Obavy z nezaměstnanosti má 40 % Čechů a Češek, roste ale ochota pracovat v jiném oboru

Míra nezaměstnanosti se stále drží na relativně nízkých hodnotách, přesto mělo v červnu 2026 podle výzkumu STEM obavu z nezaměstnanosti 40 % osob v produktivním věku. Obecně se nezaměstnanosti obávají častěji lidé v předdůchodovém věku, nadále ale pozorujeme silné obavy i mezi mladými lidmi. Obavy z nezaměstnanosti vyjadřuje 70 % lidí, kteří jsou špatně finančně zajištění nebo chudí. V případě hrozící nezaměstnanosti je 90 % Čechů a Češek ochotno hledat práci v jiném oboru, 57 % je ochotno pracovat případně za nižší mzdu. Kateřina Duspivová, analytička STEM, k tomu doplňuje: „V případě ztráty zaměstnání je ochotno se přestěhovat do jiného kraje v rámci České republiky jen 34 % dospělých, což odráží dlouhodobě nízkou prostorovou mobilitu české populace ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Stěhování za prací tak u nás zůstává i nadále citlivým tématem, které je ovlivněno kombinací strukturálních i kulturních faktorů.“

Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla v květnu 2026 úrovně 3,2 %, což bylo téměř o 0,3 p.b. více ve srovnání s květnem předchozího roku (2,9 %)¹. Na konci června 2026 činil počet uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadech práce více než 356 tis. osob. Počet registrovaných nezaměstnaných tak oproti stejnému období předchozího roku vzrostl téměř o 41 tis. osob.². Tento vývoj tak jde do jisté míry ruku v ruce s pociťovanými obavami ze strany české veřejnosti.

Jak se v této situaci změnily obavy Čechů a Češek v produktivním věku z nezaměstnanosti? Podle výsledků červnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti 40 % osob, přičemž necelá polovina z nich vyjádřila silné obavy. Postoje obyvatel ČR k nezaměstnanosti odpovídají do velké míry aktuálnímu socio-ekonomickému vývoji na národní i globální úrovni. Mezi lidmi v ČR tak stále rezonují pesimistické scénáře týkající se vývoje na trhu práce, nicméně míra obav zaznamenaná v červnu 2026 je v historickém srovnání stále na jedné z nejnižších úrovní. Tento výsledek však v žádném případě neznamená, že bychom měli rezignovat na snahy směřující ke snižování strukturální nezaměstnanosti.

 

Nezaměstnanosti se mnohem častěji obávají lidé, kteří jsou podle svého subjektivního názoru špatně zajištění nebo chudí. V nejhůře zajištěné skupině obyvatel se nezaměstnanosti obává 70 %, což je o 4 p.b. více než v předchozím roce (66 % osob v červnu 2025). V červnu 2026 se obávalo nezaměstnanosti 26 % dobře zajištěných osob, ve skupině průměrně zajištěných obavy vyjádřilo 39 % osob v produktivním věku. Ve srovnání s předchozím rokem však pozorujeme pokles intenzity obav³.

Výsledky červnového průzkumu TRENDY neziskového ústavu STEM dále ukazují, že se nezaměstnanosti nadále obávají mnohem více lidé v nejmladší věkové skupině (18-29 let). Nezaměstnanosti se obává každý druhý dospělý do 30 let věku. Druhou skupinou, která vyjadřuje silnější obavy z nezaměstnanosti, jsou lidé v předdůchodovém věku (45-59letí). V této věkové skupině se ale jedná o výsledek, který je v čase víceméně stabilní a souvisí do velké míry i s postavením osob ve vyšším věku na českém trhu práce. Z obrázku je zároveň jasně patrné, že s blížícím se odchodem do důchodu obavy z nezaměstnanosti prudce klesají.

Druhou možností, jak řešit případnou nezaměstnanost, je přestěhování za prací. Ochota přestěhovat se za prací do jiného kraje je v ČR obecně na nižší úrovni – tuto variantu by zvažovala přibližně třetina (34 %) respondentů. Další možností je změna kvalifikace anebo práce v jiném oboru – tuto možnost by zvažovalo 90 % osob, což je pro českou ekonomiku dobrá zpráva.

„Výzkum STEM jasně ukazuje, že pro většinu Čechů a Češek je přijatelnější změna profese než stěhování za prací. Česká republika se dlouhodobě vyznačuje rigidním trhem práce, přičemž neochota stěhovat se za prací je nadále jedním z klíčových faktorů. Za touto neochotou stojí kombinace strukturálních i kulturních faktorů – jmenujme například vysoký podíl vlastnického bydlení, který stěhování ekonomicky komplikuje, péče o děti (a případná nutnost změnit školu), pečovatelské závazky vůči stárnoucím rodičům anebo i obava ze ztráty sociálního kapitálu, který si lidé v místě bydliště dlouhodobě budují. Roli bude hrát pravděpodobně i strach z neznámého, který se může projevovat jako nedůvěra v pracovní trh mimo stávající bydliště,“ doplňuje Kateřina Duspivová, analytička STEM.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16.-21. června 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 352 respondentů v online dotazování (CAWI). Použita jsou i data ze starších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány srovnatelně reprezentativní metodikou, na vzorku větším než 1 000 respondentů. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

---

1 Viz ČSÚ.
2 Viz MPSV.
3 Podíl odpovědí „Určitě ano“.
4 Odpovědi na otázky:

Přečtěte si také