Průměrná mzda v roce 2025 činila v Pardubickém kraji 46 920 Kč, což byla druhá nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání

28. 5. 2026

Podle výsledků strukturální mzdové statistiky činila průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2025 v Pardubickém kraji 46 920 Kč, což byla druhá nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. Poměr mediánu mezd (42 518 Kč a zároveň čtvrtá nejnižší hodnota mezi kraji) k průměrné mzdě (90,6 %) byl mezi kraji nejvyšší. Medián mezd žen kraji v kraji představoval 88,0 % mediánu mezd mužů, což je třetí nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání.

Struktura mezd zaměstnanců v Pardubickém kraji v roce 2025

Průměrná hrubá mzda v Pardubickém kraji patří podle výsledků strukturální mzdové statistiky dlouhodobě k nejnižším v mezikrajském srovnání. V roce 2025 se hodnotou 46 920 Kč měsíčně řadila mezi kraji na druhou nejnižší pozici (s minimem 45,3 tis. Kč v Karlovarském kraji a maximem 65,6 tis. Kč v Praze). V roce 2024 byla přitom průměrná mzda v kraji čtvrtá nejnižší.

Mediány hrubých měsíčních mezd a průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců
podle pohlaví v Pardubickém kraji
tabulka

Medián mezd (mzda uprostřed mzdového rozdělení) se nachází pod průměrnou mzdou; dlouhodobě za průměrem nejvíce zaostává v Praze (regionu s nadprůměrným podílem osob s vysokými příjmy). Naopak nejblíže bývá medián mezd k průměru v Pardubickém kraji (v roce 2025 zde přestavoval 90,6 % průměrných mezd při 80,5% podílu v Praze). Nejmenší procentuální rozdíl mezi mediánem a průměrem mezd v mezikrajském srovnání byl přitom v Pardubickém kraji zaznamenán i v letech 2018 až 2023.

Hodnotou mediánu mezd 42 518 Kč v Pardubickém kraji v roce 2025 se tento region řadil na 11. místo v mezikrajském srovnání (o jednu pozici horší umístění než v předchozím roce). Meziročně se v kraji medián mezd zvýšil o 7,6 % (šestý nejnižší nárůst mezi kraji) při 6,2% celorepublikovém navýšení. Největší měrou medián mezd oproti roku 2024 vzrostl v Královéhradeckém kraji (+12,0 %), nejméně pak v Praze (+6,1 %).

Medián mezd v roce 2025 meziročně rostl ve většině krajů rychleji u žen než u mužů (výjimku představovaly kraje Královéhradecký, Karlovarský, Ústecký, Plzeňský a Praha). V Pardubickém kraji byl meziroční nominální nárůst mediánu mezd žen o 8,5 % nejvyšší od roku 2019 a navýšení mediánu mezd mužů o 7,9 % představovalo maximum za období od roku 2018.

Medián mezd podle pohlaví v Pardubickém kraji
graf

V roce 2025 dosahoval medián mezd u mužů v Pardubickém kraji 45 440 Kč a byl druhý nejnižší za Karlovarským krajem. Medián mezd žen v hodnotě 39 986 Kč řadil Pardubický kraj na desáté místo mezikrajského srovnání; nejnižší medián mezd žen přitom zaznamenaly kraje Karlovarský, Zlínský a Jihočeský. Maximálních hodnot dosahoval medián mezd mužů i žen v Praze, s odstupem následoval kraj Středočeský.

Medián mezd podle pohlaví v krajích v roce 2025
kartogramy

V roce 2025 představoval medián mezd žen v kraji 88,0 % mediánu mezd mužů, což byl v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší podíl za Karlovarským a Olomouckým krajem; na druhé straně v Královéhradeckém kraji činil tento podíl 82,9 %. V absolutním vyjádření zaostával medián mezd žen v Pardubickém kraji za muži o 5,5 tis. Kč, v celém Česku pak o 6,6 tis. Kč.

Medián mezd v krajích v roce 2025 (poměrové ukazatele)
graf

V roce 2025 byl v kraji patrný meziroční nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech publikovaných hlavních kategoriích zaměstnání (dle klasifikace CZ-ISCO). Nejvyšší růst byl zaznamenán v kategorii řídících pracovníků (o 11,7 %) a obsluhy strojů a zařízení, montérů (o 8,9 %), nejmenší měrou vzrostly mzdy mezi technickými a odbornými pracovníky (o 3,1 %).

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO
v Pardubickém kraji
tabulka

V dlouhodobějším srovnání (oproti roku 2020) je patrný nejvyšší relativní nárůst průměrných hrubých mezd mezi řídícími pracovníky (+42 %) a kvalifikovanými pracovníky v zemědělství, lesnictví a rybářství (+40 %), nejmenší měrou (o méně než 30 %) naopak vzrostly mzdy v kategorii pracovníků ve službách a prodeji a mezi úředníky.

S výjimkou kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství byly mzdy v kraji v roce 2025 pod celorepublikovým průměrem, procentuálně nejvíce v případě specialistů a řídících pracovníků, u nichž je průměr Česka velmi silně ovlivněn hl. m. Prahou. V mezikrajském žebříčku byly mzdy specialistů v kraji čtvrté nejnižší, stejné pořadí kraj obsadil hodnotou průměrných mezd technických a odborných pracovníků; mzdy pracovníků ve službách a prodeji se řadily na třetí nejnižší příčku mezi kraji, mzdy v kategorii obsluha strojů a zařízení, montéři pak na místo druhé nejnižší.

Průměrná hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání v Pardubickém kraji

graf

O strukturálním šetření mezd zaměstnanců:

Strukturální mzdová statistika v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Přímo sleduje mzdy jednotlivých zaměstnanců (nikoliv jen jejich celkový objem na úrovni podniků či organizací), složky hrubého výdělku a důležité personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk).

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Medián mezd představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Na rozdíl od průměrné mzdy (aritmetického průměru) není ovlivněn extrémními hodnotami a lépe vypovídá o skutečné mzdové úrovni v konkrétní kategorii.

Bližší metodický popis šetření včetně dat za ČR i kraje je k dispozici v publikaci:

Struktura mezd zaměstnanců - 2025

(krajská data viz tabulky řady B; v tab. A22 mzdy v jednotlivých zaměstnáních v ČR)