o nich uvažují. Stoupá tlak na Babišovu vládu, aby tak učinila též – nafta v ČR za poslední dva týdny zdražila o mimořádných více než 7 Kč/l

Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.

Nejnověji návrat k regulovaným cenám signalizuje Polsko. Premiér Donald Tusk včera uvedl, že pokud zůstane trh nestabilní a ceny budou dále růst, vláda může regulaci obnovit alespoň na poslední dva týdny srpnových prázdnin. Polsko cenové stropy zavedlo už v březnu, pozastavilo je však na konci června, kdy se ropa a paliva přechodně stabilizovaly.

Itálie včera obnovila dočasnou daňovou úlevu na naftu. Spotřební daň snížila tak, aby diesel pro konečného zákazníka zlevnil o 17 eurocentů na litr, zatím do 6. srpna. Nejde tedy o klasický cenový strop, ale o rozpočtově financované snížení ceny. Italská vláda navíc nevylučuje další kroky. Průměrná cena nafty totiž překročila 2,18 eura za litr a na dálnicích stojí více než dvě eura oba hlavní druhy paliv.

K přímějším zásahům už dříve sáhly další země. Rumunsko zastropovalo obchodní přirážky, omezilo vývoz paliv a následně snížilo spotřební daň z nafty. Nyní Rumunsku nově hodlá dočasně zavést institut variability v nastavení spotřební daně z paliv, který by pružně krotil jejich prudší zdražování.

Rakousko snížilo daň z benzinu a nafty a současně zavedlo omezení marží v dodavatelském řetězci; opatření mají platit po zbytek letošního roku. Německo cenu přímo nezastropovalo, čerpacím stanicím ale od dubna dovoluje zdražit pouze jednou denně, zatímco zlevňovat mohou kdykoli.

Maďarsko v březnu zavedlo maximální cenu benzinu 595 forintů a nafty 615 forintů za litr pro vozidla registrovaná v zemi. Strop však 27. června zrušilo, protože tržní ceny klesly pod regulovanou úroveň. Nová legislativa přesto umožňuje regulaci rychle obnovit, pokud by došlo k dalšímu mimořádnému narušení trhu.

Roste proto i pravděpodobnost návratu regulace v Česku. Podle údajů společnosti CCS zdražila nafta během posledních dvou týdnů přibližně o sedm korun na 43,77 koruny za litr. Jen za poslední celý týden vzrostla její průměrná cena o tři koruny. Významná část skoku souvisí s ukončením snížené spotřební daně, která cenu nafty držela níže o 2,35 koruny včetně DPH. Zbytek odráží růst zejména růst velkoobchodních cen, nedostatek dieselu na evropském trhu či fakt, že se některé čerpací stanice po ukončení regulace „hojí“ a stanovují opět relativně vysoké marže.

Česká vláda při ukončení regulace výslovně uvedla, že je připravena opatření znovu zavést, pokud by došlo k dramatickému růstu cen ropy nebo dalšímu vyostření situace na Blízkém východě. Čím více okolních zemí nyní ceny administrativně tlumí, tím silnější bude i domácí politický tlak. Cenové rozdíly se totiž promítají do přeshraničního tankování i do nákladové konkurenceschopnosti českých dopravců.

Regulace sama o sobě vysokou cenu ropy neodstraní, pouze přesouvá část nákladů. Daňová úleva zatěžuje státní rozpočet, zatímco příliš tvrdý cenový strop může oslabit motivaci palivo dovážet a v krajním případě zhoršit zásobování. Ekonomicky obhajitelný je proto především krátkodobý a přesně vymezený zásah proti mimořádným maržím a panickému zdražování. Politicky se však prostor pro nečinnost české vlády rychle zužuje.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank