Je bitcoin mrtvý? Peníze tečou do AI firem, krypto ale ještě zdaleka nekončí

Umělá inteligence ovládla pozornost investorů, zatímco z bitcoinových fondů během letošního roku odtekly miliardy dolarů. Největší kryptoměna se navíc obchoduje hluboko pod svým historickým maximem. Přesto by bylo předčasné tvrdit, že je bitcoin mrtvý. Kryptoměnový trh spíše vstoupil do období, v němž už nestačí pouhá očekávání a investoři chtějí vidět konkrétní využití.

Otázka, zda je bitcoin mrtvý, se vrací prakticky po každém výraznějším propadu kryptoměnového trhu. Tentokrát ale nejsou pochybnosti investorů úplně neopodstatněné. Bitcoin vstoupil do roku 2026 oslabený a během prvního pololetí nedokázal držet krok s akciemi společností spojených s umělou inteligencí.

Zatímco kapitál proudí do výrobců čipů, provozovatelů datových center, energetické infrastruktury a vývojářů velkých jazykových modelů, zájem o bitcoin částečně ochladl. V pondělí 20. července 2026 se jeho cena pohybovala přibližně okolo 64 tisíc dolarů. To je téměř o polovinu méně než rekordních zhruba 126 tisíc dolarů, kterých bitcoin dosáhl v říjnu 2025.

Slabší cena ale sama o sobě neznamená, že bitcoin nebo celý kryptoměnový sektor přestaly být relevantní. Přesnější je říci, že se změnilo prostředí, v němž musí krypto o pozornost a peníze investorů soutěžit.

Peníze tečou především do umělé inteligence

Hlavním investičním příběhem roku 2026 není blockchain, ale umělá inteligence. Podle analýzy společnosti KPMG dosáhly globální venture kapitálové investice v prvním čtvrtletí rekordních 330,9 miliardy dolarů. Oproti poslednímu čtvrtletí roku 2025 se tak více než zdvojnásobily.

Výsledek byl do značné míry tažen několika obřími transakcemi. Deset největších investičních kol přilákalo přes 206 miliard dolarů a většina z nich připadla na společnosti zaměřené na AI. Jen OpenAI podle KPMG získala 122 miliard dolarů, Anthropic 30,6 miliardy a xAI dalších 20 miliard dolarů. Velké investice obdržely také společnosti Waymo, Databricks nebo Shield AI.

Investoři navíc nesázejí pouze na samotné modely umělé inteligence. Peníze proudí také do výrobců polovodičů, paměťových čipů, energetických společností a provozovatelů datových center.

Jak upozornila agentura Reuters, čtyři významné fondy zaměřené na polovodiče získaly během prvních měsíců roku přibližně 21 miliard dolarů. Z bitcoinových burzovně obchodovaných fondů naproti tomu ve stejném období čistě odteklo přes 3,1 miliardy dolarů.

Rozdíl mezi oběma sektory byl viditelný také na samotné výkonnosti. Zatímco polovodičové akcie byly začátkem června meziročně přibližně o 170 procent výše, hodnota bitcoinu ve stejném srovnání klesla zhruba o 40 procent.

Kryptoměny v současnosti nenabízejí stejně snadno uchopitelný růstový příběh jako AI. U technologických společností mohou investoři sledovat objednávky čipů, růst cloudových služeb, výstavbu datových center nebo zvyšování tržeb. U bitcoinu zůstává hlavní argument založen především na omezeném množství mincí, bezpečnosti decentralizované sítě a očekávání budoucí poptávky.

Bitcoinové fondy zažily výrazné odlivy

Přesun kapitálu byl nejlépe vidět na burzovně obchodovaných produktech. Na přelomu května a června odteklo podle společnosti CoinShares z bitcoinových investičních produktů během jediného týdne přibližně 1,44 miliardy dolarů. Jednalo se o největší týdenní odliv z bitcoinu od začátku roku 2026.

Začátkem července následně Citigroup snížila svůj dvanáctiměsíční cenový výhled pro bitcoin ze 112 tisíc na 82 tisíc dolarů. Banka svůj krok vysvětlovala právě slábnoucím zájmem investorů, odlivy z ETF a pomalejším postupem americké kryptoměnové legislativy. Citigroup tehdy odhadovala, že z bitcoinových ETF od začátku roku odteklo přibližně 3,3 miliardy dolarů, uvedla agentura Reuters.

