Ostrý provoz JMHZ: bez komplikací ho zvládlo jen minimum firem, u téměř poloviny administrativní zátěž naopak vzrostla

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) mělo být vlajkovou lodí debyrokratizace. Po prvním čtvrtletí ostrého provozu ale data mzdového průzkumu poradenské společnosti RSM mezi 222 organizacemi ukazují opačný obrázek. Start bez komplikací zvládlo jen minimum respondentů (6 %) a slibovanou administrativní úlevu pociťují pouhá 3 % z nich. Téměř polovina firem naopak hlásí, že jim zátěž s novým hlášením vzrostla. Naplnily se tak obavy, které zaměstnavatelé vyjadřovali už před spuštěním projektu.

Ostrý provoz JMHZ běží od letošního dubna a pro většinu firem znamenal náročné období. Plynulý start bez výrazných komplikací potvrdilo jen 6 % dotázaných. Největší skupina (38 %) prošla zaváděním s menšími obtížemi, které zvládla vlastními silami, ale téměř třetina firem (32 %) se potýkala s výraznými potížemi, jako jsou chyby v hlášeních nebo nesoulad dat. Dalších 6 % firem přiznává, že řešení hledá dodnes. Zbývající šestina (16 %) řeší celou agendu s externí mzdovou firmou nebo dodavatelem.

Slibovaná úleva nepřišla, bez překvapení

Nejsilnějším a nejjednotnějším signálem průzkumu je zklamání z administrativní zátěže. Téměř polovina firem (46 %) uvádí, že úlevu nepociťuje vůbec a zatížení jim naopak vzrostlo, dalších 23 % ji spíše nepociťuje. Pozitivní efekt zatím hlásí pouhá 3 % dotázaných. Část firem (17 %) si s hodnocením zatím počká.

Současná čísla přitom potvrzují obavy, které firmy vyjadřovaly ještě před spuštěním. Sonda RSM mezi 287 firmami z konce loňského roku ukázala, že připraveně se cítila jen necelá polovina z nich (47 %). Ve skutečné zjednodušení administrativy „rozhodně“ věřilo pouhých 4 % firem a dalších 46 % ve zjednodušení sice doufalo, ale zatím ho nevidělo. Právě tato skupina se po ostrém startu překlopila mezi zklamané.

„Čísla potvrzují, co slýcháme od klientů denně. Jednotné hlášení mělo administrativu zjednodušit, ale realita je zatím opačná: téměř polovině firem zátěž naopak narostla. A co je nejvýmluvnější: jde o jedno z mála témat, na kterém se dnes shodnou firmy napříč všemi obory,“ vysvětluje Monika Marečková, řídící partnerka RSM pro Česko a Slovensko.

Připravený software úlevu pomůže, ale zázraky nedělá, ukazuje paradox státní správy

Plně připravený mzdový software měla v požadovaném termínu jen necelá třetina firem (31 %). Polovina (49 %) dolaďuje drobné nesoulady za pochodu a zbytek řeší agendu jen částečně nebo externě.

Že technická připravenost sama o sobě zátěž nesnižuje, nejlépe ukazuje paradox státní správy: plně připravený software hlásí 89 % dotázaných organizací veřejného sektoru, přesto 56 % z nich žádnou úlevu nepociťuje a zatížení jim vzrostlo.

„Hlavní změnou, kterou jednotné hlášení přineslo, totiž není digitalizace, ale přesun sběru dat ze státu na zaměstnavatele. Máme klienty z výrobních závodů, kteří museli vyčlenit dva personalisty na celý pracovní týden, aby od pěti set zaměstnanců sesbírali údaje, které stát nově požaduje, a mnohdy je přitom má dávno ve vlastních evidencích. Připravený software je nutná podmínka, ale dohledávání a vysvětlování za firmy neudělá,“ říká Jiřina Kovaříková, Head of Payroll v RSM.

Co by firmám skutečně pomohlo

Podle RSM přitom projekt jednotného hlášení nemíří špatným směrem. Díky JMHZ se přestanou ztrácet příjmy zaměstnanců pro zápočet do důchodu, stát získá nástroj na odhalování duplicitně uplatňovaných daňových slev a do budoucna mohou odpadnout přílohy k nemocenským dávkám. Problém je v provedení a tempu, jakým se systém dolaďuje za ostrého provozu.

„JMHZ má smysluplné jádro a stojí za to ho dotáhnout. Firmám by teď nejvíce pomohly tři věci: velkorysejší lhůty na opravy chyb, dotažení systému, který zatím neumí zpracovat běžné situace z praxe, a kompenzace za agendu, kterou stát na zaměstnavatele přenesl. I symbolická sleva na sociálním pojištění by byla uznáním toho, kdo státu data fakticky shání,“ dodává Jiřina Kovaříková.

O mzdovém průzkumu

Mzdový průzkum RSM byl realizován v červnu 2026. Průzkum se soustředil na očekávání vlastníků firem podnikajících v Česku, případně jejich HR manažerů. 222 zapojených společností prezentuje odvětví průmysl, služby, IT a technologie, stavebnictví, development a reality, kovovýroba a strojírenství, státní správa, farmacie a zdravotnictví, doprava a logistika, marketing a reklama, poradenství a consulting, finančnictví, retail, automotive, potravinářství a zemědělství a energetika.

RSM je globální poradenská síť specializující se na středně velké a velké společnosti. Poskytuje komplexní služby v oblasti auditu, mezd, daní a poradenství, včetně rozsáhlého portfolia IT služeb, s cílem pomáhat klientům růst a dosahovat jejich obchodních cílů.

Celkově je globálně šestým největším poradenským subjektem na světě a v segmentu poradenství pro středně velké společnosti je leaderem trhu.

V České republice společnost patří mezi nejvýznamnější poradenské firmy a aktuálně zaujímá sedmou příčku v tomto sektoru. Po loňské akvizici poradenské skupiny Clarkson Hyde a letošním převzetí společnosti Advent s docházkovým řešením PowerKey dosahuje obratu přes 650 milionů korun a zaměstnává více než 390 odborníků v České republice a na Slovensku. RSM v České republice působí v šesti kancelářích v Praze, Brně, Pardubicích, Třebíči, Klatovech a Hodoníně a zároveň řídí svoji dceřinou společnost na Slovensku (RSM SK) s týmem v bratislavské pobočce.