Rusko snížilo sazby. Éra extrémně drahých peněz ale zdaleka nekončí

Ruská centrální banka (CBR) na svém zasedání 24. července snížila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 14,00 % p.a. Na první pohled jde o další krok směrem k uvolňování měnové politiky, ve skutečnosti však banka vyslala poměrně opatrný signál. Další snižování sazeb bude podle ní probíhat pomaleji, než se ještě před několika měsíci očekávalo. Hlavním důvodem jsou přetrvávající inflační rizika, vysoké vládní výdaje a ekonomika, která stále naráží na limity svých výrobních kapacit.

Přestože se Rusko postupně vzdaluje období rekordně vysokých sazeb, měnové podmínky zůstávají jedny z nejpřísnějších na světě.

Od rekordních 21 % k dnešním 14 %

Současný vývoj představuje výrazný kontrast k situaci v letech 2024 a na začátku roku 2025. Ruská centrální banka tehdy zvýšila základní sazbu až na 21 %, nejvyšší úroveň od prvních měsíců po zahájení války na Ukrajině. Důvodem nebyla slabá ekonomika, ale naopak její přehřívání.

Ekonomiku podporovaly mimořádně vysoké státní výdaje, především do obranného průmyslu, zatímco firmy čelily nedostatku pracovní síly i technologickým omezením způsobeným sankcemi. Rychlý růst mezd, silná domácí poptávka a omezená nabídka vedly k vysoké inflaci, kterou se centrální banka snažila zkrotit právě rekordními úrokovými sazbami.

Během letošního roku se sice cenové tlaky postupně dále mírní, centrální banka však opakovaně upozorňuje, že riziko jejich opětovného zesílení zůstává vysoké.

Výnosy pro střadatele: Dvouciferné úroky stále přetrvávají

Pro ruské střadatele zůstávají současné podmínky stále mimořádně atraktivní, přestože nominální úrokové sazby oproti loňsku výrazně poklesly.

Podle monitoringu deseti největších bank dosáhla maximální roční úroková sazba u rublových vkladů ve druhé dekádě července 12,83 %. Nejvýhodnější jsou nadále termínované vklady se splatností 91 až 180 dní, kde průměrná maximální sazba činí 12,61 %. U vkladů se splatností delší než jeden rok se průměrné úročení pohybuje kolem 11,30 %.

Ještě na začátku roku 2025 přitom banky nabízely úroky přesahující 21 %, což představovalo historicky mimořádné zhodnocení. Současné sazby jsou sice výrazně nižší, ale vzhledem k inflaci stále představují relativně vysoký reálný výnos.

Proč drží centrální banka sazby na 14 %, když inflace činí necelých 6 %?

Na první pohled působí současná měnová politika velmi přísně. Základní sazba 14 % totiž výrazně převyšuje meziroční inflaci, která podle posledních údajů dosahuje 5,9 %.

Důvodů je několik. Prvním jsou stále vysoká inflační očekávání domácností i podniků. Centrální banka se obává, že lidé budou i nadále očekávat růst cen, což podporuje vyšší spotřebu i růst mezd. Vyšší sazby mají nadále motivovat k úsporám a pomoci stabilizovat cenová očekávání.

Významnou roli hraje také fiskální politika. Vládní výdaje, zejména vojenské, zůstávají velmi vysoké a strukturální deficit státního rozpočtu by měl podle odhadů přetrvávat minimálně do roku 2028. Vysoké vojenské výdaje zkrátka znamenají, že do ekonomiky nadále proudí velké objemy peněz. Pokud současně nabídka zboží a služeb neroste stejným tempem, vzniká inflační tlak. Expanzivní rozpočtová politika tak působí opačným směrem než restriktivní měnová politika centrální banky. 

Dalším problémem je rekordně napjatý trh práce. Nízká nezaměstnanost vede k rychlému růstu mezd, který v řadě odvětví převyšuje růst produktivity práce. Vyšší mzdové náklady se následně promítají do cen výrobků a služeb.

Spotřebitelé změnili své chování

Extrémně vysoké úrokové sazby během roku 2025 významně ovlivnily chování ruských domácností.

Banky nabízely vysoké dvouciferné úroky na termínovaných vkladech, což vedlo k rekordnímu přílivu úspor. Mnoho domácností odložilo větší nákupy financované úvěrem a místo spotřeby využívalo atraktivního zhodnocení bankovních vkladů.

S postupným poklesem úrokových sazeb se situace začíná měnit. Ochota spořit sice zůstává vysoká, část prostředků se ale postupně přesouvá do spotřeby, investic nebo na realitní trh. Centrální banka právě proto postupuje při snižování sazeb velmi opatrně, aby se příliš rychlé oživení poptávky znovu nepromítlo do růstu inflace.

Ekonomika v roce 2026 zpomaluje

Na rozdíl od předchozích dvou let vykazuje ruská ekonomika známky ochlazení. Centrální banka nově odhaduje letošní růst HDP pouze v rozmezí 0,0 až 1,0 %, což představuje výraznou revizi směrem dolů. Na ekonomiku začínají dopadat právě vysoké úrokové sazby, které prodražují financování investic i podnikových úvěrů.

Zároveň se ukazuje, že hlavní překážkou dalšího růstu není nedostatek poptávky, ale omezené výrobní kapacity. Firmy v řadě odvětví narážejí na nedostatek zaměstnanců, technologií i dovážených komponentů.

Ani zahraniční obchod nepřinesl příliš pozitivní zprávy. Ve druhém čtvrtletí byl export nižší a importy naopak vyšší, než centrální banka očekávala. Svou roli sehrál i silnější rubl, který podpořil dovoz zahraničního zboží.

Levné peníze se zatím nevracejí

Přestože ruská centrální banka pokračuje ve snižování úrokových sazeb, nelze současný vývoj považovat za návrat k levným penězům. Pro investory i střadatele to znamená, že Rusko zůstane i v následujících měsících ekonomikou s mimořádně vysokými úrokovými sazbami. Pro běžné domácnosti pak platí, že i přes postupný pokles sazeb zůstávají bankovní vklady nadále v Rusku jedním z nejvýnosnějších způsobů zhodnocení úspor.

Níže uvedená tabulka přibližuje, jaký má centrální banka aktuální pohled na některé hlavní ekonomické údaje Ruska pro příští roky. Zmínit lze, že například při kalkulaci výběru daní z příjmů z ropy počítá pro letošek s cenou barelu ropy ve výši 60 USD, pro následující 3 roky pak ve výši 50 USD. Loni měla prodejní cena ropy dosáhnout ve výsledku v průměru 56 USD.