Situace ale není zcela jednostranná. V polovině července se do kryptoměnových investičních produktů začaly peníze částečně vracet. Podle aktuálního přehledu CoinShares přiteklo po zveřejnění příznivějších údajů o americké inflaci do digitálních aktiv během úterý 218 milionů dolarů a ve středu dalších 197 milionů. Většina nových prostředků směřovala právě do bitcoinu.

Vývoj ukazuje, že bitcoin už není od širších finančních trhů odděleným experimentem. Jeho cenu stále více ovlivňují očekávání ohledně úrokových sazeb, inflace, hospodářského růstu, geopolitických konfliktů a celkové ochoty investorů nakupovat rizikovější aktiva.

Institucionalizace má v tomto směru dvě strany. Bitcoin je dnes pro velké investory dostupnější než kdykoliv dříve. Zároveň je ale také jednodušší jej rychle prodat a přesunout peníze do jiného populárního sektoru. Z původně alternativního aktiva se tak postupně stává běžná součást globálního finančního systému.

Ani investování do AI není bez rizika

Mohlo by se zdát, že umělá inteligence z bitcoinového trhu odčerpává prakticky všechny volné peníze. Tak jednoduchý ale vývoj není. Také akcie navázané na AI se v červenci 2026 dostaly pod výrazný tlak.

Polovodičový index Philadelphia Semiconductor se během několika týdnů propadl o více než 20 procent ze svého červnového maxima. Investoři začali vybírat zisky a stále častěji se ptají, zda budou obrovské investice technologických společností do AI infrastruktury skutečně dostatečně výdělečné. Přes červencovou korekci však polovodičový sektor zůstával od začátku roku více než 60 procent v plusu, uvedl Reuters.

Někteří investoři proto postupně snižují expozici vůči výrobcům čipů a hledají společnosti, které budou umělou inteligenci využívat ke snižování nákladů nebo zvyšování produktivity. Obavy vyvolává hlavně udržitelnost výdajů největších technologických společností na datová centra a výpočetní infrastrukturu.

AI tedy v současnosti představuje silnější investiční příběh než bitcoin, ani tento příběh ale není bez rizika. Část akcií už v ceně odráží velmi optimistická očekávání, jejichž naplnění může trvat řadu let.

Krypto startupy nezmizely, jen dostávají méně peněz

Výrazný rozdíl mezi AI a kryptem je patrný také ve financování startupů. Podle výzkumu společnosti Galaxy investovali venture kapitáloví hráči v prvním čtvrtletí roku 2026 do kryptoměnových a blockchainových společností přibližně čtyři miliardy dolarů v rámci 355 transakcí.

Objem investic se proti mimořádně silnému poslednímu čtvrtletí roku 2025 snížil přibližně o polovinu. Přesto zůstal vyšší než ve většině jednotlivých čtvrtletí během kryptoměnového útlumu v letech 2023 a 2024.

Ve srovnání se stovkami miliard dolarů mířícími do širšího venture kapitálového trhu jde o relativně malou částku. Neznamená to ale, že by financování kryptoměnových projektů vyschlo úplně.

Peníze nadále získávají společnosti zaměřené na obchodování, burzy, platební služby, tokenizaci, správu digitálních aktiv, peněženky a blockchainovou infrastrukturu. Investoři jsou pouze selektivnější a méně ochotní financovat projekty, jejichž jediným produktem je nový token a příslib rychlého růstu jeho ceny.

Institucionální zájem úplně nezmizel

Jedním z nejsilnějších argumentů proti tvrzení, že je bitcoin mrtvý, zůstává pokračující přítomnost tradičních finančních institucí.

Analýza regulatorních hlášení amerických investorů od společnosti CoinShares ukázala, že po slabším prvním čtvrtletí se toky do amerických spotových bitcoinových ETF znovu obrátily. Od konce března do poloviny května do nich čistě přiteklo přibližně 2,3 miliardy dolarů.

