Evropu sevře mimořádný nedostatek nafty, varuje americká banka Morgan Stanley. Babišova vláda může obnovit regulaci cen paliv už v řádu týdnů

Evropu sevře mimořádný nedostatek nafty, varuje americká banka Morgan Stanley. Babišova vláda může obnovit regulaci cen paliv už v řádu týdnů

Zatímco média a politici se primárně zaměřují na světový trh se surovou ropou, větší drama se nyní odehrává v „jeho stínu“, a sice na globálním trhu s naftou. Laikovi se totiž může zdát jaksi přebytečné sledovat naráz jak trh s ropou, tak trh s naftou, vždyť přece když zdraží ropa, stoupne cena nafty, a naopak. Tak jednoduché to ale není. Cena ropy a cena z ní získaných produktů typu právě nafty se nemusí vyvíjet v tandemu. A v současnosti rozhodně nevyvíjí. Nůžky mezi cenou barelu nafty a cenou barelu ropy se nyní v Evropě rozevřely do historicky rekordní šíře.

Včera rozdíl v ceně barelu obou komodit historicky poprvé uzavřel evropské burzovní obchodování nad úrovní 67 dolarů. Dnes atakuje úroveň 70 dolarů (viz graf). Je tak vyšší než kdykoli po vpádu Ruska na Ukrajinu roku 2022.

V praxi tento nárůst ceny nafty oproti ceně ropy značí, že pohled pouze na vývoj světové ceny ropy může být zavádějící. Protože ekonomika – průmysl, doprava, automobily, atd. – není bezprostředně poháněna ropou, ale zhusta právě naftou. Například v Česku činí podíl nafty na spotřebovaných pohonných hmotách takřka 75 procent.

Jestliže tedy momentálně stojí ropa Brent ve světě bezmála 90 dolarů za barel, taková cena falešně uklidňuje, neboť cena nafty je nyní kvůli rostoucí přirážce oproti ropě – rostoucímu takzvanému crack spreadu – taková, jako by se cena ropy pohybovala notně nad úrovní 100 dolarů za barel.

Nepřekvapí pak, že i když se ropa Brent stále drží znatelně pod úrovní 100 dolarů za barel, cena velkoobchodní nafty na komoditní burze v Rotterdamu včera v přepočtu do korun uzavřela na nejvyšší úrovni od letošního 5. května – více než 26 200 Kč za tunu. Když nafta v Rotterdamu naposledy vykazovala podobnou cenu, stála ropa zhruba 110 dolarů za barel.

Přitom cena motorové nafty u českých čerpacích stanic se odvíjí právě od vývoje ceny velkoobchodní nafty na burze v Rotterdamu. Na poměry posledních měsíců stále poměrně nízká cena ropy – nižší než 100 dolarů za barel – tak maskuje tíseň na světovém trhu s naftou, jejímž ohniskem je Evropa.

Zásoby nafty jsou nyní v Evropě na mnohaletém minimu, varuje americká banka Morgan Stanley. Situace se přitom podle ní bude v nadcházejících měsících dále zhoršovat – na dně by se evropské zásoby nafty měly ocitnout letos v listopadu, kdy mají činit jen 299 milionů barelů, což by pro danou část roku bylo nejméně minimálně od roku 2015.

Pro české řidiče to znamená, že musí ve zbytku letoška počítat s citelným nárůstem ceny nafty či jejími poměrně vysokými cenami, pokud tedy výrazněji neklesnou ceny ropy samotné – jejich citelnější pokles by sňal část stávající tísně právě i z trhu s naftou.

Jenže vývoj na trhu s ropou se zatím spíše dále komplikuje. Hormuzský průliv je totiž opět uzavřený, Američané opět blokují íránské přístavy a jemenští povstalci, Húsíové, íránští spojenci, od včera hrozí blokádou saúdskoarabským tankerům v Rudém moři, které Rijádu slouží jako částečná náhrada za uzavřený Hormuz.

Do toho se přidávají stále účinnější údery ukrajinských sil na ruské rafinérie, které Rusko přiměly zakázat vývoz své nafty – i když svoji ropu vyváží dále. To, že se ruská nafta nedostává na světový trh, představuje zásadní cenový tlak, který společně s komplikovanou situací v Perském zálivu představuje stěžejní důvod, proč se rozdíl v ceně nafty a v ceně surové ropy v Evropě nyní rozevírá do dějinně rekordní šíře.

Zásobování naftou na českém trhu může být v nadcházejících měsících nepříznivě ovlivněno také regionálními faktory. Patří mezi ne například skutečnost, že Kazachstán nebude ani v srpnu posílat svoji ropu do Německa ropovodem Družba, neboť ji k příslušnému tranzitu odmítá přijmout Rusko, údajně z technických důvodů. Ropa z Kazachstánu přitom zásobuje rafinérii v německém Schwedtu, v níž se ve velkém vyrábí nafta i pro český trh. Německo je suverénně největším dovozcem nafty do Česka.

Nepolevující tíseň na trhu s naftou – a nikoli primárně cena ropy – může být nakonec tím, co českou vládu přiměje obnovit svoji regulaci cen pohonných hmot, třeba už horizontu několika týdnů.