Regulované bitcoinové fondy tak z trhu nezmizely, přestože procházejí obdobím zvýšených odlivů a kolísání. Investoři mohou bitcoin nakupovat prostřednictvím produktů velkých správců aktiv, aniž by si museli zřizovat kryptoměnovou peněženku nebo obchodovat přímo na burze.

To je zásadní rozdíl oproti předchozím kryptoměnovým zimám. V minulosti se investoři obávali, že zákaz kryptoměn, krach burz nebo nedostatečná infrastruktura zničí celý sektor. Dnes je hlavním problémem spíše slabší poptávka a konkurence jiných investičních témat. Samotná infrastruktura ale nezmizela.

Regulace může kryptu pomoci dospět

Dalším argumentem ve prospěch dlouhodobého přežití kryptoměn je postupné zpřesňování a sjednocování pravidel.

Evropské nařízení MiCA je plně použitelné od prosince 2024 a zavádí jednotný rámec pro poskytovatele kryptoměnových služeb i emitenty vybraných digitálních aktiv včetně stablecoinů. Evropská komise v roce 2026 zároveň zahájila konzultace k jeho dalšímu vyhodnocení a možným úpravám.

Ve Spojených státech vydala Komise pro cenné papíry a burzy v březnu 2026 nový výklad uplatňování zákonů o cenných papírech na kryptoměnová aktiva. Dokument zavádí podrobnější rozdělení tokenů a upřesňuje přístup například ke stakingu, těžbě, airdropům nebo zabaleným tokenům.

Přísnější regulace může část původní kryptoměnové komunity odrazovat. Pro banky, fondy, technologické společnosti a správce majetku ale jasnější pravidla snižují právní nejistotu a usnadňují vstup na trh.

Kryptoměny tak mohou postupně ztrácet část své někdejší anarchistické identity, zároveň se však stávají přístupnějšími pro tradiční finanční sektor.

Je tedy bitcoin mrtvý?

Bitcoin není mrtvý, ale v roce 2026 přišel o pozici nejatraktivnějšího technologického příběhu na finančních trzích. Pozornost investorů převzala umělá inteligence, která nabízí viditelnější růst, obří investiční kola a konkrétní firemní výsledky.

Krypto ale zároveň pokračuje v institucionalizaci. Regulované fondy nezmizely, venture kapitál nadále financuje blockchainové společnosti a státy vytvářejí pravidla pro burzy, stablecoiny, úschovu kryptoměn i tokenizovaná aktiva.

Vývoj se tak posouvá od otázky, zda kryptoměny přežijí, k otázce, které jejich části dokážou nabídnout dlouhodobé využití.

Pro bitcoin může být současné období bolestivé, ale také očistné. Pokud má obstát, nebude mu stačit další vlna internetového nadšení. Bude muset investory přesvědčit, že má v portfoliích a globálním finančním systému své místo i ve chvíli, kdy už není nejžhavějším tématem trhu.

Obsah tohoto článku slouží pouze k informačním účelům a nepředstavuje investiční poradenství ani doporučení k nákupu konkrétního aktiva. Investice do kryptoaktiv jsou spojeny s vysokým rizikem. Hodnota kryptoměnových aktiv může klesat i růst a můžete přijít o celou investovanou částku. Kryptoaktiva nejsou chráněna schématy záruky vkladů. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výsledků.  

Miloš Mázor se investování do kryptoměn věnuje od roku 2018. Obchodováním s kryptoaktivy navázal na své mnohaleté zkušenosti z působení na finančním a investičním trhu.

Miloš Mázor získal odborné finanční vzdělání především na Slovensku. Absolvoval mimo jiné Institut bankovního vzdělávání Národní banky Slovenska (2021-2025), kde také úspěšně složil odbornou zkoušku v oblasti kapitálového trhu.

 

Společnost Madison Six j.s.a. je na Slovensku licencovaná krypto směnárna. S povolením podle MiCA je legitimním subjektem bezpečného poskytování služeb krypto aktiv.

Madison Six j.s.a. je držitelem povolení č. 100-001-025-213 uděleného Národní bankou Slovenska k poskytování služeb krypto aktiv ve smyslu čl. 59 Nařízení MiCA.

Více informací na www.madisonsix.com